Peking se snaží vyjasnit nová pravidla pro zdanění offshore trustů, která v posledních týdnech vyvolala nejistotu mezi nejbohatšími Číňany i jejich daňovými a právními poradci. Čínská Státní daňová správa kvůli tomu školí úředníky napříč zemí a připravuje další metodické pokyny.
Podle několika daňových právníků působících v Číně i zahraničí probíhají rozsáhlá školení na provinční, městské i okresní úrovni. Jejich cílem je sjednotit výklad nových pravidel, jež se týkají i trustů založených před desítkami let.
„Čínská Státní daňová správa pořádá interní školení na provinční, městské i okresní úrovni s cílem sjednotit výklad pravidel mezi jednotlivými místními daňovými úřady,“ uvedl Windson Li, spoluvedoucí daňového oddělení pro Asii ve společnosti DLA Piper agentuře CNBC.
Daňová správa zároveň rozeslala návrh metodických pokynů čínským právním a účetním kancelářím. V příštích týdnech má podle několika právníků a poradců následovat série konzultací. Část z nich očekává, že úřady zveřejní ještě další pokyny, které nakonec zpřístupní i veřejnosti.
Nejistota se rozhořela poté, co Peking minulý měsíc zavedl dvacetiprocentní daň na offshore trusty. Ty bohaté čínské rodiny dlouhodobě využívají k držení majetku v zahraničí, jehož hodnota podle odhadů dosahuje stovek miliard dolarů.
Nové opatření mezi vlastníky majetku spustilo paniku, jež vedla k náporu na daňové a právní poradce a zároveň k horečnému shánění hotovosti potřebné k úhradě nových povinností.
Daň přitom není omezena pouze na okamžik založení trustu. Vztahuje se prakticky na každou fázi jeho životního cyklu, od vzniku přes rozdělování zisků až po jeho ukončení.
Majitelé navíc musejí přiznat a vypořádat případné daňové nedoplatky u aktiv, která do offshore struktur převedli již v minulosti. Na splnění této povinnosti mají devadesát dní od zveřejnění pravidel, tedy do 21. října. Při pozdním podání nebo nezaplacení daně jim hrozí další sankce.
Právě u starších trustů však začíná být situace komplikovaná.
U struktur založených po roce 2023 je podle nových pravidel dvacetiprocentní daň splatná už při jejich vzniku. U starších trustů, na něž se vztahuje každoročně opakovaná daň, ale zatím není jasné, jak daleko do minulosti musejí jejich majitelé své povinnosti zpětně vypořádat.
„U trustů založených po roce 2023 je dvacetiprocentní daň splatná při jejich vzniku. Není však jasné, kolik let zpětně musejí majitelé starších struktur, na které se vztahuje každoročně opakovaná daň, své trusty přiznávat,“ uvedl Jüan Cchao, partner pekingské advokátní kanceláře Yingke.
Další problém představují pravidla pro vykazování zahraničních investic, jež Čína vydala v červenci. Podle poradců by se do jejich hledáčku mohla dostat část aktiv držených prostřednictvím offshore trustů. Úřady by pak mohly začít zkoumat nejen samotné zdanění majetku, ale také to, jakým způsobem se peníze původně dostaly z Číny do zahraničí.
Nejasností zůstává více. Není například jasné, zda se na trusty založené před rokem 2023 vztahuje standardní tří- až pětiletá promlčecí lhůta. Chybějí rovněž přesná pravidla pro rozsah dokumentace potřebné k podání a není jisté, zda říjnový termín znamená pouze konečný termín pro deklaraci majetku, nebo i pro samotnou úhradu daně.
Podle Liho by se měl výklad těchto otázek v jednotlivých regionech postupně sjednotit s přístupem centrální daňové správy.
Čínská vláda přitom podobným způsobem postupuje poměrně často. U zásadních změn pravidel bývá běžné, že původní oznámení později doplní nebo zpřesní prostřednictvím dalších oběžníků. V tomto případě však každé čekání na další instrukce ukrajuje z devadesátidenní lhůty, kterou mají vlastníci na splnění povinností.
Podle hongkongského právníka, jenž si kvůli citlivosti tématu nepřál být jmenován, panovaly mezi jednotlivými místními úřady výrazné rozdíly už před přijetím nových pravidel. Podle něj si nejistoty kolem jejich praktického výkladu uvědomuje i čínská Státní daňová správa.
Komplikaci představují také případy, kdy už bohatí Číňané své daňové závazky v minulosti řešili jednorázovým vypořádáním s provinčními úřady. Několik právníků nyní upozorňuje, že není jasné, zda takové dohody zůstávají platné i po zavedení nového režimu.
Zpřísnění pravidel pro offshore majetek přichází v širším kontextu snahy Pekingu najít nové zdroje příjmů. Místním vládám totiž výrazně vyschla jedna z tradičních finančních opor – příjmy z prodeje pozemků. Ty se propadly spolu s čínským realitním trhem.
Význam daně z příjmů fyzických osob proto podle analytiků poroste. Peking se snaží rozšířit daňovou základnu tak, aby lépe zachytila majetek bohatších obyvatel i jejich aktiva v zahraničí, a současně posiluje kontrolu nad výběrem daní.
„Daň z příjmů fyzických osob bude pro čínské veřejné finance stále důležitější. Peking totiž rozšiřuje daňovou základnu tak, aby zachytila bohatší jednotlivce a majetek držený v zahraničí, zatímco zároveň zpřísňuje vymáhání daňových povinností,“ uvedla Dan Wang, ředitelka pro Čínu ve společnosti Eurasia Group.
Čínští daňoví rezidenti přitom musejí zdaňovat své celosvětové příjmy, včetně zdanitelných výnosů ze zahraničních pojistných produktů.
Výběr daně z příjmů fyzických osob dosáhl v prvním pololetí letošního roku zhruba devět set miliard jüanů (2,79 bilionu korun). Meziročně tak vzrostl o třináct procent, což představovalo největší absolutní nárůst mezi hlavními kategoriemi čínských daní.
Peking současně přitvrzuje vůči kapitálu odcházejícímu ze země. Začátkem roku zakázal třem přeshraničním online brokerům poskytovat služby klientům z pevninské Číny. Některá města, například Peking a Chang-čou, pak podle čínských médií začala zdaňovat výnosy ze zahraničních pojistných produktů vyplácené čínským občanům.
„Tato opatření mohou snadno vyvolat pocit, že se blíží bouře,“ uvedl Neo Wang, hlavní čínský stratég společnosti Evercore ISI. Zároveň ale upozornil, že obavy mohou být přehnané.
Další změna přišla na konci července. Čínská Státní rada přijala nová pravidla pro vstup a výstup ze země, která mají začít platit v září. Rozšiřují mimo jiné situace, kdy mohou úřady občanovi zabránit v odjezdu ze země, například při porušení pravidel kontroly vývozu, pokud by takové jednání mohlo ohrozit technologickou či průmyslovou bezpečnost Číny.
Podle některých poradců mohou nová pravidla zároveň posílit právní základ pro omezení odjezdu lidí, u nichž mají úřady za to, že dluží státu na daních.
„Zákaz odjezdu lidem s neuhrazenými daňovými povinnostmi není nic nového a někteří lidé byli na hranicích zastaveni už před oznámením nejnovějších pravidel,“ uvedl Max Li, ředitel britské poradenské společnosti EIK Business. „Nejnovější regulace zpřísňují už existující praxi a neměly by přijít jako překvapení.“
