Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu, které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.
Česká republika a Slovensko hledají alternativní dodávky surovin, aby je mohly přestat odebírat z Ruska. Slovenská státní plynárenská společnost SPP uzavřela smlouvy na nákup takového množství LNG a zemního plynu z Norska, aby Slovensko těmito dodávkami do konce příštího roku pokrylo asi 65 procent své spotřeby.
Polsko má už teď v plánu výstavbu plovoucího zařízení na uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Toto zařízení, označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit) bude stát u Gdaňsku na pobřeží Baltského moře. §
Kapacita pro přeměnu zpět na plynný stav bude činit šest miliard metrů krychlových plynu ročně. Se zprovozněním Varšava počítá v roce 2026. Polsko má už teď jeden terminál na LNG s kapacitou 6,2 miliardy metrů krychlových, uvedla agentura Reuters.
Polsko podle ministryně chce, aby zařízení FSRU bylo součástí unijního plánu nazvaného REPowerEU, jehož cílem je ukončit v unii nákup energií z Ruska. Moskwová řekla, že kapacita zařízení k přeměně LNG zpět do plynného skupenství by mohla činit šest nebo 12 miliard metrů krychlových, záležet bude na zájmu v sousedních zemích.
Český ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve deníku E15 řekl, že Česká republika jedná o pronájmu kapacity plovoucího LNG terminálu, konkrétně s Nizozemskem, Německem a Polskem.
Premiérka severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová pak uvedla, že Německo potřebuje terminály na LNG nejen na pobřeží Severního moře, ale kvůli zásobování východu země a také České republiky rovněž na pobřeží Baltu.
