Americký vizionář Elon Musk, CEO Tesly nebo Space X, podle všeho pracuje 80 až 100 hodin týdně. V jednom z mnoha svých twitterových příspěvků napsal: „Nikdo ještě nezměnil svět jen se 40 hodinami.“ V nedávném rozhovoru pro The New York Times zase přiznal, že někdy ani nevychází z továrny a že kvůli tomu nemá čas na své děti ani přátele. Musk je mimochodem dvakrát rozvedený.
Odpověď okolí na sebe nenechala dlouho čekat. Arianna Huffington, zakladatelka The Huff Post a propagátorka zdravé work-life balance, sepsala Muskovi otevřený dopis, ve kterém mimo jiné píše: „Není to o tom, pracovat tvrdě… Jde o to, pracovat tak, abychom se dokázali rozhodovat co nejlépe.“
Pracovitost (nebo spíše workoholismus) Elona Muska je sice možná jen malá kapka v moři, ale i tak přispívá k pracovní kultuře, kde odpočívat se moc nesluší a kde se místo konce pracovního týdne slaví jeho začátek (pokud vás zajímá více, přečtěte si o hnutí #TGIM neboli Thank God It’s Monday).
Možná si říkáte, že když to tak dělá jeden z nejopěvovanějších mužů současnosti, je to správná cesta i pro vás. Tady je ale několik důvodů, proč byste si příklad z Elona Muska (alespoň v tomto případě) brát rozhodně neměli a proč byste se měli jednou provždy přestat řídit citátem „Nepřestávej, když jsi unavený. Přestaň, když máš hotovo.“
– Pracování přesčas zvyšuje riziko deprese. A podle této studie dokonce dvojnásobně. Ukázalo se v ní, že lidé, kteří pracují více než 11 hodin denně, jsou k depresivním stavům daleko více náchylní než ti, kteří pracují standardních sedm až osm hodin.
– Důvodem může být to, že pokud trávíte více času v práci, máte logicky méně času na své blízké. A trávení času s nimi se přitom ukazuje jako jeden z nejdůležitějších prediktorů životní spokojenosti a pohody.
– Dalším důvodem, proč není dobré pracovat nad rámec, je fakt, že kvůli práci zapomínáme na svůj zdravý životní styl. Kvůli dlouhým hodinám stráveným v práci určitě vypijete daleko více kávy, která ohrožuje kvalitu spánku, sníte o poznání větší množství nezdravých svačinek a rozhodně nemáte ani čas na to se trochu hýbnout. Mimochodem, sedavá zaměstnání korelují, alespoň v případě mužů, s vyšším BMI.
– Více hodin v práci také může znamenat více stresu, který našemu zdraví ve velké míře rozhodně neprospívá. Se stresem se totiž pojí vyšší krevní tlak, rizika kardiovaskulárních chorob, ale i obezity. Proto je tak důležité „na chvíli vypustit“. Navíc tato studie zjistila, že příliš práce zvyšuje riziko kognitivních poruch.
– Více hodin v práci nadto nemusí nutně znamenat, že jste reálně udělali více. Ukazuje se, že zhruba po 40 odpracovaných hodinách týdně naše produktivita klesá, připomíná autorka knihy The Weekend Effect Katrina Onstad. Nehledě na to, že pokud budete pracovat příliš, zvyšujete tím pravděpodobnost vyhoření.
