Jednoduché, výstižné příspěvky o aktuálním dění u nás i ve světě. Pastelová estetika zaměřená především na generaci Z. Selfíčka s Ursulou von der Leyen a Olenou Zelenskou nebo reportáže přímo z válkou zasažené Ukrajiny. Skrze instagramový profil Jsem v obraze promlouvá Johana Bázlerová k publiku, které by pohodlně obsadilo větší české město (174 tisíc lidí), přitom letos oslavila teprve jednadvacáté narozeniny.
Jak se z lockdownové nejistoty zrodil úspěšný projekt kombinující influencerství s prvky reportážní žurnalistky? A co vypovídá o životech generace, která čelí vážným společenským problémům – krizi bydlení či změnám klimatu, přitom kvůli neustálému přílivu nových notifikací obtížně udrží pozornost déle než několik sekund?
„Narodila jsem se dobře, oba moji rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní. Doma se o politice a aktuálním dění diskutovalo vždycky,“ vypráví rodačka z Mladé Boleslavi. Možná i proto ji překvapilo, že její spolužáci na gymnáziu podobné priority nesdíleli. „Neměla jsem s kým se bavit o politice,“ dodává.
Když kolem roku 2018 začala více sledovat dění ve světě, potřeba vyhledávat důvěryhodné informace a sdílet je s okolím přivedla Johanu k prvotní myšlence najít si podobně smýšlející vrstevníky v online prostředí.
„Nejdříve jsem zkoušela podcast. S kamarádem Romanem jsme nahráli díly věnované protestům v Hongkongu a o Ujgurech,“ vzpomíná. To byla Johana v posledním ročníku na gymnáziu a za pár měsíců ji čekala maturita. „Jenže v prosinci téhož roku se začalo mluvit o tom, že se v Číně začala šířit jakási záhadná nemoc.“
První lockdown pak strávila v nejistotě, jestli vůbec odmaturuje. Zatímco ostatní se učili na zkoušku dospělosti, Johana se vrhla na grafické programy s odhodláním vytvořit vlastní instagramovou platformu inspirovanou podobnými zahraničními počiny jako Earthrise. Ten v roce 2019 založily bývalé britské youtuberské hvězdy, dvojčata Finn a Jack Harriessovi.
Po maturitě už jako studentka Vysoké školy ekonomické v Praze začala pod profilem Jsem v obraze informovat o aktuálním politickém dění skrze současnou estetiku a jednoduše zpracovaný obsah. Chvíli ho sledovalo jen pár známých a přátel, až profil nasdílel influencer Karel Kovář alias Kovy. „Přes noc na něm přibylo asi deset tisíc odběratelů,“ dodává Johana s úsměvem.
Někdy v té době taky začala řešit svoje duševní zdraví. „Je zajímavé, že paralelně s tím, jak se profilu dařilo, mně osobně nebylo psychicky dobře,“ dodává.
Komentovat politické dění pro tak velké publikum je už ale docela závazek. Zatímco tradiční média se opírají o práci s nezávislými a ověřenými zdroji, Johana se svými politickými preferencemi nijak netají. „Moje práce není názorově objektivní,“ přiznává. Jsou to ale důvěryhodná česká i zahraniční média, ze kterých pro své příspěvky čerpá a přetváří je do estetiky lépe stravitelné pro svoji generaci.
Najdou se ale i témata, na která si zatím netroufne. „Například izraelsko-palestinský konflikt je téma, ve kterém polovina publika nebude nikdy spokojená, byť se snažím být v těchto tématech sebevíc objektivní a popisovat opravdu to, co se stalo. Sama ale celou historii konfliktu neznám, a tak se do toho raději nepouštím.“
Lze ale vysvětlit složitá společenská témata v jediném instagramovém příspěvku? „Myslím, že ano, ale ne každý si s tím poradí. Některé události by si samozřejmě zasloužily mnohem větší prostor, ale pro to existují i další formáty jako podcasty nebo longreads,“ dodává Johana. Fenomenální úspěch jejího instagramového účtu zároveň zaznamenaly i komerční značky, které by ji rády přemluvily ke spolupráci.
Těm se ale Johana spíše vyhýbá. „Jako konzument na mě také cílí kdejaká reklama, ale když vidím za oponu, nelíbí se mi, jak je většina z nich nastavených,“ říká s tím, že se nebrání dlouhodobé spolupráci se zodpovědnými firmami. Na živobytí si kromě pečlivě vybraných partnerství vydělává i tradiční cestou. V minulosti pracovala v komunikačních týmech GoOutu nebo Senátu České republiky.
Je to právě nejmladší generace voličů, na kterou většina programů politických stran zapomněla, přitom se do velké míry rozhoduje i o jejich budoucnosti. „Někdy bych asi mohla být větší aktivistka, ale zároveň jsem hodně opatrná a často zůstávám v roli pozorovatele,“ dodává Johana.
Jak je ale příznačné pro „zoomers“, svých úspěchů si je plně vědoma. „Naprosto mi to obrátilo život, k lepšímu. Jsem vděčná za to, k jakým příležitostem jsem se díky tomu dostala. V dobrý čas jsem vyhmátla díru na trhu a dělám to dobře, takže se to chytlo,“ uvádí.
Do budoucna chystá nové formáty včetně debat mimo online prostor, na kterých by ráda otvírala témata, která generace Z pokládá za důležitá. Příští rok ji ale možná čeká stěhování do Amsterdamu, kde by ráda studovala kybernetickou bezpečnost. Škola by ale podle Johany neměla studentům zabírat všechen volný čas. „Přála bych si hlavně, aby mě práce na Jsem v obraze dál tolik bavila a měla na ni energii a hlavně abych byla v pohodě.“ Být – a udržet se – v obraze se zkrátka neděje jen tak.
