Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun.
Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024. K tehdejšímu rozpočtu České televize přitom vládní návrh odkazuje.
V roce 2028 by propad příjmů mohl být až o 2,4 miliardy korun, uvedla Česká televize. Vláda navrhuje televizi pro příští rok příjmy 5,7 miliardy korun.
V roce 2027 také končí zákonem garantovaná úprava pro média veřejné služby na odpočet DPH, a pokud se neprodlouží, může být výpadek financí od 1. ledna 2028 vyšší o dalších zhruba čtyři sta milionů korun.
V roce 2028 by se též podle stávajících pravidel valorizovala výše poplatku v návaznosti na vývoj inflace. S tím ale vládní návrh nepočítá, a Česká televize by proto přišla o dalších tři sta milionů korun. Rozpočet by tak byl nižší o 2,4 miliardy.
„Chci a nadále budu jednat s premiérem Andrejem Babišem a samozřejmě s ministrem kultury Otou Klempířem, ale i s dalšími představiteli vládní koalice a pochopitelně také se zástupci současné opozice.
Při projednávání zákona musí vzít v úvahu, že s tímto zredukovaným rozpočtem nelze dodržet celou řadu povinností, které ČT ukládá současná legislativa,“ uvedl generální ředitel ČT Hynek Chudárek. Podotkl, že televize hledá úspory. Navrhovaný příjem ze státního rozpočtu je však podle něj nepřijatelný.
V souvislosti se zvýšením televizního poplatku v loňském roce se Česká televize musela vypořádat s určitými omezeními, která bude nutné zrušit.
Jde zejména o omezení obchodních sdělení, zákaz obchodování s online reklamním časem a odvod do Státního fondu kultury ČR ve výši 25 procent ze sponzoringu.
K diskusi je podle zástupců ČT rovněž indexace příspěvku ze státního rozpočtu, když aktuálně navrhovaná kumulativní míra inflace ve výši deset procent je nevyhovující a nedůvodná.
Předchozí, dnes už neaktuální návrh ministerstva kultury předpokládal každoroční navyšování příspěvku o míru inflace, maximálně ale o pět procent, a aktuálně platná legislativa stanoví navyšování televizního poplatku o kumulovanou míru inflace, avšak v nižší šestiprocentní výši, tedy ve větší frekvenci.
Vládní návrh zákona počítá se změnou financování ČT a ČRo z poplatkového systému na příspěvek ze státního rozpočtu. Ten je navržený pro příští rok ve výši 5,7 miliardy korun, což byla úroveň příjmu z poplatků v letech 2008 až 2024, tedy před jejich loňským zvýšením. Pro příští rok přitom ČT z poplatků očekávala sedm miliard korun.
Redukovaný rozpočet se podle České televize dotkne všech součástí televize včetně zpravodajství, sportovního vysílání, dramatické a dokumentární tvorby, publicistiky a tvorby pro děti. Česká televize nebude také schopná naplňovat svou zákonnou povinnost podílu regionálního vysílání ve výši dvacet procent.
Z jednotlivých návrhů možných úspor pak vyplyne, v jakém rozsahu bude ČT v případě platnosti změny zákona muset začít propouštět zaměstnance. Bude muset rovněž pozastavit plánované investice do výstavby nového zpravodajského studia v Praze, která je už ve fázi přípravy. V žádném případě pak podle ČT nelze uvažovat ani o projektu nového studia v Ostravě. V pondělí Chudárek uvedl, že propuštění by mohlo postihnout odhadem tři sta až pět set lidí z 2900 zaměstnanců televize.
Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili na pondělí kvůli změnám financování 24hodinovou výstražnou stávku.
