Ruské jednotky se nyní soustřeďují u východoukrajinských měst Charkov a Doněck a rovněž na jihu země, uvedl podle agentury DPA mluvčí generálního štábu. Hlavním cílem operace se ale podle něj zdá být metropole Kyjev. Ukrajinská protivzdušná obrana tu dnes nad ránem nejspíše sestřelila raketu nebo letadlo, objekt následně spadl na obytný dům a zapálil ho.
Vysoký americký vládní představitel podle CNN informoval americké zákonodárce, že ruské mechanizované síly, které vstoupily na Ukrajinu přes Bělorusko, se nacházejí asi 32 kilometrů od Kyjeva. Jiné ruské jednotky, které vpadly na Ukrajinu z Ruska, jsou o něco dále. Obě uskupení ale směřují ke Kyjevu s cílem obklíčit město a potenciálně i svrhnout ukrajinskou vládu.
Ukrajinský prezident Zelenskyj včera večer informoval, že i s rodinou nadále zůstává v Kyjevě i přesto, že ho podle něj Rusové chtějí zabít. „Máme informace, že do Kyjeva vstoupily ruské sabotážní jednotky. Jsem cíl číslo jedna,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinskaja pravda.
Invazní vojska se kromě toho snaží vytvořit koridor mezi separatistickými regiony v Donbasu a anektovaným poloostrovem Krym. Pozemního spojení chtějí dosáhnout také se separatistickým Podněstřím v Moldavsku. Boje se vedou o jihoukrajinské město Cherson.
Na 200 ruských výsadkářů se pokusilo obsadit leteckou základnu Hostomel západně od Kyjeva, řekl dále mluvčí. Ukrajinské armádě se však podle něj podařilo důležitou základnu dobýt zpět, boje pokračovaly až do čtvrtečního večera.
Ukrajinské hranice podle generálního štábu zatím překročilo 60 z 90 ruských bojových skupin, každá o síle 600 až 1000 vojáků.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko podle deníku The New York Times uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „ztratil přehled o realitě“ a že je připraven chopit se sám zbraně na obranu před ruskou invazí. „Nemám jinou možnost, musím to udělat,“ řekl tento bývalý boxer.
Evropská rada po včerejším jednání oznámila další sankce, které mají dopadnout na ruský finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod.
„Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti,“ řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.
