Česká ekonomika minulý rok vzrostla o 2,6 procenta, což je rychlejší než evropský průměr, který tvořil 1,5 procenta. Zadlužení státu stouplo na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Informuje o tom Česká tisková kancelář.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se nepodařilo odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Za hrozby považuje nízkou produktivitu práce, stárnutí populace a vysokou energetickou náročnost. V pondělí to úřad uvedl ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Loni skončil státní rozpočet se schodkem 290,7 miliardy korun, tedy o padesát miliard více, než bylo v plánu. Letos byl schválen schodek 310 miliard, příští rok počítá vláda s deficitem pod čtyři sta miliard korun.
Vyšší schodek byl podle Nejvyššího národního úřadu podpořen nižším příjmem z prodeje emisních povolenek. Stát z nich získal pouhých 13,7 miliardy korun z plánovaných třiceti miliard.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala uvedl, že řada státních výdajů podle něj nepřináší odpovídající výsledky z hlediska konkurenceschopnosti produktivity nebo inovační výkonnosti.
„Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět,“ uvedl ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Nejvyšší kontrolní úřad také upozorňuje na to, že státní dluh se za posledních deset zvýšil o dva biliony korun. Úroky z něj se od roku 2021 zdvojnásobily. Ministerstvo financí odhaduje, že státní dluh příští rok překročí 4,4 bilionu korun. Podle úřadu šlo loni na dopravu ze státního rozpočtu téměř 129 miliard korun, investice ale nepřinesly očekávané výsledky.
„Stát loni podpořil vědu, výzkum a inovace částkou přesahující 54 miliard korun. Přesto se Česko nadále řadí mezi takzvané mírné inovátory a od cíle stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává daleko,“ uvádí Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku.
