Můžeme díky covidu zrušit pobočky bank? Nebo nás bankéři musí aspoň občas fyzicky vidět? Zvládli by to klienti bez poboček? A zvládli by to české banky? O těchto tématech ve studiu Forbes BrandVoice podcastu debatovala Markéta Klučková, která v České spořitelně řídí inovaci pobočkové sítě, a Pavel Ranocha, analytik společnosti Kantar.
Finance představují pro spoustu lidí stále zvláštní kategorii služeb. Vnímají je ve srovnání s ostatními jako důležitější a proto se o nich chtějí radit s živým člověkem. Lidé také mají v hlavě podle Pavla Ranocha nastavené vlastní limity, které je na pobočku vedou.
„Například převody nižších částek dělají online, ale u vyšší sumy, řádově ve statisících, jde část z nich raději do banky,” vysvětluje analytik Kantaru.
„Lidé se chtějí ujistit, že neudělali žádnou chybu. Jsou rádi, že jim bankéř údaje o transakci pro jistotu zkontroluje,“ potvrzuje jeho slova Markéta Klučková.
I přesto bude podle ní počet poboček klesat. Například Česká spořitelna ale pobočky zavřít ani nemůže. Distribuuje do společnosti velké množství hotovosti a je v tomto případě klíčovou infrastrukturou státu.
Pavel Ranocha, analytik společnosti Kantar
Zatímco v České spořitelně si před dvěma lety neuměli představit, že bankéř vede s klientem hovor online, covid veškeré plány a představy výrazně zrychlil.
„Před covidem jsme si rozplánovali další kroky v digitalizaci na 5 let. A vida, díky pandemii jsme vše zvládli během jednoho roku,” prozrazuje Klučková. A dodává, že během covidu se například ztrojnásobil počet klientů starších 65 let, kteří začali platit kartou.
Jak covid ovlivnil interní procesy banky? A jak ovlivnil komunikaci s klientem? Jaký dopad má na vývoj produktů? A jakou další cestu ukázal covid českým bankám? Poslechněte si celý podcast.
