James Dacombe nedokončil střední školu, aby založil svůj první startup. Nyní se stal nejmladším self-made miliardářem v Evropě poté, co jeho nová společnost Olix zaměřená na AI čipy získala financování při valuaci 3,3 miliardy dolarů (přibližně 70,95 miliardy korun).
V roce 2017 James Dacombe odešel ze střední školy, aby založil startup CoMind zaměřený na monitoring mozku. O čtyři roky později získal Thiel Fellowship, díky němuž se rozhodl vynechat vysokou školu a věnovat se naplno svému prvnímu startupu.
Nyní je pětadvacetiletý Dacombe nejmladším self-made miliardářem v Evropě. Za své jmění vděčí především své teprve dva roky staré společnosti Olix, jež vyvíjí čipy, a také blíže nespecifikovanému podílu v CoMind, který stále samostatně vede.
Londýnský Olix, založený v roce 2024, během šesti měsíců ztrojnásobil svou valuaci na 3,3 miliardy dolarů (zhruba 70,95 miliardy korun).
Na začátku srpna získal 312 milionů dolarů (přibližně 6,71 miliardy korun) od investorů včetně newyorské investiční společnosti Fundomo, na burze Nasdaq kotovaného výrobce čipů Arm, amerického kvantitativního fondu Hudson River Trading a spoluzakladatele Netflixu Reeda Hastingse. Kolo podpořil rovněž britský vládní fond Sovereign AI.
Nová investice posunula Dacombeho, který podle odhadů vlastní třicet procent Olixu, mezi dolarové miliardáře. Dalších dvanáct procent drží v CoMind. Firma v srpnu 2025 získala 102,5 milionu dolarů (zhruba 2,2 miliardy korun), svou valuaci však nezveřejnila. Olix ani CoMind na žádost Forbesu o komentář nereagovaly.
Dacombe je jedním z jedenácti self-made miliardářů na světě, jimž ještě nebylo třicet let, a jedním ze čtyř, kteří nepocházejí ze Spojených států.
Dalším nejmladším evropským self-made miliardářem po Dacombem je Arvid Lunnemark, spoluzakladatel populární společnosti Cursor, která vyvíjí nástroje pro úpravu kódu s využitím umělé inteligence. Švéd se přestěhoval do Spojených států, aby studoval na MIT, a v roce 2022 firmu spoluzaložil se třemi spolužáky. Dnes žije v San Francisku.
Lunnemarkovi, jemuž je 26 let, se spolu s jeho třemi spoluzakladateli v pátek téměř zdvojnásobil majetek na odhadovaných 2,4 miliardy dolarů (přibližně 51,6 miliardy korun) poté, co SpaceX koupila Cursor za šedesát miliard dolarů (asi 1,29 bilionu korun).
Také nejstaršímu ze spoluzakladatelů Cursoru, Pákistánci Sualehovi Asifovi, je 26 let.
Shodou okolností existuje ještě jeden šestadvacetiletý švédský miliardář, jehož majetek se na začátku tohoto týdne skoro zdvojnásobil.
Spoluzakladatel společnosti Lovable Fabian Hedin, který žije ve Stockholmu a je pouze o několik měsíců starší než Lunnemark, se miliardářem stal v prosinci poté, co jeho startup zaměřený na takzvaný vibe coding získal investici při valuaci 6,6 miliardy dolarů (zhruba 142 miliard korun).
Lovable tento týden oznámil další investiční kolo ve výši 400 milionů dolarů (přibližně 8,6 miliardy korun) při valuaci 13,3 miliardy dolarů (285,95 miliardy korun). Hedinovo jmění se tak podle odhadů téměř zdvojnásobilo na 3,1 miliardy dolarů (asi 66,65 miliardy korun).
Tito mladí technologičtí podnikatelé jsou součástí globálního startupového boomu, který rekordním tempem vytváří čím dál mladší miliardáře. Ve Spojených státech se titul nejmladšího self-made miliardáře jen za poslední rok několikrát změnil.
Aktuálně jej drží Američan Surya Midha. Bylo mu 22 let, když jeho startup Mercor zaměřený na nábor s pomocí umělé inteligence v říjnu získal investici při valuaci deset miliard dolarů (zhruba 215 miliard korun). Jeho odhadované jmění tím vzrostlo na 2,2 miliardy dolarů (skoro 47,3 miliardy korun).
Midha jen těsně předstihl své spoluzakladatele Brendana Foodyho a Adarshe Hirematha, kteří jsou oba zhruba o dva měsíce mladší. Všem třem je nyní 23 let.
Midha titul převzal od osmadvacetiletého Shaynea Coplana, zakladatele predikční platformy Polymarket. Coplan jej přitom získal jen několik týdnů předtím od devětadvacetiletého Alexandra Wanga, spoluzakladatele Scale AI.
Dacombe svou sázku staví na přesvědčení, že nemá smysl používat výkonné AI čipy od Nvidie pro všechny úkoly. Jeho plánem je místo toho vyvinout čipy specializované na různé části inference AI modelů, tedy fáze, kdy model na základě zadání vytváří výsledný výstup. Nechce se tak spoléhat pouze na jeden typ čipu.
Čipy Olixu jsou navíc fotonické. Data se mezi nimi přenášejí pomocí světla namísto elektrických signálů, což má pomoci snížit zpoždění i spotřebu energie. Firma se zároveň záměrně vyhýbá drahému hardwaru s vysokokapacitní pamětí, jehož je v současnosti nedostatek. Podle firemního oznámení chce Olix své čipy dostat k zákazníkům ve druhé polovině 2027.
Konkurence v tomto segmentu přitom rychle roste. Kalifornský startup d-Matrix, za nímž stojí Microsoft, už své čipy Corsair prodává. Výrazné investice v uplynulém roce získaly rovněž startupy MatX, Etched nebo londýnský Fractile.
Do souboje se zapojuje také Nvidia. Čipový gigant v prosinci uzavřel licenční dohodu v hodnotě dvacet miliard dolarů (430 miliard korun) se společností Groq, výrobcem čipů, který založil Jonathan Ross. Ten se dříve podílel na prvních kontraktech Googlu souvisejících s jeho AI čipy TPU.
Dacombe sice před založením Olixu v čipovém průmyslu nikdy nepracoval, věří ale, že jeho zkušenosti s fotonikou z CoMindu mohou dát novému startupu náskok před Groqem i dalšími velkými hráči v oboru. Peněz je podle všeho dost na financování všech těchto technologických projektů. Rozhodující jackpot však připadne tomu, jehož technologie nakonec zvítězí.
Jak Dacombe nedávno řekl Financial Times: „Dnes, kdy je ekonomická hodnota schopnosti provozovat velmi velké a výkonné jazykové modely rychle, pro velké množství uživatelů a za nízké náklady tak vysoká, se skutečně vyplatí rozdělit jednotlivé úlohy a mít vlastní čipy, které jsou pro ně optimalizované.“
