Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla podle něj dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a která musely být zavřené.
Návrh senátorů uvedl,
že tento zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva
svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména
namítá nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží.
Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila,
proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze
zákazu výjimku.
Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Proto mohl soud zrušit aktuální opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna.
Rozhodnutí ale neznamená, že dojde k okamžitému znovuotevření provozoven. V současnosti totiž platí podobné opatření ze 14. února, soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček ale řekl České televizi, že rozhodnutí může do budoucna sloužit jako vodítko k tomu, jak by mělo vyhlašování restrikcí fungovat
Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka z ČSSD teď bude muset vláda ostatní opatření a omezení upravit tak, aby odpovídala rozhodnutí Ústavního soudu.
Potřebu brát rozhodnutí v potaz potvrdil i senátor Lukáš Wagenknecht, který novinářům řekl, že Senát bude muset upravit pandemický zákon tak, aby byl v souladu s rozhodnutím soudu. Projednávat ho senátoři mají ve středu.
Ústavní
soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který
napadené opatření sleduje, kdy cílem je podle vyjádření vlády zabránění
či alespoň zmírnění šíření onemocnění covid-19. Vláda podle ÚS ale v
napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč
přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu
výjimku.
