Trend coworkingu stoupá. Řada firem chce postupně přecházet na hybridní kancelářský systém, ve kterém nebudou zatížené nájemními smlouvami a zároveň vyjdou vstříc lidem na home office, které to doma už nebaví. Tak tomu alespoň nasvědčuje nálada ve společnosti.

Coworkingová centra zvládají současnou situaci překvapivě dobře – přichází sice o příjmy z eventů, i tak ale zůstala většina loni otevřená. Brněnský Impact Hub, který je největším coworkingovým prostorem v Evropě, dokonce zůstal ziskový, stejně jako ostatní huby z této skupiny.

Brněnský cowork je největším podobným prostorem v Evropě | Foto Impact Hub

V největším evropském hubu mají momentálně 530 členů a obsazenost v kancelářích se jim podařilo za celý kritický rok udržet na 90 procentech. V rámci členství ale zaznamenali 35procentní pokles, způsobený nejistotou a odklady ze stran klientů.

I zde zároveň museli uplatnit pandemická opatření a upravit vše dle nařízených změn. Velké prostory, jako například open space v Brně, zredukovali, aby byl mezi židlemi větší než dvoumetrový rozestup, a všude je k dispozici dezinfekce.

Celá skupina Impact Hub s šedesáti zaměstnanci pak za loňský rok vykázala obrat sedmdesát pět milionů korun, což je o patnáct milionů méně oproti roku 2019. Nový trend, kdy coworking vyhledávají větší firmy, které chtějí flexibilní zázemí s možností pronájmu klidně jen na pár měsíců, ale může skupinu výrazně podpořit.

„Zájem o coworking se z řad firem zvedl, což nás může ještě víc posílit v podstatě ihned, jak se situace rozvolní. Dokážeme se totiž firmám, týmu i projektu přizpůsobit. Můžou si u nás vzít pár fixních stolů nebo menší prostor pro stálý tým a do open space posadit nárazové externisty,“ vysvětluje Jakub Matoušek, ředitel brněnského Impact Hubu v Brně.

Vydání Forbesu Osobnost roku 2024

Podstata coworkingu, tedy setkávání, networking, eventy a členské akce jsou ale zastavené. Stejně tak pronájem prostor pro externí klienty. A právě tady coworky nejvíc tratí.

„V podstatě už rok nemáme příjem z žádných akcí, ale mrzí nás to především z osobního hlediska, kdy se nemůžeme setkávat. Co šlo, jsme přenesli do onlinu, lidský kontakt je ale nenahraditelný. Podstata toho, co děláme, tkví v setkávání se pod jednou střechou,“ konstatuje Matoušek.

„Vykazujeme značný zájem od firem, které jsou naším světlem na konci tunelu, protože kdyby se teď rozvolnilo, jsme skokem na pětasedmdesáti procentech původního plánu eventů. Ten hlad je obrovský,“ doplňuje.

Jejich klientela přitom už dávno nesestává jen z řad mileniálů a kreativců, nýbrž se pohybuje ve věkovém rozmezí 18 až 65 let. S tím pak souvisí i další profesionalizace služeb – například dostatečné možnosti parkování, po kterém dříve nebyla taková poptávka.

„Nabízíme prostor velkým firmám i korporátům. Jsme adekvátní alternativou, protože firmy čím dál víc zvažují, jestli podepsat smlouvy v klasických kancelářích na deset let, nebo raději flexibilní nájmy,“ shrnuje Matoušek a vypočítává, že ve všech čtyřech prostorech v Brně, Praze a Ostravě má Impact Hub dohromady 1700 členů.

Co se týče zájmů o eventy, které se teprve mají konat, stejně jsou na tom i v pražském Opero, kde očekávají silný návrat. Eventy u nich nikdo nezrušil a jen se nekonečně přesouvají.

„Jedeme v souladu s pandemií, za březen a duben loňského roku nám poměrně dost členů odešlo. Pak jsme zaznamenali poptávku od lidí a firem, které mají z preventivních důvodů vlastní kanceláře zavřené a následně si uvědomili, že si je zbytečně vydržují,“ popisuje loňskou zkušenost spoluzakladatel Opero Pavel Přikryl.

Budoucnost vidím růžově.

„Teď situace zase stagnuje, ale budoucnost vidím růžově. Jsou tu především dva potenciály: menší firmy opustily kanceláře s tím, že budou pracovat distribuovaně, ale a teď zjistí, že to není ono, a budou se potřebovat aspoň jednou týdně někde sejít. K tomu je hub ideální,“ říká Přikryl.

„Druhým velkým potenciálem jsou velké firmy a jejich zaměstnanci. Budoucnost jejich práce bude hybridní ve smyslu stálých menších kanceláří a k tomu těch kolaborativních, protože ne každý chce a může pracovat doma.“

Oba huby nejsou jen o stolu a židli, ale především o propojení lidí, vzdělávání se a poznání jiných profesních komunit, rozvíjející člověka nezávisle na tom, čí je zaměstnanec. Proto v Opero plánují například víc míst na videohovory i mimo zasedačky, které jsou jinak placené.

Celá covidová situace přispívá i k tomu, že se zvyšuje podíl lidí, kteří pracují pro více firem. Tato skupina nezávislých profesionálů razantně roste a trenduje jejich zaměstnávání oproti zaměstnancům stálým.

Vše samozřejmě brzdí přetrvávající nejistota. „Horší než krize je vleklá krize. Různě zpřísňujeme, pak uvolňujeme, byla doba, kdy jsme pouštěli pouze stálé členy, teď můžou i hosté, ale jen do zasedaček,“ říká Přikryl.

Prostory pražského coworku ukrývá jedna ze staroměstských uliček | Foto Opero

„Snažíme se držet optimismus, ale chybí nám bohatý profesní a společenský život, akce večer i přes den, tím trpíme lidsky i příjmově. Předloni jsme měli obrat dvacet milionů, za loňský rok jsme pak minus třicet procent. Letos to bude asi stejné, problém je v tom, že se nám už hůře šetří,“ doplňuje spoluzakladatel coworku, který dnes operuje s dvoustovkou členů.

„Někdo jde směrem denního vstupu snad už i na minuty, ale my tohle nechceme. Máme jedenáct plných kanceláří, dvacet fixních stolů, které jsou obsazeny ze tří čtvrtin, a sto padesát míst v open space,“ vypočítává Pavel Přikryl.

„Chceme posilovat péči o komunitu a ta se dá dělat jen na delší časové bázi, proto jsou pro nás stálí roční členové prioritní, známe je a víme, co jim nabídnout a jak jim pomoci, víme, co potřebují.“ 

Se zvýšením podpory péče v komunitě počítají i v opavském LoveCoWork, kde pozorují nárůst lidí z home office, díky kterému mají kanceláře a fixní stoly úplně plné. Volno jim zbývá v open space, kde také čekají, že obsazenost poroste.

Přijde vlna, která coworky zvedne silně nahoru.

„Hodně se nám teď ozývají lidé, především živnostníci, kteří museli zavřít své provozy a hledají místo a komunitu, která by jim pomohla ukázat třeba jiný směr a cesty podnikání,“ říká manažerka Irena Čechová.

V Opavě jsou ve ztrátě dvě stě tisíc a vzestup coworků jako takových nepociťují – moderní model pracovního prostředí není v menších městech tak rozšířený a zažitý jako v Praze nebo Brně. V každém případě jsou ale i opavští přesvědčení o tom, že přijde vlna, která coworky zvedne silně nahoru.

„V Brně se v dohledné době huby rozjedou ještě daleko víc. Vím minimálně o dvou velkých projektech, které se chystají, a věřím, že každý si najdeme tu svou cílovou skupinu,“ doplňuje Matoušek z Impact Hubu, pro kterého je péče o komunitu zásadní přidanou hodnotou coworkingových center.