skip to main content
Rozhovor

Svěřenský fond není jen pro Babiše. Pomůže vyhnout se nepříjemnému dědickému řízení, říká advokát

Počet Čechů, kteří chtějí uspořádat vlastní majetek pomocí svěřenských fondů, v loňském roce vzrostl téměř o polovinu. A zájem neopadá. Svěřenské fondy totiž mohou být vhodným řešením pro předání například rodinné společnosti další generaci – a ve firmách je proto o takové uspořádání majetku stále větší zájem.

„Dědické právo tak, jak je postaveno, má vlastně destruktivní následky vůči dědicům a vztahům mezi nimi. Svěřenský fond je něco, co vám umožní se tomuto vyhnout, stanovit jasná pravidla a seznámit s nimi obmyšlené již za vašeho života,“ shrnuje výhody svěřenských fondů Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Ta prostřednictvím své sesterské společnosti zakládá svěřenské fondy byznysmenům z mnoha odvětví včetně tradičních českých rodinných firem. V roce 2021 advokátní kancelář spravovala svým klientům majetek uložený do svěřenských fondů v celkové hodnotě devíti miliard korun.

Svěřenské fondy si část lidí spojí hlavně s Andrejem Babišem. Jaké výhody nabízí pro běžného podnikatele, který zrovna není pátým nejbohatším Čechem řešícím svůj střet zájmů?

Pevně věřím, že jsme již díky vývoji a osvětě v oblasti svěřenských fondů dávno překonali otázku Andreje Babiše a jeho střetu zájmů. Dnes je největší zájem o svěřenské fondy nejen ze strany podnikatelů, ale i běžných občanů, kterým jsou svěřenské fondy rovněž určeny, a to zejména kvůli snaze uspořádat svůj majetek během svého života a určit pravidla pro jeho další směřování a nakládání s ním v budoucnu.

Svěřenské fondy tak fakticky umožňují vyhnout se často zdlouhavému dědickému řízení, protože máte-li majetek ve svěřenském fondu, tak nebude součástí pozůstalosti a nemusíte tak procházet dědickým řízením. Zakladatelé fondů se zkrátka snaží uspořádat majetek takovým způsobem, aby již za života zajistili jeho profesionální správu a současně mohli určit, jaká pravidla budou dána obmyšleným po smrti zakladatele.

To, že si nastavíte vlastní pravidla hry a pro majetek, který během života nahromadíte, jasně stanovíte pravidla, má bezesporu jednoznačné výhody. Ale není to jediný důvod, pro který se svěřenské fondy zakládají.

Foto: Jan Faukner

Jaké jsou ty další?

Druhým významným důvodem, proč za námi klienti chodí, je ochrana aktiv. Tato výhoda je podstatná zejména v podnikatelském prostředí. Vyčleněním nebo vkladem majetku do svěřenského fondu chráníte svůj majetek před šikanózními insolvenčními návrhy nebo exekučními návrhy, které jsou namířeny vůči vám jako zakladateli a vašemu majetku.

Podnikáte-li rizikově, tak je výhodnější majetek nepřevádět například na členy rodiny, ale namísto toho včas založit svěřenský fond, který vedle profesionální správy a dalších výhod zajistí i ochranu před potenciálními negativními vnějšími vlivy.

Počet Čechů, kteří loni projevili zájem o uspořádání majetku svěřenskými fondy, vzrostl oproti roku 2020 téměř o polovinu. Proč?

Růst je patrný i letos. K začátku března tohoto roku bylo v evidenci svěřenských fondů zapsáno necelých 3800 fondů. Lze přitom předpokládat i jejich další růst vzhledem k tomu, že je aktuálně velké množství svěřenských fondů rozpracovaných.

Těch důvodů, proč počet svěřenských fondů stále roste, je více. Obecně bychom ale mohli příčiny růstu zájmu pojmenovat jako krize. Byla tu globální pandemie covidu a s tím spojené negativní dopady. Řada lidí zůstala zavřených doma a logicky začala v nejisté době přemýšlet o tom, jak mají uspořádaný svůj byznys a svoje majetkové poměry.

Reklama

Tyto úvahy zasáhly generaci, která ještě před pěti lety o svěřenských fondech vůbec nepřemýšlela, tedy generaci čtyřicátníků. Dnes tvoří polovinu našich klientů právě osoby ve věku mezi čtyřiceti až padesáti lety. Ta nejistota, kdy nikdo nevěděl, co bude dál, přiměla lidi uvažovat i o těchto věcech, které měli tendenci odsouvat na pozdější roky svého života.

A pak přišel navíc ruský útok na Ukrajinu…

Ten rozhodně k jistotě ohledně správy majetku nepřispěl. Od března tohoto roku navíc evidujeme podstatný zájem o paralelní zahraniční struktury. Především o Lichtenštejnsko je teď velký zájem. Jen pro srovnání, v roce 2021 chtělo devět klientů z deseti český svěřenský fond a jeden chtěl lichtenštejnskou nadaci či trust. Dneska je ten poměr zhruba padesát na padesát.

Lidé chtějí vytvořit paralelní strukturu vedle té české nebo chtějí mít majetek dokonce pouze pod ochranou lichtenštejnské jurisdikce. Naopak v minulosti populární trustové a daňové ráje, jak je zejména Kypr nebo Malta, které známe z přechodu let devadesátých a nultých, postupně evropská legislativa a částečně i dopady pandemie v zásadě pohřbily.

Předplatné Forbesu
Ze mlejna
Forbes 5/2022

Proč je Lichtenštejnsko tak zajímavé?

Oproti českému svěřenskému fondu tam máte ve veřejnoprávní evidenci pouze svěřenského správce. A to je všechno. Koncový vlastník je nedohledatelný. V českém svěřenském fondu dohledatelný je, protože při Lex Babiš a dalších daňových novelách jsme se v tomto ohledu stali jednou z nejtransparentnějších zemí.

Dá se to chápat i tak, že je o Lichtenštejnsko zájem proto, že se lidé snaží kvůli konfliktu na Ukrajině dostat svůj majetek do stabilnějšího prostředí?

Můžeme to takto pojmenovat. Jeden z těch dalších důvodů zájmu je ten, že Lichtenštejnsko není součástí Evropské unie. Nejsou tam tedy uznávány rozhodnutí z členských zemí EU. Máte-li majetek pod ochranou lichtenštejnské jurisdikce a jste za nějaký delikt odsouzen v jakémkoli státě EU, tak není rozsudek vykonatelný v Lichtenštejnsku. To se na rozsudek podívá, vezme ho jako informaci, ale proces si posoudí samo.

Foto: Jan Faukner

Vraťme se ještě k českým svěřenským fondům. Říkal jste, že jejich počet teď bude ještě narůstat, vzhledem k tomu, že budou dobíhat zakládací procesy. Co čekáte dál? Bude zájem ještě růst?

Bude. Můj odhad je takový, že v roce 2023 budeme někde kolem úrovně pěti až šesti tisíc svěřenských fondů, protože těch aktuálně rozpracovaných je opravdu mnoho a stále se na nás obracejí další a další zájemci. Česká právní úprava navíc doznala od začlenění institutu svěřenského fondu do právního řádu v roce 2014 podstatných změn. A ty přispívají k nárůstu atraktivity svěřenského fondu, který se začíná po vzoru příkladů ze zahraničí stávat standardním prostředkem správy majetku.

Když se podíváte, v jaké konkurenci právních řádů se Česko nachází, tak se nejvíce bavíme o Velké Británii, Francii a Lichtenštejnsku. Všude tam je trust běžnou součástí majetkové struktury každého středně majetného podnikatele či rodin jako takových. Ve Francii, nemáte-li trust, a zdědíte nějaký majetek, tak vám stát uvalí třeba na nemovitost až šedesátiprocentní dědickou daň z hodnoty nemovitosti. Máte-li ji v trustu a vaši potomci ji dědí přes trust, tak tam daňové zatížení odpadá.

Skutečně je běžné dědické řízení i u nás tak nevýhodné?

Pokud pořizujete závěť o jakémkoli významnějším majetku, a to se nebavíme o stovkách milionů, ale i o nízkých desítkách, a máte-li více než jednoho dědice, tak vždycky platí to, že nikdy neuspokojíte dva a více dědiců úplně stejně. Respektive může docházet ke sporům. Vždy se jeden bude cítit v nevýhodě na úkor toho druhého. Procesně zastavit a hodit vidle do dědického řízení je přitom strašně jednoduché a vyhrává ten, kdo má větší trpělivost.

Dědické právo tak, jak je postaveno, má vlastně destruktivní následky vůči dědicům a vztahům mezi nimi. Svěřenský fond je něco, co vám umožní se tomuto vyhnout, stanovit jasná pravidla a seznámit s nimi obmyšlené již za vašeho života. Zakladatel přece majetek vybudoval, takže má nárok na to, aby rozhodl, jak s ním bude nakládáno nadále. Vše to vlastně vychází už z římské právní tradice, kdy se síla rodiny počítala od ekonomické jednoty a síly.

Od čtvrtka je na stáncích aktuální číslo Forbesu, ve kterém představujeme 175 největších českých rodinných firem. Je to ta kategorie firem, kde je o uspořádání majetku do svěřenských fondů největší zájem?

Určitě je to tak. Často máme klienty, kteří mají rodinné firmy a potomky, u nichž by si přáli, aby ty firmy jednou převzali. Potomkům je třeba kolem pětadvaceti let a zakladatelé firem spoléhají na to, že až dospějí do třeba čtyřicátého roku života, tak si teprve odpracují roky potřebné k řádnému řízení firmy a oni jim firmu budou moci předat. A proto teď firmy vkládají do svěřenských fondů, aby tím překlenuli dané období a následně předali rodinnou firmu svým nástupcům.