Světová banka snížila svůj výhled globálního hospodářského růstu pro letošní rok na nejnižší úroveň od pandemie nemoci covid-19 a varovala před rostoucími ekonomickými dopady války na Blízkém východě, které se promítají do ekonomik po celém světě. Světová ekonomika má letos vzrůst o 2,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než předpokládala Světová banka ve svém lednovém odhadu. Průměrná inflace má činit čtyři procenta, uvedla banka ve své zprávě Global Economic Prospect.
Loni globální hrubý domácí produkt stoupl o 2,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než banka odhadovala v lednu. Světová banka upozornila, že konflikt na Blízkém východě způsobil prudký růst cen energií, což zvyšuje inflační tlaky a může vést k vyšším úrokovým sazbám, protože centrální banky se snaží růst cen tlumit.
Světová banka zároveň oznámila, že okamžitě uvolní až šedesát miliard dolarů na pomoc rozvojovým zemím, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Tato částka by mohla v horizontu patnácti měsíců vzrůst až na sto miliard dolarů.
Odhady růstu byly v nové zprávě sníženy proti lednové prognóze u zhruba dvou třetin světových ekonomik. Světová banka zároveň upozornila, že dopady současného šoku jsou nerovnoměrné a nejvíce zasahují nízkopříjmové a rozvojové země.
Hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill uvedl, že nejzasaženější oblastí je v současnosti Asie. Mezi země s nejvýraznějším snížením výhledu růstu pak patří Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Irák a další země na Blízkém východě, které musely kvůli konfliktu omezit vývoz energií. Dopady konfliktu se liší podle velikosti ekonomik, zásob energií a míry zapojení do globálních dodavatelských řetězců narušených uzavřením Hormuzského průlivu.
Gill zároveň upozornil, že světovou ekonomiku v posledních letech postupně oslabuje řada šoků, od pandemie přes klimatické změny, ruskou invazi na Ukrajinu a obchodní spory až po současný konflikt, což snižuje její odolnost. Dodal také, že důležité je ukončit probíhající konflikty a zabránit vzniku nových, protože války podle něj dopadají především na chudé obyvatelstvo.
Základní scénář Světové banky počítá s tím, že cena ropy Brent bude v roce 2026 v průměru kolem devadesáti čtyř dolarů za barel, což je o třicet šest procent více než loni, a že nejhorší narušení dodávek energií odezní do července. Banka však varuje, že pokud by byly výpadky v dodávkách vážnější a vedly k otřesům na finančních trzích a poklesu důvěry, může globální růst zpomalit až na 1,3 procenta. V takovém scénáři by se průměrná inflace pohybovala kolem 4,4 procenta.
Zpráva zároveň označuje 20. léta 21. století za „ztracené desetiletí“ pro rozvojové země, které se podle ní potýkají s opakujícími se šoky. Světová banka varuje, že bez zásadního obratu by toto období mohlo znamenat dlouhodobé zhoršení vyhlídek pro desítky rozvojových ekonomik.
Uzavření Hormuzského průlivu narušilo zhruba třetinu světových dodávek hnojiv, což má další dopady na potravinovou bezpečnost. Gill varoval, že pokud konflikt potrvá, bude to mít dopad na ceny potravin, což by mohlo výrazně zhoršit situaci zejména v severní a subsaharské Africe. Světová banka proto vyzvala ke koordinovanému mezinárodnímu postupu, včetně posílení nouzové potravinové pomoci a vytvoření humanitárních koridorů.
