Sto dvacet milionů korun. Za tolik se před pár měsíci prodala vila, kterou si ve dvacátých letech minulého století nechal na pražské Ořechovce postavit podle návrhu architekta Pavla Janáka sochař Bohumil Kafka. Nový majitel, český podnikatel, chce vilu zrekonstruovat a zanechat ji jako historický a architektonický odkaz dalším generacím.
Jde o příklad jednoho z trendů, který je na tuzemském trhu s těmi nejdražšími nemovitostmi v poslední době patrný. Řada historicky cenných vil přechází do rukou českých majitelů z řad byznysu, již takové nemovitosti kupují s vidinou zachování určité tradice a zajištění vlastní rodiny.
„S krizí na Blízkém východě se změnily investiční nálady bohatých klientů, kteří dříve hodně diverzifikovali a investovali venku. Teď mají tendenci se vracet a investovat v Praze na Ořechovce či na Hanspaulce v Dejvicích. A nakupují cenné nemovitosti jako zajištění další generace,“ shrnuje současný stav trhu spolumajitelka realitní kanceláře CoreStone Denisa Višňovská, jež dříve řadu let působila jako obchodní ředitelka a partnerka společnosti Lexxus.
Podle ní se díky tomu proměnila i klientela realitních kanceláří, které se nejvyššímu segmentu věnují. Zatímco dříve převládali zahraniční klienti, dnes je drtivá většina z nich z Česka.
Aktuálních trendů, jež se pojí s nejluxusnějším segmentem nemovitostí, je ale více. A týkají se také novostaveb, jejich výbavy a architektury. „Velkým trendem je například požadavek mít všechno co nejvíc skryté, aby v interiéru nic nerušilo,“ dává příklad architektka Romana Vokálová ze studia Tempus Design. Ta se zaměřuje na luxusní segment a pro ty nejmajetnější klienty navrhuje na míru vily, byty a interiéry.
Požadavek čistoty interiéru se týká i běžných spotřebičů. Běžnou součástí interiérů jsou třeba neviditelné varné desky. Ale poptávka je rovněž po kompletně funkčních plochách na kuchyňské lince. Kamkoli na takové ploše postavíte spotřebič, například mixér, můžete ho pomocí indukce spustit, aniž by byly potřeba jakékoli dráty.
I takhle vypadají projekty, které Tempus Design v nejdražších domech realizuje. Kvůli ochraně soukromí majitelů však používáme jen vizualizace. Zdroj: Tempus Design
Skryté součásti interiéru mají ovšem u nejluxusnějšího segmentu nemovitostí i bezpečnostní význam. Zákazníci chtějí například skryté trezory nebo na první pohled neviditelný vstup do místnosti zvané panic room. Jde o speciálně upravenou, zabezpečenou a vybavenou místnost, kam se majitel domu nebo i bytu zavře třeba v případě přepadení a může tam v bezpečí přečkat až do chvíle, než dorazí pomoc.
„Když člověk pozve k sobě domů nějakou návštěvu, kterou provází po domě, tak nechce, aby věděla, kde se nachází trezorová místnost, proto se vše navrhuje co nejvíce skryté,“ vysvětluje Vokálová. Stálicí v požadavcích klientů zůstávají kvalitní materiály. „Dřevo, kámen, přírodní materiály jsou oblíbené pořád. To se asi jen tak nezmění,“ dodává architektka.
Co se naopak v posledních několika letech poměrně výrazně posunulo, jsou ceny. A to i přesto, že segment těch nejluxusnějších nemovitostí není tolik závislý na ekonomické situaci a dalších faktorech, jež ovlivňují ceny na běžném trhu.
„Před nějakými patnácti lety se trofejní byt pohyboval kolem třiceti milionů korun. Dnes je to cenovka vyšší střední třídy. Aktuálně jsou trofejní byty spíše v rozmezí padesát až sto milionů, a pokud se bavíme o penthousech, může to být i 250 milionů,“ popisuje Višňovská.
Exaktní statistika se ovšem u tohoto segmentu sestavuje těžko. Většina prodejů se totiž řeší takzvaně off-market, tedy neveřejně, často jen s jedním konkrétním zájemcem. Ty nejdražší nemovitosti se tak do statistik nepropíší a ani realitky o těchto prodejích kvůli zachování soukromí klientů nemluví. „V našem segmentu je důležitá diskrétnost,“ vysvětluje manažerka akvizic společnosti CoreStone Renata Hervertová.
Na tom, co klienti po luxusních nemovitostech požadují, se podle Višňovské podepsal i covid. „Pandemie více zatraktivnila prostor a posílila touhu po velkých terasách a zahradách, po větším počtu místností. Domy nyní musejí nabízet ještě více komfortu a setkáváme se běžně s požadavky na doplňkové domy pro ostrahu a služebnictvo nebo na velké wellness prostory a podobně,“ říká.
Její slova potvrzuje rovněž Petr Míka z realitní kanceláře Boutiq Real Estate, která se specializuje na luxusní nemovitosti v Praze. „Tento typ klientů prostor očekává a je ochotný za něj zaplatit. V případě bytů je běžný požadavek nad 250 metrů čtverečních plochy. A také je kladen důraz na výhledy, světlo a například i velkorysý parking,“ popisuje.
Podle architektky Vokálové navíc mají klienti často zájem také o speciální místnosti například pro své koníčky. Třeba pro sbírku kabelek nebo luxusních automobilů. „Jeden klient, jemuž jsme přestavovali dům, chtěl na vedlejším pozemku samostatnou vilu v podobném stylu jako hlavní dům, která měla sloužit čistě jako garáž pro jeho sbírku aut,“ vypráví.
