České firmy často musejí růst skrze akvizice, domácí trh je plný. A k tomu potřebují prostředky od bank, které ale potřebují velmi dobře vědět, jaká je situace na trhu a komu si mohou dovolit kolik půjčit. Jak svět korporátního bankovnictví funguje, vysvětluje v podcastu The Forbes Show František Ježek, šéf korporátního bankovnictví a člen představenstva Raiffeisenbank.
Zvedání a snižování úrokových sazeb je jedním ze základních nástrojů, které centrální banky mají k dispozici. Možná ten nejmocnější. Česká i evropská centrální banka nedávno zvýšily sazby o 0,25 procentního bodu. To je jen pokračováním trendu, který je vidět posledních několik let: éra levných peněz končí.
„Superlevné peníze, jež tady byly před covidem, tu znovu jen tak nebudou,“ říká člen představenstva Raiffeisenbank František Ježek, který už osm let řídí korporátní bankovnictví. Zároveň ale dodává, že když se pečlivě podíváme na statistiky, zjistíme, že úrokový cyklus si oběti mezi českými firmami masivně nevyžádal.
Podle jeho slov vedl firmy vývoj na trhu zkrátka k optimalizaci, jejíž součástí jsou i náklady spojené s bankovními službami a financováním. V Česku je podle Ježka mezi bankami velice solidní konkurence a firmy si tak mohly otestovat, kdo co nabídne.
„Firmy, které měly provozní financování a měly supernízkou marži, tak už by vlastně neměly existovat. Anebo se nějakým způsobem změnily, zrestrukturalizovaly nebo vymizely,“ dodává Ježek, jehož banka dostala letošní ocenění Euromoney pro nejlepší banku pro velké korporáty.
Vztah banky a firmy je jeden z těch byznysově intimních. Bankéř a jeho tým mají své klienty datově zmapované a vědí, jak nejlépe jim pomoci. Ale také jim to dává nápovědu, jak se k financování firmy postavit.
„Je to o tom, s jakou přidanou hodnotou firma pracuje, jakou má marži. Obecně přistupujeme pozitivněji například k firmám z oboru IT. Ale ani tam to není černobílé. Řešíme, jak vliv AI zasáhne do fungování té firmy, kolik lidí bude potřebovat, kolik budou mít zakázek. Obor jako takový samozřejmě roste, ale disrupce ze strany AI mohou být velké,“ nastínil korporátní bankéř, co u svých klientů studují.
Naopak pečlivěji se hned od začátku dívají na firmy, jež jsou navázané na automotive. Tam je podle Ježka klíčové pochopit, jak je firma postavená vůči svým odběratelům, zda je napojená hlavně na jednoho, nebo má byznys diverzifikovaný.
„Protnulo se tu hned několik zásadních trendů. Tím prvním je jednoznačně rostoucí cena práce, která není doprovázena odpovídajícím růstem produktivity. Pokud si firmy chtějí zachovat marže, investice do zefektivnění jsou pro ně jedinou cestou,“ podotýká Ježek.
Dalším faktorem je podle něj saturace trhu, v České republice je už řada odvětví, která se rozvinula úplně. To znamená, že organický růst je pro firmy hodně složitá disciplína. Místo toho musejí nakupovat konkurenci, ať už doma, nebo v zahraničí. Dnešní ekonomický růst tak podle Ježka táhnou především právě fúze a akvizice.
„Do hry samozřejmě vstupují i regulatorní požadavky v jednotlivých oborech. A v neposlední řadě byly obrovským impulzem ceny energií: když se vám náklady znásobí, investice do úspor se stávají absolutní prioritou,“ dodává člen představenstva Raiffeisenbank.
Partnerem podcastu je Raiffeisenbank.
