Emil Blažek přes deset let trénoval nejlepší české sportovní střelce a připravoval reprezentanty i na olympijské hry do Atlanty. Po olympiádě mohl odjet trénovat švýcarský národní tým. Zůstal ale doma a začal podnikat. Nejdřív s oblečením pro střelce, pak s batohy. Po rozchodu se společníkem se ocitl znovu na startu. A tehdy vznikl Bagmaster, firma, jejíž batohy nosí desítky tisíc školáků.
Přes deset let trénoval nejlepší české střelce. Špičky sportovní střelby připravoval Emil Blažek jako reprezentační trenér pro mistrovství světa i olympijské hry v Atlantě. Po olympiádě dokonce dostal lákavou nabídku, aby odjel trénovat švýcarský národní tým.
Už měl dokonce vybraný dům v Lausanne, ale nakonec se rozhodl zůstat doma v Plzni. A všechny síly namířil místo do sportu do podnikání. Ale i tam chce s oběma firmami z různého ranku být mezi elitou.
Foto Bagmaster
Ví, jaké to je, když chce člověk uspět. Chce to hodně práce i času. A taky spoustu energie, která z usměvavého sportovního muže doslova čiší. Asi i proto není Emil Blažek člověkem, kterému by stačila jen jedna pomyslná židle. Vedle trénování se pustil hned po revoluci i do podnikání.
Zblízka sledoval, jak bylo tehdy těžké sehnat kvalitní oblečení určené pro sportovní střelce. To, které se dováželo ze zahraničí, bylo velice drahé nebo těžko dostupné a doma neexistovala vhodná alternativa.
„Střílelo se většinou v pracovním oblečení. A protože puškové disciplíny jsou velmi náročné a lidé trénují hodiny v polohách, kdy stojí, klečí, měli pak v pozdějším věku zdravotní problémy,“ popisuje Emil Blažek. A tak se svým společníkem Jiřím Částkou založil firmu Hitex, která se pustila do šití speciálního střeleckého oblečení z tvrzených textilií, které mají sportovcům pomoct udržet stabilitu při střelbě a zároveň ušetřit záda.
Z malé dílny se postupně stala firma, jejíž produkty používají střelci na evropských šampionátech, mistrovstvích světa i olympijských hrách. Přes devadesát procent produkce míří na export a klienti si pro oblek šitý přímo na míru létají do Česka i z Austrálie nebo Japonska.
„Jeden takový oblek stojí i vyšší desítky tisíc korun. Samozřejmě existuje mnohem levnější nabídka konfekčního oblečení například z Pákistánu, ale kvalitativně jsme úplně jinde a špičkoví střelci stejně jako v ostatních sportech hledají každý detail, který jim pomůže,“ vysvětluje.
Na jeho střelecké oblečení, které patří ke světové špičce, se vede čekací listina a střelci musejí počítat s tím, že si musejí počkat třeba i půl roku, než na ně vyjde řada. „Chtěli bychom vyrábět víc, ale těžce se shání kvalifikovaní lidé, kteří by uměli ušít tenhle druh oblečení,“ dodává podnikatel. Hitex má stabilní roční tržby ve vyšších jednotkách milionů korun.
„Začátky byly hodně těžké, neměl jsem žádný kapitál a platy tenkrát nebyly velké. Jezdil jsem na brigády, třeba o víkendech do Německa sbírat okurky, protože se dalo vydělat víc. Dělal jsem všechno možné a peníze dával do podnikání,“ vzpomíná Emil Blažek.
Foto Bagmaster
Brzy po tom, co rozběhl svou první firmu, se dal dohromady s bývalým spolužákem z gymnázia Radomírem Bryndou a začali společně vyrábět školní batohy Topgal. V té době byla nabídka na českém trhu minimální a příležitost pro novou firmu velká. Využili ji a přivedli k nám moderní batohy podobné těm, jaké byly v zahraničí.
Vozili inspiraci z cest po světových veletrzích a začali na výrobě spolupracovat s dodavateli v Hongkongu a později v Číně. Ačkoli původně vyráběli v Česku, ukázalo se, že to dál není reálné, protože tady nebyly dostupné materiály ani potřebné dílny.
Z Topgalu se postupně stala jedna z nejsilnějších značek na trhu se školními batohy u nás a firma s aktuálně zhruba dvousetmilionovým ročním obratem.
Spolupráci dvou bývalých spolužáků ze Šternberka ale nakonec ukončily spory ohledně dalšího směřování firmy a jejich cesty se rozešly. Pro Emila Blažka to znamenalo, že mu z firmy zůstala část skladových zásob, ale také osobní závazky spojené s firemními úvěry.
O tom, že by s tímhle byznysem úplně skončil, prý tehdy nepřemýšlel vůbec. „Sport asi v člověku probouzí touhu být lepší a lepší a to si člověk přenese i do podnikání, které je takový sport na ekonomickém poli. Člověk se v něm snaží uspět, ne to vzdát,“ říká.
A tak začal znovu takřka od nuly. „Skladové zásoby, co mi zůstaly, byly spíš jednodušší batohy pro hypermarkety, které nebyly tak dobře prodejné, ale věděl jsem, že to musím zvládnout,“ vypráví dnes Emil Blažek.
Zkraje nového tisíciletí tedy založil vlastní novou firmu Bagmaster a postupně se s ní snažil dostat z hypermarketů, kde podmínky postupně přituhovaly a hrálo se hlavně o cenu, do kamenných obchodů. Sám chtěl vyvinout kvalitní a ergonomicky vyladěný batoh.
Jako bývalý středoškolský učitel tělocviku totiž viděl, jak špatné batohy mohou zhoršovat držení těla a škodit dětským zádům. Na trh přinesl batohy s anatomickým zádovým systémem i hrudním pásem podobně, jako to bylo běžné u horských batohů.
Foto Bagmaster
Emil Blažek je chtěl ale ještě zlepšit, a tak začal na vývoji nového modelu spolupracovat s designéry, konstruktéry a také specialisty na fyzioterapii, mezi nimi byla i česká specialistka na dětskou skoliózu doktorka Kateřina Smíšková. Samotný vývoj trval několik let.
Výsledkem je vlastní ergonomický zádový systém s anatomicky tvarovanými ramenními popruhy, hrudním a bederním pásem, dnes chráněný evropským průmyslovým vzorem registrovaným u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví.
Jenže nestačilo jen batoh vyvinout. Musel také najít výrobce, který by jej dokázal v dané kvalitě a množství spolehlivě vyrábět. U původního partnera, který šil pro Topgal, totiž Emil Blažek vyrábět nemohl. Zhruba před pěti lety se mu to konečně podařilo a začal psát další kapitolu společnosti Bagmaster, když uvedl na trh svůj nový školní batoh se zádovým systémem propracovaným tak, jak si ho roky představoval.
Foto Bagmaster
Firma v tu dobu už působila i na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, kam expandovala krátce po založení kvůli požadavkům hypermarketových řetězců. Během pár let se jeho firma dostala na roční obrat přes třicet milionů korun s rostoucí tendencí. Kromě vlastního e-shopu prodává v desítkách specializovaných kamenných prodejen, včetně vlastního showroomu v Plzni.
Ačkoli původně batohy vznikly hlavně pro malé školáky, dnes firma necílí už zdaleka jen na ně. Vyrábí i studentské batohy pro teenagery a městské batohy pro každodenní nošení, logika je podle Emila Blažka jednoduchá: „Když si člověk značku oblíbí už ve školce nebo první třídě a získá k ní důvěru, často jí zůstává věrný i v dalších letech.“
Kromě toho se Bagmaster už nepouští do drahých licencí na pohádkové postavičky, s nimiž dřív experimentoval, od Harryho Pottera přes Šmouly až po Barbie. Namísto toho dnes spolupracuje hlavně s českými designéry a studenty uměleckých škol.
„Soustředíme se na tvorbu autorských a nadčasových motivů, které děti baví déle než jen v první třídě,“ říká Blažek. I když přiznává, že najít designéra, který zvládne i technické nároky batohu, není jednoduché.
Odlišit se od konkurence i levných asijských dovozů z platforem jako Temu se snaží i důrazem na kvalitní zpracování. „I naše nejjednodušší batohy mají minimálně dvě stě operací při výrobě,“ říká Blažek.
Jak je na konstrukci a zpracování svých batohů hrdý, je slyšet hned, jakmile je začne do detailu popisovat, ať už jde třeba o kompresní popruh, který je u kapsy na desky podobný turistickým batohům, nebo třeba magnetické úchyty na koncích popruhů.
Nejvíc ho baví vymýšlet strategii firmy a inovace, a tak už teď se chystá například doplnit batohy hravými vychytávkami třeba v podobě vyměnitelných motivů, aby se dětem rychle neokoukaly.
„Baví mě to a chceme batohy rozvíjet dál a růst i do zahraničí. Nejen proto, že už tam máme i zastoupení, ale také vidím, že máme čím konkurovat,“ dodává Emil Blažek. Inspiruje ho i zkušenost z Hitexu, se kterým se na západních trzích prosadil také.
„Vím, jak jsou začátky těžké. Zkraje jsem měl pocit, že se na nás Němci dívali, jako bychom právě slezli ze stromů, ale dneska za mnou sami chodí, jestli bychom jim něco vyvinuli. Česko už vnímají jinak a věřím, že je tam otevřená cesta třeba i pro naše batohy,“ říká podnikatel, který ale chce stejně jako ve sportu jít krok za krokem.
Ačkoli ho práce pořád naplňuje a nápadů má hodně, jedna myšlenka postupně sílí: Jednou by Bagmaster rád předal svému synovi a z firmy tak udělal rodinný podnik.