Volte, jako bych sám kandidoval, nabádal Donald Trump veřejnost před kongresovými volbami. Výsledkem jsou historické ztráty jeho republikánů a demokratický zisk obou komor. Pro Evropu však podle expertky není náraz amerického prezidenta důvod k radosti.
Úterní volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu otřásly dlouholetými republikánskými baštami. Demokraté například po 94 letech uspěli v senátních volbách v Kansasu, zvítězili v Texasu a velmi vyrovnané je dosavadní sčítání také v tradičně konzervativním Mississippi.
Zatímco odpůrci americké hlavy státu nyní za oceánem slaví, Evropa by s otvíráním šampaňského měla počkat. „Myslím, že v Trumpově chování nenastane zásadní změna. Už v první polovině svého mandátu si dělal, co chtěl, a bude v tom pokračovat,“ hodnotí politoložka Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity v Brně.
„Bylo by chybou, kdyby Evropané předpokládali, že dojde k oteplování transatlantických vztahů,“ řekl serveru Politico Wolfgang Ischinger, zkušený německý diplomat a předseda Mnichovské bezpečnostní konference. „Můj předpoklad je, že se stane pravý opak.“
Přitom Sněmovna reprezentantů může blokovat Trumpovy návrhy zákonů, vyšetřovat rozhodnutí jeho administrativy nebo ovlivňovat výdaje Spojených států, zatímco Senát má moc ovlivnit jmenování vysokých úředníků či velvyslanců. Kontrola demokratů nad oběma komorami by mohla omezit Trumpovo počínání na domácí scéně. Jenže o to víc může být aktivní na té mezinárodní.
Je otázka, zda se Trump bude snažit po sobě zanechat historický odkaz, nebo se nechá vést heslem „po nás potopa“. „Tento protiklad by fungoval v případě většiny politiků, u Trumpa je to ale jedna věc. On buduje svůj odkaz stylem ‚po nás potopa‘,“ popisuje politoložka Ringlerová s doktorátem z prestižní americké Purdue University.
„Je jako slon v porcelánu a vůbec nevidí, že rozbíjí spojenectví a aliance, které Amerika budovala desítky let. Prostě se domnívá, že takto buduje svou stopu v dějinách, kdy se chce zapsat do učebnic,“ dodává politoložka.
Trump například může eskalovat konflikt s Íránem, který spustil koncem února. Co se týče americké pomoci Ukrajině, tak demokraty ovládaný Kongres bude pravděpodobně mnohem více podporovat Kyjev a NATO. Nemohou však Trumpovi nařizovat, co dělat. Mohou schválit peníze na pomoc, Trump se ale může vyhnout jejich použití.
Nedostatečné páky Kongresu ilustruje nedávné dění kolem ruských sankcí. Kongres sice schválil přísná opatření, Trump je krátce nato zrušil s odvoláním na národní zájem.
Silný vliv si Donald Trump udrží i v případě obchodní politiky. Kongres má sice ústavní pravomoc nad cly, ale značné pravomoci už dříve delegoval na prezidenta. A k tomu, aby demokraté tyto pravomoci zákonem vzali zpět, by potřebovali dvoutřetinovou většinu v obou komorách, která dokáže přehlasovat prezidentské veto.
„Pro Evropu je dobrá zpráva, že když jsou lidé v Americe hodně nespokojení, tak je možnost, aby se to u voleb projevilo. I v místech, kde se to neočekává. Vypovídá to o tom, že se Trumpovi nepodařilo zemi převzít a překreslit volební hranice, aby opozice nemohla vyhrát. Stále tam funguje demokratický volební proces,“ míní Ringlerová.
Současný náraz republikánů a Trumpa však nelze brát jako důkaz toho, že se voliči od populistických kandidátů odklánějí. Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen je stále favoritkou tamních prezidentských voleb, neoslabuje ani Alternativa pro Německo u našich sousedů nebo britská Reform UK vedená Nigelem Faragem.
