Mají nejlepší čísla v historii. O síle česko-slovenské firmy, roli lékárny v současném rychlém světě a největším fenoménu na trhu s léky jsme ve velkém rozhovoru mluvili s generálním ředitelem Dr. Maxe Janem Žákem.
V bílé košili si Jan Žák sedá ke stolu ve své kanceláři ve Florentinu, z níž vidí přes ulici na protější Masaryčku, a tváří se spokojeně. Důvod je jednoduchý – spokojeně se mohou tvářit i naproti, v sídle Penty, která lékárenskou síť Dr. Max, propojující už šest evropských států, vlastní.
Obrat firmy dosáhl na 32,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o skoro deset procent.
Ostatně miliardář Marek Dospiva o firmě opakovaně veřejně mluví jako o jejich rodinném stříbře. Celý holding s názvem, který před lety vymysleli tak, aby byl srozumitelný napříč kontinentem, už dosáhl na magických 3 300 lékáren.
„Už to není místo, kde vám vydají krabičku a dají základní radu. Lékárnu vidím jako místo primární zdravotní péče, která je lidem blízko. Já opravdu hluboce věřím v další rozvoj služeb,“ říká Jan Žák v rozhovoru pro Forbes.
Když před osmi lety nastupoval do Dr. Maxe, zamířil nejprve coby CEO na Slovensko. Před třemi lety se pak stal generálním ředitelem v Česku. Jak říká, líbilo se mu právě to, že přichází do česko-slovenské firmy, která zisky z byznysu investuje doma.
Jak se vám loni dařilo?
Musím říct, že loňský rok byl zajímavý, začal výborně a skončil trochu těžko, ale dohromady je to pro nás opravdu super úspěšný rok a s tržbami 32,7 miliardy korun jsme se zase posunuli nahoru.
Co se dělo v obdobích, která nazýváte slovy „výborně“ a „těžko“?
On je to takový paradox. Pro nás „výborně“ znamená, že přišlo více lidí do lékáren a potřebovalo naše služby, a „těžko“ znamená, že se na konci loňského roku nepotkaly sezony, nebyla chřipka, lidé byli zdravější, než obvykle touto dobou bývají, a prodával se jiný mix léků. Na druhou stranu lidé sice nepotřebovali léky na nachlazení, ale chodili si pro léky na hubnutí, což byl pro nás pozitivní trend, který se na konci roku rozjel a stále pokračuje.
O kolik přesně a v čem Dr. Max vyrostl?
Meziročně o 9,6 procenta. Stojí za tím více faktorů. Nárůst objednávek na e-shopu, přidali jsme další kamenné lékárny a samozřejmě k tomu jako základ výkon stávající sítě. Ta se postarala o největší část našich tržeb.
Jaké tržby stojí za e-shopem?
Ty dělají 3,7 miliardy, takže už desetina, a rostou každý rok. Prodáme jeho prostřednictvím 25 procent volně prodejných léčiv, takže je to pro nás strašně důležitý kanál.
A kamenné lékárny versus e-shop?
Vidíme, že určitá skupina zákazníků, zejména z mladší generace, považuje e-shop za samozřejmou součást denní nabídky. Jsem rád, že naši kolegové v lékárnách, kteří kdysi brali e-shop trochu jako interní konkurenci, vidí, že bychom ztráceli pozornost právě těchto zákazníků.
My jim jdeme vstříc tím, že využíváme prakticky každý kanál, který je k dispozici. Dnes i e-shop umožňuje velmi rychlé doručení. Spolupracujeme například s Foodorou, a když si z domova objednáte, dejme tomu, test na covid a chcete mít výsledek rychle, nejpozději do patnácti minut ho připravíme v lékárně, odkud trvá doprava k vám v průměru kolem jedenácti minut.
V kolika městech je to možné?
Tahle služba funguje zatím ve čtyřiceti městech a u padesátky lékáren. Ve velkých městech jsou lidé zvyklí si objednávat o hodně víc. Snažíme se pokrýt veškeré cesty k zákazníkovi nebo k pacientovi tak, abychom byli v budoucnu připraveni, až jednou bude možné takto objednávat i léky na předpis.
A bude?
My věříme, že ano, a víme, že ministerstvo zdravotnictví na změnách legislativy k tomu potřebných intenzivně pracuje.
Kolik zaměstnanců český Dr. Max má?
Ve firmě pracuje pět tisíc lidí, nejvíce samozřejmě lékárníků, ale týmy máme také v našich automatizovaných skladech v Brně i v novém skladu v Ostravě, stejně jako například v upgradované centrální laboratoři v pražských Řepích, která se věnuje individuální přípravě léčiv.
A lékáren je šest stovek?
To už se přesouváme do letoška, ale ano, v dubnu jsme otevřeli šestistou lékárnu. Přispěly k tomu loňské akvizice lékáren IPC a Pilulka, i té letošní, kdy jsme převzali lékárny Sanovia.
Co vás osobně během minulého roku nejvíc překvapilo?
Největším překvapením pro nás byl strmý růst kategorie antiobezitik. V předloňském roce jsme měli nějaká očekávání – tušili jsme, že tato kategorie bude zajímavá, ale naše předpoklady se původně držely hodně při zemi. Teď je to kategorie, která na českém trhu letos bude mít už čtyřmiliardové tržby. A to mluvím jen o veřejných lékárnách.
Tušili jsme, že kategorie antiobezitik bude zajímavá, ale naše předpoklady se původně držely hodně při zemi.
Jaká je pozice českého Dr. Maxe v rámci holdingu?
Rozhodně významná, protože historicky, tak jak vznikal Dr. Max v Česku, na Slovensku a Polsku, bylo a je Česko z pohledu růstu zisku jednou z nejúspěšnějších zemí. Teď to v dobrém slova smyslu začíná dohánět Slovensko. Zmínil bych i příklad Rumunska, země, kterou jsme před lety ani neřešili, a dnes tam máme tisíc lékáren a jasně se ukazuje, že je náš model vhodný pro celou Evropu.
Hodně se spekuluje o vaší expanzi do Itálie …
K tomu můžu říct, že Itálie nás zajímá, protože z pohledu byznysu je to trh s ohromným potenciálem a my v ní chceme významně růst. Momentálně tam máme 250 lékáren. Itálie je teď na prvním místě v seznamu zemí, ve kterých bychom chtěli dál investovat.
A jaká je tedy pozice Dr. Maxe v rámci Evropy?
V počtu lékáren už jsme velice pravděpodobně jedničkou na evropském trhu.
Jak se měnila v čase vaše pozice jako firmy při vyjednávání s největšími hráči, ať už farmaceutickými, nebo třeba kosmetickými, jako je L’Oréal ?
Naši partneři nás znají, znají náš obchodní model a vědí, že na čem se domluvíme, to dodáme, otevřeně s nimi mluvíme o naší obchodní strategii a podobně. Výborně se to ukázalo například v době, kdy jsme rozjížděli Bjut. Kdyby Max nebyl tím, čím je, kdyby za Bjutem nestál tento brand a tato pověst, vyjednávání s nadnárodními giganty by nám trvala dva roky, možná i déle, ale nám trvala maximálně rok.
Ukazuje se, že náš model je vhodný pro celou Evropu.
Mimochodem, Bjut čeká nějaká plánovaná expanze na další trhy?
Bavíme se o roll-outu na Slovensko a hledáme ten nejlepší model do budoucnosti.
Není teď obecně konkurence tvrdší, než bývala? Podávání antiobezitik i některé další terapie nabízejí kliniky plastické chirurgie, kosmetika má také velikou konkurenci …
Souhlasím s vámi, že konkurence tu je. Když něco vymyslíte, vždycky se toho konkurence chytne. Nás to ale motivuje k tomu, abychom přicházeli pořád s novými nápady a službami. Takže jsem rád, že jsme pro jiné silné hráče vzorem. Já hodně věřím tomu, co umíme – kombinaci kamenných lékáren, e-shopu, odbornosti a důvěryhodnosti našich lékárníků, síle našeho brandu.
Na jaře odstartovala také už třetí Dia Tour. Co dosavadní měření ukázala o zdraví Čechů?
Za loňský rok jsme v lékárnách a mobilní testovací jednotce provedli téměř padesát tisíc měření hladiny cukru v krvi. U víc než desetiny, konkrétně u 12 procent, jsme odhalili možné riziko hrozby diabetu nebo vysokou pravděpodobnost už rozvinuté cukrovky.
Stovkám lidí jsme sice museli doporučit urgentní návštěvu lékaře kvůli naměřeným patologickým hodnotám, ale u tisíců jsme se možná zasloužili o to, že se jim těžká cukrovka vyhne. Pod rychlou zdravotnickou pomocí si spousta lidí představí sanitku, ale stejně tak dobře to může být včasné stanovení diagnózy.
Na čem teď nejvíc pracujete?
Je to hned několik věcí. V prvním čtvrtletí příštího roku plánujeme v Česku otevřít nový formát, který se jmenuje Super Dr. Max, což je lékárna širší plochou, zhruba tři sta metrů čtverečních, ale i sortimentem. Několik jich máme na Slovensku, ale například v Rumunsku už téměř čtyřicet, a obliba tohoto typu roste i v Srbsku.
Zároveň však rozvíjíme i koncept malých lékáren v regionech, kde lékárna chybí. Vrátili jsme se takto například do Železného Brodu. Když se na nás obracejí například starostové a zastupitelstva, hledáme cesty, jak bychom v regionu mohli fungovat.
Jak by měla vypadat lékárna budoucnosti?
Už to nebude místo, kde vám jen vydají krabičku a dají základní radu. Lékárnu vidím jako místo primární zdravotní péče, která je lidem blízko. Já opravdu hluboce věřím v další rozvoj služeb.
Jakou službu, kterou teď nemáte, byste chtěl v lékárnách rozvíjet?
Rozhodně očkování. Tam nepochybuji, že to je změna, která časem nastane. Například v Polsku s tím začali po covidu a dnes se tam přesunulo už nějakých dvacet procent veškeré vakcinace. Zemí, v nichž se smí očkovat v lékárnách, v Evropě přibývá, a to s cílem ulevit lékařům. Ale aby to mohlo fungovat, musí na to být připravená legislativa, která to umožní.
Trápí teď trh výpadky léků nebo celkově jejich dostupnost?
Obecně vzato je na tom Česká republika s dostupností léků velmi dobře. My jsme loni zavedli aplikaci, v níž si lidé mohou ověřit dostupnost léku v konkrétní lékárně a rezervovat si ho. A ukazuje se, že to je zajímavá služba a využívá ji hodně lidí, protože zásadně šetří jejich čas.
Co můžete říct o svých zákaznících?
Máme 4,5 milionu zákazníků s věrnostní kartou, kteří u nás minimálně jednou za rok nakoupili. Víme, že to jsou převážně ženy, s věkovým průměrem nad padesát let, které ale obstarávají léky často pro více členů rodiny. A v případě Bjutu jsou typickými zákaznicemi také ženy, ovšem věkově mladší.
Chtěli byste nějakým způsobem vtáhnout i muže?
Určitě, i to se v čase proměňuje – velkým tématem je například sport a prevence zranění, úzká vazba sortimentu na aktivní životní styl. To je něco, co teď spojuje mladší i starší generaci mužů. Ale rostoucí podíl mužských pacientů vidíme i u nových léků na hubnutí.
Je Česko ve srovnání s vašimi dalšími pěti zeměmi něčím specifické, ať už tím, co kupujeme, anebo co nekupujeme?
Kdybych to měl porovnat, tak jsme určitě, jak to říct, šikovnější v segmentu veterinárních produktů, což je kategorie, která není tak rozšířená v lékárnách v jiných zemích. A protože mám v roli clusterového CEO na starosti obchodní strategie také v Polsku a na Slovensku, tak můžu říct, že například na Slovensku se antiobezitika ještě tolik nerozjela, naopak Polsko si v tomto ohledu vede nejlíp.
Když jste do slovenského Dr. Maxe před osmi lety nastupoval, co jste čekal?
Těšil jsem se a byl jsem zvědavý, jaké to bude. Po letech v německých a nizozemských společnostech pro mě byla největší otázka, do čeho přijdu. Přišlo mi skvělé, že jsem nastoupil do česko-slovenské firmy, na druhou stranu jsem nevěděl, jaký je u firmy s tímhle původem způsob managementu. Jestli to nebude tak, že mi každou chvíli bude někdo volat a řídit mě přespříliš.
A volá?
Penta je skvělá v tom, že nechává plány a rozhodnutí na Dr. Max. Máme CEO celé skupiny Leonarda Ferrandina, se kterým sdílíme stejné patro, společně se domluvíme na klíčových ukazatelích, a jak jich dosáhneme, je už jen na nás. Velkou míru svobody pociťujeme, i co se týká majitele.
Marka Dospivu zajímají ta čísla …
Přesně. A je tu ještě velká výhoda, že jsme v Česku doma. Když tady jde Marek Dospiva do lékárny, chce, aby byla krásná. Není to o tom, že peníze, které lékárna vydělá, vezme a pošle jinam. Naše lékárny dostávají maximální péči, investujeme v nich do technologií, pořizujeme roboty.
Hi-tech je i naše logistika nebo centrální laboratoř. Penta peníze investuje zpátky, dělá pěkné věci, takže jsem strašně rád, že jsem před těmi pár lety tu velkou změnu udělal a do té česko-slovenské firmy nastoupil.