Více než 65 miliard barelů venezuelské ropy a investice přes sto miliard dolarů. USA uzavřely s Venezuelou obří dohodu, kterou americký prezident označil za „největší ropný deal v historii světa“. Co dalšího přinesl týden v Trumpově Americe?
Obří ropný deal USA a Venezuely. Spojené státy získají kontrolu nad více než 65 miliardami barelů venezuelské ropy. Dohoda má zároveň otevřít cestu k investicím přes 100 miliard dolarů do venezuelského ropného průmyslu. Trump ji označil za „největší ropný deal ve světové historii“ a tvrdí, že výrazně zvýší americké zásoby i sníží ceny benzinu.
Spojené státy rozšířily sankce proti Íránu. Americké ministerstvo financí je uvalilo na více než šedesát subjektů, jednotlivců a plavidel spojených s Íránem a nově může postihovat také aktivity související s íránskou leteckou a lodní dopravou, technologiemi, zlatem či digitálními aktivy. Washington chce podle ministra financí Scotta Bessenta odříznout Teherán od ekonomických zdrojů, které podle něj udržují tamní režim při životě. Zároveň varoval země, které se k sankcím nepřipojí, že budou čelit stejné ekonomické izolaci jako Írán.
Teherán uvedl, že je na nové sankce připraven a americkému ekonomickému tlaku se hodlá postavit. Íránská vláda zároveň slíbila stabilizovat domácí ekonomiku, omezit inflaci, vytvořit více pracovních míst a podpořit vlastní výrobu.
Trump dál vyostřuje obchodní válku s Kanadou. Po krachu obchodních jednání označil kanadský premiér Mark Carney situaci za útok ze strany USA a uvedl, že Kanada se do obchodní války dostala proti své vůli. Trump naopak prohlásil, že Kanada požaduje výhody, jaké mají americké státy, aniž by sama byla jejich součástí.
Washington mezitím zvýšil cla na vybrané kanadské zboží na padesát procent a Trump pohrozil, že od ledna stejnou sazbou zatíží také dovoz automobilů a jejich součástek. Reagoval tak na hrozbu kanadské provincie Ontario, že v případě další eskalace omezí dodávky elektřiny a některých nerostných surovin do USA. Trump následně označil kanadské představitele za „klauny“ a varoval před dalšími důsledky.
Kanada odpovídá na Trumpova cla. Od 8. září zavede patnácti až padesátiprocentní cla na zhruba 700 druhů zboží z USA v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa zároveň připravila balíček za 7,5 miliardy dolarů na pomoc zasaženým firmám a pracovníkům.
Trumpův další zásah do atlasů. Prezident přejmenoval Ontarijské jezero na Lake America, nový název ale platí pouze pro americké federální úřady. Kanada ani mezinárodní instituce ho používat nemusí. Trump změnu oznámil po krachu obchodních jednání s Kanadou, přestože více než polovina jezera leží na kanadské straně hranice.
Šéf CIA nečekaně v Moskvě. John Ratcliffe během návštěvy ruské metropole podle zdrojů varoval Kreml před rozšířením konfliktu na pobaltské státy, které jsou členy NATO. Jednání mělo zároveň za cíl přesvědčit Rusko, aby omezilo vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Pro Ratcliffa šlo o první veřejně známou cestu do Moskvy od začátku druhého Trumpova mandátu.
ICE v červenci zadržel rekordní počet lidí. Americký imigrační úřad během jediného měsíce zadržel 49 571 lidí, nejvíce od Trumpova návratu do Bílého domu. Přestože administrativa upustila od některých okázalých razií ve velkých městech, v programu masových deportací dál pokračuje.
Trump znovu narazil u soudu. Federální soud odmítl jeho další pokus přesunout kauzu kolem platby za mlčení pornoherečky Stormy Daniels z newyorského státního soudu pod federální jurisdikci a následně zrušit odsouzení s odvoláním na prezidentskou imunitu. Trump byl v roce 2024 uznán vinným ve 34 bodech obžaloby za falšování finančních záznamů a zůstává tak prvním americkým prezidentem odsouzeným za trestný čin.
Anthropic vyhrál spor s Pentagonem. Federální soud označil rozhodnutí ministerstva obrany označit firmu za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce za protiprávní. Spor vznikl kvůli tomu, že Anthropic odmítá umožnit využití své AI v plně autonomních zbraních a při masovém sledování.
Trump může měnit korespondenční volby. Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí, které jeho administrativě bránilo prosadit nová pravidla před listopadovými volbami do Kongresu. Zatím ale není jasné, zda se změny stihnou před volbami skutečně zavést.
