Vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner vezou do Moskvy a poprvé i do Kyjeva plán na ukončení války. Rusko však krátce před jejich příjezdem ostřelovalo letiště, kam mají přiletět. V USA mezitím prezident vyhrožuje americké centrální bance a zvyšuje se napětí před listopadovými volbami do Kongresu. Co dalšího přinesl týden v Trumpově Americe?
Trumpovi vyjednavači vezou do Evropy mírový plán. Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner dorazili do Moskvy a budou jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V neděli poprvé zamíří do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Máme nápad, jak dosáhnout míru,“ řekl Trump.
Oba vyjednavači byli v Moskvě už několikrát, o cestě na Ukrajinu se ale jednalo měsíce a ruská strana se je od ní podle agentury Reuters snažila odradit. Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, tedy přesně tam, kde mají američtí vyjednavači dnes přistát.
Podle Zelenského jde o přímou reakci na jejich chystanou cestu. Kyjev čelí náletům devátý den v řadě, včetně dronů s proudovým pohonem, které se hůř sestřelují. Jeden z nich zasáhl i kancelář šéfa ukrajinské tajné služby SBU.
Ruská raketa navíc v sobotu zasáhla ocelárnu na jihovýchodě země, zabila pět lidí a zastavila veškerý provoz. Putin sice na ekonomickém fóru řekl, že šance na mír existují, ze svých maximalistických požadavků na další ukrajinské území však neustoupil.
Trh práce překvapil, Fed možná zvedne úroky. Americká ekonomika přidala v srpnu 162 tisíc pracovních míst, ekonomové přitom čekali jen 55 tisíc. Jde o prudký obrat po slabém červenci, kdy statistici původně hlásili úbytek 23 tisíc míst a číslo až zpětně opravili na plus 21 tisíc. Nezaměstnanost se nezměnila a zůstala na 4,1 procenta.
Problémem je spíš inflace, která v červenci dosáhla 3,7 procenta, což je téměř dvojnásobek oproti cíli americké centrální banky Fed, zatímco růst mezd zpomalil na 3,1 procenta. Analytici se shodují, že silný trh práce dává Fedu volné ruce soustředit se právě na ni.
Prezident Trump nicméně vyzval nového šéfa Fedu Kevina Warshe, kterého sám letos jmenoval, aby úrokové sazby snížil. Silná země si podle něj zaslouží levnější úvěr. Pokud Fed neposlechne, hrozí Trump, že úplně přestane obchodovat se zeměmi, jež mají s USA obchodní přebytek. „Je to lepší než cla,“ napsal.
Uvnitř centrální banky se ale hlasy pro snížení hledají těžko. Šéfka clevelandského Fedu Beth Hammack varovala, že inflace je příliš vysoká, měnová politika není dost přísná a čím déle ceny rostou, tím hůř se budou krotit.
Evropa má zaplatit za Bidenovu pomoc Ukrajině. Trump oznámil, že Spojené státy budou po evropských zemích chtít proplatit „stovky miliard dolarů“, které Ukrajině a NATO poskytla vláda jeho předchůdce v Bílém domě Joea Bidena.
Nafta je nejdražší v historii. Galon nafty (3,8 litru) stál v pátek v USA v průměru 5,85 dolaru, poprvé v historii překonal rekord z léta 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Od konce února, kdy USA a Izrael zaútočily na Írán, zdražila nafta o 56 procent, benzin o 39 procent na 4,15 dolaru za galon. Barel ropy Brent se aktuálně prodává za víc než 95 dolarů, před válkou to bylo kolem sedmdesáti dolarů.
Američané nechtějí obchodní válku s Kanadou. Padesátiprocentní cla na kanadské zboží podporuje pouze pětina Američanů, 57 procent je proti, ukázal průzkum Ipsos pro agenturu Reuters. Ještě hůř dopadlo přejmenování Ontarijského jezera na Lake America, kdy se pro akt zavázalo čtrnáct procent Američanů, proti bylo 63 procent.
Přejmenovat Ontarijské jezero na Lake America už stihli ve svých mapách dva američtí technologičtí giganti – Google a Apple –, a to přesto, že 52 procent plochy jezera leží v Kanadě. Kanaďané v aplikacích stále vidí původní název, zbytek světa oba. Kanadský premiér Mark Carney i newyorská guvernérka Kathy Hochul nový název odmítli používat.
Voliči za nejdůležitější téma listopadových voleb do Kongresu označují životní náklady, které od začátku války s Íránem zvedají hlavně ceny pohonných hmot. Kanadská odvetná cla začnou platit 8. září.
Boj o Kongres vším možným. Trumpova popularita klesla pod čtyřicet procent a demokraté mohou podle průzkumů v listopadových volbách ovládnout obě komory Kongresu. Republikánský prezident proto po nátlaku svých straníků z ohrožených okrsků slíbil, že z volebního fondu Maga Inc. uvolní na kampaň čtyři sta až pět set milionů dolarů.
Federální soudkyně zároveň znovu zablokovala nová pravidla pošty, jež měla ztížit korespondenční hlasování, tedy způsob, kterým volí téměř třetina Američanů a o němž Trump bez důkazů tvrdí, že ho v roce 2020 připravil o vítězství v prezidentských volbách.
Taneční sál bude růst dál. Nejvyšší soud USA povolil pokračovat ve stavbě tanečního sálu za čtyři sta milionů dolarů (přes osm miliard korun) na místě zbořeného východního křídla Bílého domu, dokud nižší soudy nerozhodnou o žalobě památkářů. Podle Trumpa je budova hotová z 65 procent.
