Kabinet amerického prezidenta Joea Bidena v pátek oznámil, že je podle něj pravděpodobné, že Rusko započne vojenskou akci proti Ukrajině ještě před skončením olympijských her. V návaznosti na toto sdělení nařídil Bílý dům stažení diplomatů a 150 příslušníků americké armády z Ukrajiny a informoval spojence, že útok může přijít již tuto středu.
Některé ze závěrů Bílého domu byly prý učiněny na základě informací z utajených zdrojů včetně zachycení ruské komunikace, Bílý dům však odmítl poskytnout pro svá tvrzení důkazy ze strachu z odhalení těchto informačních zdrojů.
Ačkoli Biden jasně prohlásil, že americké vojáky na Ukrajinu posílat nehodlá, někteří se na předpovědi Washingtonu dívají skepticky. Věří, že to může být podobný pokus o bluf, jako na počátku tisíciletí v případě Iráku, kdy americké tajné služby vypouštěly do světa nepravdivé informace o údajném iráckém nukleárním programu, a vytvářely tak záminku k invazi.
Stačí se však podívat na některá videa sdílená na sociálních sítích a veřejně dostupné satelitní snímky, aby bylo jasné, že je Rusko na takřka okamžitý útok připraveno jako nikdy předtím.
Znamená to tedy jistě, že bude válka? Nikoli. Putin stále ještě může své jednotky stáhnout a tvrdit, že Washington celou dobu říká nesmysly. Avšak dosavadní chování ruských jednotek vypadá, že se opravdu připravují k invazi na Ukrajinu. A v současné době se zdají přípravy téměř u konce.
Podívejme se na dvanáct důvodů, proč bychom se podle bezpečnostních analytiků měli v následujících týdnech opravdu připravit na nejhorší:
1. Diplomacie selhává
Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ruský prezident Vladimir Putin uspořádali společnou tiskovou konferenci po setkání v moskevském Kremlu. | Foto SERGEI GUNEYEV/POOL/TASS, Moskva, Rusko, 8. února 2022
Od ledna proběhlo již několik pokusů o diplomatické zmírnění situace, bohužel bez většího efektu. Při nejnadějnějším pokusu se francouzskému prezidentu Macronovi údajně dostalo od Putina ujištění o neútočení, Kreml je však hned následujícího dne popřel.
Státy Severoatlantické Aliance (NATO) přitom prohlásily, že jsou ochotny přijmout kontrolní opatření ohledně zbraní středního doletu, snížit počet vojenských hlídek a cvičení poblíž Ukrajiny a zlepšit transparentnost a komunikaci vůči zbytku světa. To však neuspokojilo Putinovy hlavní požadavky:
- Permanentně zrušit možnost vstupu Ukrajiny do NATO a vzdát se jakékoli asistence Ukrajině či jiným nečlenským státům NATO.
- Permanentně zrušit možnost vstupu dalších států do NATO a zrušit vojenskou přítomnost zahraničních jednotek v členských státech východní Evropy.
- Donutit Kyjev k uznání Ruskem podporovaných separatistických skupin na východě Ukrajiny.
Už jen první dva požadavky jsou pro Severoatlantickou alianci natolik nepřijatelné, že se mnozí domnívají, že je Putin vyslovil právě proto, aby je NATO muselo odmítnout.
Třetí podmínka je čistě na rozhodnutí Ukrajiny, podle ruských médií se však Moskva domnívá, že by USA mohly ukrajinského prezidenta Zelenského přimět změnit názor. To se však zdá jako mylná domněnka. A v nedávných normandských rozhovorech, kdy se Francie s Německem pokusily zprostředkovat jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, se ukrajinští zástupci odmítli se separatisty setkat s odůvodněním, že jsou pouhými ruskými loutkami.
Následující telefonický rozhovor mezi Putinem a Bidenem taktéž nenabídl žádný progres. Proto se zdá, že diplomatické snahy nikam nevedou, nebo možná ještě přesněji, že Kreml nechce připustit, aby vedly.
2. Uznání proruských separatistů
Ačkoli válka mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny stále probíhá, ukrajinské vojenské složky se v posledních měsících snažily situaci příliš nerozdmýchávat, aby nezavdaly Rusku záminku k invazi. To se Moskvě natolik nehodí do karet, že se pokusila natočit záběry s nafilmovaným ukrajinským útokem, které by vstup na ukrajinské území ospravedlnily. Washington však na tento záměr při několika příležitostech veřejně upozornil.
Rusko má však v záloze další krok, který by mu dal důvod, aby mohlo zaútočit. V úterý chce jeho parlament hlasovat o formálním uznání samozvaných separatistických republik, konkrétně Luhanské a Doněcké lidové republiky. To může dát Moskvě novou příležitost k vojenské intervenci pod záminkou „pozvání“ od obou separatistických oblastí.
3. Moskva evakuovala ambasádu v Kyjevě
Moskva trvale prohlašuje, že nemá v úmyslu vstupovat na Ukrajinu, nicméně některé její činy hovoří jasněji než slova. A faktem je, že Kreml doporučil většině zaměstnanců na ruské ambasádě v Kyjevě, aby Ukrajinu opustili.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová k tomu prohlásila, že se ruská vláda „z obav z možných provokací rozhodla optimalizovat zaměstnanecké stavy ruských zahraničních misí na Ukrajině“.
4. Ukrajinu obléhá polovina ruské armády
Moskva odvelela velkou část svých mechanizovaných taktických jednotek z různých částí země a přesunula je buď do Běloruska, nebo k posílení stávajících vojenských základen kolem Ukrajiny.
Z původních třiceti až pětatřiceti bojových útvarů v blízkosti Ukrajiny je jich nyní podle vojenského analytika Konrada Muzyky v současnosti u hranic již přes devadesát a číslo se pořád zvyšuje. Celkem Rusko disponuje 170 takovými jednotkami.
A nejedná se jen o taktické jednotky, Rusko má v současnosti u hranic s Ukrajinou i podstatnou část svého dělostřelectva, jednotky s vybavením raketami Iskander a množství podpůrných jednotek.
5. Přilétají posádky tanků a děl
Od počátku krize se ruská armáda soustředila zejména na přesun těžké techniky, který z velké části probíhá po železnici a z odlehlých částí Ruska může trvat i více než týden. Z větší části s ní však nepřesunula nezbytný vojenský personál. A to proto, že ten může být letecky přepraven na západ Ruska či do Běloruska během několika hodin. Ponechat vojáky do poslední chvíle v jejich domovských základnách má navíc své výhody.
Nárůst vojenských letů ze začátku února však napovídá, že ruská armáda začala ve velkém přemísťovat i vojáky. Podle mnohých je to špatné znamení.
6. Vojáci u hraničních kamenů
Ještě před pár týdny sídlila značná část ruské armády sice poblíž Ukrajiny, avšak stále ještě několik desítek kilometrů od hranic. To se však v únoru začalo dramaticky měnit.
Například 41. ruská armáda, která od října sídlila poblíž města Jelňa asi 150 kilometrů od ukrajinských hranic, se začala v uplynulých dnech přemísťovat na jih, aby se připojila k jednotkám u měst Klincy a Novozybkov, která leží v bezprostřední blízkosti Ukrajiny v ideální pozici k případnému postupu směrem na Kyjev.
Taktéž části elitní moskevské tankové armády, která se nacházela u města Voroněž asi 190 kilometrů severovýchodně od Ukrajiny, a vojenské jednotky sídlící poblíž Kursku, asi 140 kilometrů od hranic, se údajně přesouvají k Bělgorodu, městu ležícímu pouhých padesát kilometrů od Charkova, druhého největšího města Ukrajiny.
Ruské jednotky tedy opouštějí dlouhodobé vojenské tábory a přesouvají se do pohraničí, kde se nejspíš rozptýlí do navzájem vzdálených stanovišť v ochraně před leteckým útokem.
7. Přesouvá se i ruské letectvo
Čtyři elitní divize ruského letectva jsou naprosto oddělené od pozemních sil. Disponují vlastními tanky BMD-4, které jsou schopny plavby po vodě i výsadku ze vzduchu za pomoci padáku.
Ani ruské letectvo se počátečních přesunů neúčastnilo, nejspíš proto, že se podobně jako lidé dokáže přemístit velmi rychle. V lednu se však k pohraničním jednotkám připojilo osm jednotek z leteckých divizí. Zvýšil se také počet bojových vrtulníků, které se účastní vojenských cvičení v Bělorusku či Bělgorodu. A´ť už je řeč o útočných bitevnících Mi-28N, obratných Ka-52, starších Mi-24V Hind, nebo transportních helikoptérách Mi-8.
8. Válečné hry v Černém moři
Pohled na výsadkovou loď BDK-58 Kaliningrad blížící se na hlavní ruskou základnu v Černém moři v Sevastopolu | Foto Ruské ministerstvo obrany/TASS; Krym, Rusko, 10. února
Ruské flotily v Baltském a Severním moři stejně jako v Tichém oceánu vyslaly své letadlové a vojenské lodě do Středozemního a Černého moře. Šest bojových lodí určených k vysazení tanků na pevninu se přemístilo ze Severního a Baltského moře do Černého moře. A všechny jsou naložené těžkou technikou.
Ve Středozemním moři má Rusko v současnosti dva z celkových tří raketových křižníků Slava (Varjag a Maršál Ustinov), dva protiponorkové torpédoborce, tři bojové ponorky vyzbrojené řízenou střelou a sedm dalších menších lodí.
Třetí raketový křižník Moskva opustil přístav v Sevastopolu 10. února za doprovodu více než třiceti dalších lodí za účelem „cvičení“ v Černém moři.
Křižník Moskva se účastní vojenské přehlídky u příležitosti ruského Dne námořnictva. | Foto SERGEI MALGAVKO/TASS; Sevastopol, Rusko, 26. července
9. Dělostřelectvo zaujalo palebné pozice
Samohybná houfnice A2S7 Malka střílí během vojenského cvičení ruského dělostřelectva ve vojenském prostoru v Yurginském regionu. |Foto Kirill Kukhmar/Tass; Kemerovská oblast, Rusko, 18. srpna
V Bělorusku a u hranic s Ukrajinou bylo spatřeno také několik salvových raketometů BM-30 Směrč s dostřelovou vzdáleností devadesát kilometrů.
Ruské dělostřelecké oddíly disponují ještě dvěma dalšími systémy: samohybnými houfnicemi Malka 2S7M s dostřelem asi 55 kilometrů a minomety 2S4 Tulipán. Obří minomety mají relativně krátký dostřel, a jsou tak užitečné zejména při dobývání velkých budov a pevností. V minulosti je ruská armáda používala třeba k destrukci bytových domů v Sýrii, Libanonu nebo Čečensku či třeba ke zničení letištních terminálů v konfliktu s Ukrajinou v letech 2014 a 2015.
Přesun těchto relativně vzácných, těžkých a mocných zbraní do Běloruska, na Krym a k Bělgorodu je obzvlášť znepokojivým znamením.
Salvový raketomet A 9A52 Směrč ve Státním muzeu zbraní v Tule | Foto Tass; Tula, Rusko, 29. března
10. Ruská národní garda je v pohybu
Ruskou národní gardu „Rosgvardia“ tvoří více než 300 tisíc příslušníků ruských bezpečnostních složek. I ti jsou údajně v pohybu směrem k ukrajinským hranicím. Jejich výcvik je zaměřený zejména na pacifikování běžné populace, a je tak pravděpodobné, že jejich hlavním úkolem v nadcházejícím konfliktu má být kontrola civilního obyvatelstva na nově okupovaných územích. Tím umožní příslušníkům bojových jednotek soustředit se na další útok.
11. Výstavba polních nemocnic
Nejrůznější vojenští analytikové jsou ohromeni zejména přehlídkou propracované ruské logistiky na hranicích s Ukrajinou. Zatímco samotné přesuny těžké techniky, zbraní a tanků mohou mít za účel pouze vystrašit protivníka, bez nudných, ale nutných logistických operací na pozadí by však příliš daleko nedojely a příliš dlouho nestřílely.
Bohužel právě taková logistická opatření jsou momentálně v Rusku k vidění v plném proudu, na rozdíl od předchozích vojenských přesunů v minulém roce. Logistické operace zahrnují například přípravu zdravotnických zařízení, která mají být schopná přijmout tisícovky zraněných vojáků, nasazení velících a kontrolních oddílů a přípravu pontonů.
12. Rakety s doletem do Prahy i Paříže
Společná vojenská cvičení běloruské a ruské armády od začátku roku probíhají v Bělorusku. Pozemní jednotky ozbrojených sil Běloruska a jednotky vzdušného útoku ruských vzdušných sil se účastní cvičení zaměřeného na odhalení a zničení sabotáže nepřátelských jednotek. | Foto LEONID SHCHEGLOV/BELTA/TASS; Hrodenská oblast, Bělorusko, 12. února
Na rozdíl od pozemních sil se ruské vzdušné síly ve velkém zatím na západ nevydaly, nejspíš hlavně kvůli tomu, že jejich přesun může proběhnout velmi rychle, až to bude potřeba. Zlověstným znamením však může být nasazení tří vzdušných oddílů v zahraničí.
S třiceti tisíci vojáky, kteří byli vysláni na vojenské cvičení do Běloruska, Rusko vyslalo i dvě letky. Jedna se skládá z SU-35s bojových letounů určených ke vzdušnému boji, druhá obsahuje patnáct letadel SU-25 Frogfoot specializovaných na bombardování pozemních jednotek.
Z pořízených videomateriálů je navíc patrné, že v Kaliningradu přistálo několik (údajně čtyři) letounů MiG-31 Foxhound nesoucích nadzvukové balistické střely Kinzhal.
Tanto tah je s největší pravděpodobností namířen proti případné intervenci NATO, jelikož rakety Kinzhal jsou z kaliningradské základny schopny během deseti minut zasáhnout většinu měst Evropy. Nedávné přelety ruských nadzvukových bombardérů TU-22M nad Běloruskem mají nejspíš plnit stejný účel.
Když už zaútočit, tak dřív než později
Vzhledem k významným rizikům a obrovským nákladům, které by se pojily s válkou na Ukrajině a vzhledem k nedostatečnému důvodu pro rozpoutání konfliktu, někteří analytikové spekulují, že by Putin mohl armádu v pohraničí držet dlouhodobě jen za účelem vytváření tlaku na Ukrajinu a vyčkávat tam na incident, který by vojenskou intervenci na Ukrajině ospravedlnil.
Proti této teorii však hovoří několik možností. Vojenské cvičení v Bělorusku, které dalo ruské armádě záminku k přesunu vojáků blíže k Ukrajině, oficiálně 20. února končí. Dlouhodobý pobyt vojáků mimo domovské základny ve stanech během zimy je navíc špatný jak pro jejich zdravotní stav, tak pro morálku, obzvlášť během pandemie covidu-19, který se v ruských jednotkách údajně šíří.
Odvedenci ruské armády v Sevastopolské vojenské základně | Foto SERGEI MALGAVKO/TASS; Sevastopol, Rusko, 23. května 2018
Značná část ruských vojáků je navíc v armádě na roční povolávací rozkaz a zacvičení nových odvedenců vyžaduje přítomnost na domovských základnách.
Putin samozřejmě může prodloužit dobu služby současným odvedencům, tento krok by však byl určitě velmi nepopulární a bez právě probíhající války jen těžko odůvodnitelný. A ačkoli mladí odvedenci tvoří jen část ruské armády a obvykle se neúčastní bojů v první linii, zůstávají její důležitou součástí.
A konečně oddalování útoku znamená čelit výzvám spojeným s bahnitým počasím, které se v Rusku a Ukrajině pojí s přechodem mezi jednotlivými ročními obdobími a které bude značně komplikovat postup vojenských jednotek.
Několik raketometů 9K57 Uragan vypouští rakety během společného vojenského cvičení běloruské a ruské armády v rámci druhé fáze testování reakční schopnosti spojených sil Ruska a Běloruska. | Foto RUSKÉ MINISTERSTVO OBRANY/TASS; Bělorusko, 12. února 2022
Důkazy ze satelitních snímků, tiktokových videí ruských uživatelů a vládní prohlášení podporují ten samý závěr: Putin u hranic s Ukrajinou shromáždil vojenskou mašinerii a ta se nyní, zdá se, dostává do finální fáze příprav k boji.
Pokud by se tak opravdu stalo, tato Putinova válka by nejspíš vyústila v tisíce mrtvých, novou uprchlickou krizi a další dalekosáhlé důsledky a trauma, které nejvíc dopadnou na ukrajinské a ruské obyvatele, avšak negativní dopad budou mít napříč celou zeměkoulí po mnoho následujících let. A pokud přijde na nejhorší, snad ani raději nedomýšlet.
