skip to main content
Byznys

V Česku máme bordel, stěžuje si Hausenblas a viní vládu. Inspiraci, jak přistupovat k pandemii, našel v Kolumbii

9 minut čtení

Česká republika je opět „best in covid“. Proč tomu tak je? Vinou Andreje Babiše a jeho ministerských kolegů, má jasno podnikatel Martin Hausenblas, jehož nedávný projev na Facebooku doteď silně rezonuje nejen v řadách naší redakce.

V minulých týdnech a měsících o něm bylo slyšet zejména v souvislosti s jeho rozhodnutím odkázat velkou část svého majetku charitě – což se mezi českými byznysmeny až dosud příliš nenosilo. Nyní si o něm lidé povídají znovu. Nikoli však z důvodu dalšího dobročinného skutku, nýbrž díky zhruba 17minutovému videu, které zveřejnil na Facebooku a v němž se pozastavuje nad současným děsivým vývojem epidemiologické situace u nás. Co konkrétně ho k tomu vedlo?

„Přiznám se, že mě osobně hodně zasáhla zpráva o úmrtí Michala Mejstříka,“ vzpomíná Hausenblas na pár týdnů starou událost, kdy tento svět – právě kvůli covidu – opustil uznávaný český ekonom, s nímž se dlouhá léta při nejrůznějších příležitostech pravidelně vídal.

„Byl to vynikající člověk a jeho smrt jsem hodně obrečel,“ netají se. „Ne snad že bychom byli nějak blízkými přáteli, ale vždy mezi námi panoval obrovský respekt a úcta jednoho k druhému. Ten člověk rozhodně zemřít nemusel, a tak nějak se na jeho smrt dívám jako na určitý symbol všeho toho zmaru, který kolem sebe v Česku v tuto chvíli máme.“

Reklama

Podobných zpráv slýchává ze strany svých kamarádů a kolegů poslední dobou čím dál víc, což v něm na jednu stranu vyvolává pocit obrovského smutku, na stranu druhou ale také spoustu zlosti. „S Petrem Ludwigem a Vojtěchem Petráčkem jsme se loni v březnu angažovali v projektu Mask4All, jehož cílem bylo analyzovat tuto novou hrozbu a navrhnout nějakou improvizovanou podobu ochrany obyvatelstva. Podařilo se nám vytvořit virální kampaň, která oblékla Česko do roušek pomocí hesla ‚já chráním tebe, ty chráníš mě‘ a vyslala zprávu do celého světa. Tehdy to zafungovalo skvěle,“ říká.

S kolegy zůstal v kontaktu i posléze, a když se epidemie začala na území Česka v průběhu léta znovu rozjíždět, snažil se vládu opět přimět k jednání. Leč tentokrát neúspěšně: „Situace se bohužel zcela vymkla kontrole. Politici už naše varovné signály prostě slyšet nechtěli. Tušili jsme, co asi přijde, a pak to skutečně přišlo.“

Chování lidí, kteří si během léta navykli, že je vše zase relativně v pořádku, jen frustrovaně sledoval zpovzdálí, jelikož nevěděl, co má dělat, aby se veřejnost probrala. Cesta do vzdálené Kolumbie a smrt člověka, s nímž byl velmi často v kontaktu, ale vše změnily. Najednou začal současnou situaci vnímat zcela jinak.

„Ten kontrast v chování lidí v Bogotě a u nás se nedá přehlédnout. Bije to do očí. Musíte ale vyjet pryč, abyste si to uvědomili. Češi, kteří žijí v cizině, se mnou souhlasí a kroutí hlavou nad tím, co se u nás děje,“ přibližuje Hausenblas a na chvíli odbočí: „Ono totiž být v něčem nejhorší na světě je skoro tak těžké jako být nejlepší. Normální je totiž být průměrný. Ale když chcete být nejhorší, musíte něco dělat opravdu blbě, hůř než všichni ostatní, což je ve finále docela dřina.“

„Ptal jsem se sám sebe, jak je to vlastně možné, načež jsem dospěl k názoru, že tím zásadním problémem je fakt, že v Česku je zkrátka a dobře bordel. Vláda vydává opatření, jak se jí zlíbí, každou chvíli je mění a jejich reálný dopad na chování lidí je prostě nulový. Řečeno jinak, naše vláda je tu zcela k ničemu,“ míní sedmačtyřicetiletý podnikatel.

Že jsou to zdejší politici, kteří selhali na plné čáře, a nikoli samotné obyvatelstvo, dokládá Hausenblas na příkladu chování Čechů v zahraničí. „Když jsem na letišti v Madridu viděl našince, jak krásně stojí v řadách za sebou a dodržují povinné rozestupy, došlo mi, že chyba není v nás Češích jako takových. Protože dodržovat tato opatření ve Španělsku jim evidentně žádný problém nedělalo. Dobře věděli, že pokud by tu čáru překročili, rychle je policista stojící opodál umravní,“ konstatuje.

„Po přistání v Praze se ale ti samí cestující najednou začali prát o svá zavazadla a mačkat se u východu z letadla. Nejhorší na tom všem ale bylo, že před letadlem stál jen jeden autobus, který nás měl všechny dopravit na terminál. Tady zkrátka selhal celý systém. Policistu na letišti v Praze zajímalo pouze to, zda člověk u sebe má příjezdový formulář. Nic víc – což je jasný důkaz toho, že v téhle zemi nic nefunguje. Lidem u nás jsou současná opatření lhostejná. Řada z nich virus prodělá, aniž by měla příznaky. Jenže bychom si měli uvědomit, že spoustu jiných lidí tato jejich lhostejnost stojí krk. A to je stav, který já osobně přikládám na vrub leadershipu Andreje Babiše,“ zdůrazňuje spolumajitel Liftaga.  

Babiš je improvizátor, ale takový charakterový profil je pro tuto epidemii naprosto nevhodný.
Reklama

Český premiér dle jeho názoru selhal ve všech možných aspektech: „Babišovou silnou stránkou je improvizace. Je to člověk, který má dobrý tah na branku a dokáže bleskurychle reagovat. Ale co se týče schopnosti analyzování dané situace a vytváření dlouhodobé strategie, je naprosto mimo. Babiš je improvizátor, ale takový charakterový profil je pro tuto epidemii naprosto nevhodný,“ má jasno.

Aby bylo možné dostat současnou koronavirovou krizi pod kontrolu, je podle Hausenblase zapotřebí sestavit tým lidí, kteří dají dohromady nejnovější poznatky, přenesou praxi odjinud, navrhnou stabilní, dlouhodobá opatření, sestaví management, následně opatření implementují, nastaví controlling a především začnou tvrdě vynucovat jejich dodržování.

„Jelikož ale právě to naše vláda není schopna zajistit, uchyluje se k řešením, která jsou na první pohled velmi jednoduchá, zato mají devastující dopad na všechny z nás. A to jsou právě ta současná opatření,“ dodává rodák z Děčína.

Inspiraci, kterou by si český premiér a jeho vládní kolegové měli vzít k srdci, vidí Hausenblas, trochu překvapivě, právě v Kolumbii: „U nich to funguje tak, že místo aby lidem sebrali obživu, dokážou každému obchodníkovi jasně definovat, jaká rizika se v jeho provozovně vyskytují, přikážou mu dodržovat konkrétní opatření a slíbí mu, že pokud je dodrží, bude moci mít otevřeno i nadále. Kdežto pokud ne, obchod zavřou, zatímco jeho konkurent naproti přes cestu bude smět prodávat dál.“

„Uvedu příklad. Narazil jsem na obchod, jehož vstupní dveře byly ohraničeny páskou. Zavřeno ale mít nemusel. Stačilo, aby se lidé postavili spořádaně do fronty a požádali prodejce, aby jim podal to a to zboží. U nás se namísto toho pásky v obchodech nesmyslně používají jen proto, aby malí prodejci nemohli závidět velkým supermarketům, že ony oblečení prodávat mohou, zatímco jiní nikoli. A to je naprosto absurdní a z pohledu státního rozpočtu i zcela neúnosné,“ zlobí se.

Přístup vlády, která navzdory čím dál víc se zhoršující situaci nechala před Vánocemi obchody otevřené, shledává Hausenblas populistickým. Nelíbí se mu rovněž ale ani to, jak se nyní, když má lidstvo konečně k dispozici kýženou vakcínu, staví k problematice očkování.

„Babiš a spol. musí lidem vysvětlit, že je potřeba naočkovat dvě třetiny populace. Ale nemůžou to dělat tak, že to nařídí povinně,“ tvrdí. „Každý jsme jiný a každý k tomu přistupujeme jinak. Někdo se chce nechat naočkovat hned, druhý chvíli počká, aby viděl, jak to ti první odvážlivci zvládnou. Někdo se nenaočkuje vůbec, protože nechce nebo nemůže, někdo se rozmyslí časem. To je ale přece v pořádku. Vláda jen musí umět lidem vysvětlit, že když se dvě třetiny populace nechají naočkovat, stihne nakažený poprskat již méně než jednoho dalšího, díky čemuž epidemie postupně vymizí. Jenže to se jí zatím nedaří.“

Strašit lidi tím, že by očkování mohlo být povinné, je dle Hausenblasova názoru zbytečným nátlakem na jejich psychiku a navíc zcela kontraproduktivní. Dává to prostor konspiračním teoriím. Aby uvedený ukazatel klesl na přijatelnou úroveň, je totiž zapotřebí naočkovat pouze 70 procent zdejších obyvatel.

„Očkování je tak po rouškách a nefungující chytré karanténě další Babišův velký průser. Premiér se vyjádřil v tom smyslu, že pandemii řídit nejde. Omyl. Pokud mi nějaký manažer ve firmě řekne, že něco nejde, neznamená to, že by to skutečně nešlo, ale že to zkrátka neumí. A když někdo něco neumí, tak má jít prostě od válu. Babiš se nechal slyšet, že to on nese zodpovědnost. Tak ať ji, prosím, na sebe vezme a jde domů. Protože to, co předvádí, je tragédie,“ zlobí se Hausenblas.

Hlavním úkolem vlády by podle něj v tuto chvíli mělo být zajištění dostatečného množství vakcín a vytvoření jasného plánu, kdo má jakou prioritu a v jakém pořadí se bude očkovat. Nic víc. O všechno ostatní se mají postarat představitelé jednotlivých krajů.

„Hejtmani jsou zvyklí řešit povodně, výjimečné stavy, nenadálé události a tak podobně. Jsou to lidé, kteří mají organizování v krvi. Takže jde jen o to, aby si na vládě spočítali, kolik obyvatel v kterém kraji žije, a na základě tohoto poměru mezi ně rozdělili vakcíny. Za zbytek už budou zodpovědné právě kraje a můžete se vsadit, že to bude fungovat. Začnou mezi sebou soutěžit, který z nich lidi naočkuje dřív. A přesně to je podle mě způsob, jak zajistit, abychom se té epidemie co nejrychleji zbavili,“ doplňuje úspěšný podnikatel a filantrop. 

„Očkování musí proběhnout rychle. Do té doby je potřeba, aby lidé vzali odpovědnost do vlastních rukou a chránili se tak, aby to nedonesli do rodiny. Podnikatelé se musí postarat o své firmy a zavést pořádky.“

Že to jde, dokládá na příkladu své vlastní společnosti. „V MALFINI (dříve ADLER) nemáme na 400 zaměstnancích jediný komunitní přenos. Josef Průša má přes 600 zaměstnanců, žádný komunitní přenos. Vše funguje. Je to na nás, na stát se v tuto chvíli spoléhat nelze,“ uzavírá a dodává: „Příští rok prosím dvakrát zvažujte, zda máme mít v čele populistu. Protože teď se dokonale ukázalo, jak to v takovém případě skončí.“

Reklama
Reklama