Před necelými dvěma týdny vstupovala Barbora Krejčíková do Roland Garros. V souboji s krajankou Kristýnou Plíškovou prohrávala 5:7, 1:3 a byla blízko vyřazení hned v začátku.
Ale zvládla se oklepat a zápas otočit. Tak jako pak pokaždé, když to potřebovala. A teď je pětadvacetiletá Češka šampionkou pařížského Roland Garros, což před ní z krajanek dokázala naposledy Hana Mandlíková v roce 1981. Ve finále zdolala Anastasii Pavljučenkovovou 6:1, 2:6, 6:4.
„Nemůžu uvěřit, že jsem opravdu vyhrála grandslam,“ říkala na kurtu Philippa Chatriera.
Triumf ji vynese na 15. místo žebříčku WTA. Připíše si odměnu 1,69 milionu dolarů (před zdaněním). Dá se čekat, že se kolem ní začnou točit lukrativní sponzorské nabídky.
Tím spíš, že její příběh je bez přehánění pohádkový. Vždyť ještě nedávno byla takřka neznámou hráčkou a za devět měsíců vystoupala až na vrchol. Sama přiznala, že jí přijde až neuvěřitelné, co se jí v posledních měsících děje.
„Holka z malého města v Česku, kde máme šest kurtů. Nejlepší hráč, který tam kdy byl, hrál na mistrovství Česka do 18 let a vypadl v prvním nebo druhém kole,“ vyprávěla nedávno pro web WTA Insider o Ivančicích u Brna, odkud pochází.
„Měli jsme jednu tenisovou zeď, o níž jsem často hrála, a jeden asfaltový kurt s rozbitou sítí.“
S tenisem začala ve třech letech. Kdykoli mohla, běhala kolem zdi a snažila se prkýnkem trefit do tenisáku. V nadšení ji podporovala zejména její matka, která byla zarputilou tenisovou fanynkou. Měla televizi v kuchyni a kdykoli mohla, dívala se na zápasy. Spolu s malou Barborou obdivovaly Justine Heninovou, Amelii Mauresmovou, sestry Williamsovy a další legendy minulosti.
Jednoho dne přišla matka Krejčíkové za správcem kurtů v Ivančicích. Antonín Ondra měl na starosti, aby dvorce i jejich okolí dobře fungovaly, ale zároveň sám hrál. Tehdy uslyšel, že by bylo vážně skvělé, kdyby Barbora jednou dokázala hrát na stejné úrovni jako Serena. „Řekl no, víte, to bude hodně, hodně dlouhá cesta se tam dostat,“ vzpomínala Krejčíková.
Nadšenou matku však neodradil a s Krejčíkovou začal trénovat. Piloval nejen její tenisové základy, ale také dbal na její kondici a posílal ji běhat do lesů.
Brzy se ukázalo, že je nadaná, ale úspěchy sbírala především ve čtyřhře. Získala tři juniorské grandslamové trofeje spolu s Kateřinou Siniakovou. Své nadání pak dokázaly přenést i mezi dospělé. Se Siniakovou už dobyly dvě grandslamové trofeje, o třetí budou hrát v neděli v Paříži. Kromě toho získala Krejčíková i tři tituly v grandslamové smíšené čtyřhře.
Zato ve dvouhře se dlouho nemohla prosadit. Známý je příběh, jak požádala o pomoc někdejší wimbledonskou šampionku Janu Novotnou. V roce 2014 si našla její adresu na internetu, zjistila, že bydlí poblíž. „A moje máma mi dodala odvahu dojít k ní zaklepat,“ říkala v sobotu po vítězném finále.
Spolu s rodiči tehdy vyrazila za Novotnou a dohodly se na spolupráci. I pod jejím vedením však marně atakovala elitní stovku žebříčku. V roce 2017 pak Novotná zemřela na rakovinu.
Zbytek příběhu už je dobře známý. Loni na Roland Garros Krejčíková poprvé prorazila, když jako 114. hráčka světa došla až do osmifinále. Od té doby její výkonnost stále rostla, letos hrála finále velkého turnaje v Dubaji a před pařížským grandslamem se nabudila výhrou ve Štrasburku.
V sobotu získala svůj teprve druhý titul ve dvouhře a suverénně ten dosud nejvzácnější, triumf na Roland Garros. A po něm znovu dojala vzpomínkou na Janu Novotnou. „Když umírala, procházela jsem si špatným obdobím. Mezi jejími posledními slovy bylo: Užívej si tenis a vyhraj grandslam.“
Povedlo se.
