Válka je hlad, v případě odpudivého ruského vpádu na Ukrajinu to ale bude platit v mnohem širším měřítku. Ukrajina není známá jako „obilnice Evropy“ jen tak náhodou. Je pátým největším exportérem obilí na světě, to vše válečná zkáza změní. Zároveň je celosvětovou jedničkou ve vývozu v této oblasti Rusko, tedy země uzavírající se světu po všech stránkách.

Minulý týden proto cena pšenice na světových trzích skokově vzrostla téměř o třetinu a další růst se očekává. Ukrajina a Rusko ostatně v součtu vyprodukují třetinu pšenice na planetě.

Ani to ale není všechno, Rusové jsou totiž klíčovými hráči rovněž ve výrobě a vývozu hnojiv. Co taková rovnice znamená, to pro BBC řekl Svein Tore Holsether. Ten jen šéfem společnosti Yara, která náleží mezi globální lídry v produkci hnojiv a působí ve více než šedesáti zemích světa.

„Už nejde o otázku, jestli míříme do globální potravinové krize. Už tady je, už teď je to takto velké,“ uvedl Holsether jen krátce před tím, než Rusko ohlásilo, že bude tlačit na své výrobce hnojiv, aby omezili export. Ukrajina zase včera zveřejnila, že zavedla kvóty na vývoz části své zemědělské produkce, například právě pšenice.

Co to všechno znamená pro Česko? „V produkci pšenice jsme víceméně soběstační. Očekáváme ovšem, že pokud dojde ke snížení celosvětové produkce obilí, jeho cena vzroste,“ uvedl Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR.

I ministr zemědělství zástupce svazu ujistil o tom, že pekárenství a produkce potravin obecně spadá do kritické infrastruktury, a tak jim nehrozí například výrazné omezování dodávek plynu. Ani to ale nevypadá jako možnost, jak potlačit výraznou inflaci u potravin.

Problém je navíc globální a ještě horší dopady bude mít na nejchudší části planety. Což se zase následně může obloukem dotknout i střední Evropy.

Pokud se totiž naplní očekávaný scénář, tedy další narušení dodavatelských řetězců, další převis poptávky nad nabídkou a další růst cen, je ve velkém ohrožení například Blízký východ, případně Turecko, pro nějž je import obilí také zásadní. Dodávky budou výrazně dražší, nebo dokonce nepřijedou vůbec.

„Egypt je největším dovozcem obilí na světě a 85 procent ho dováží z Ukrajiny a Ruska. Další severoafrické a blízkovýchodní země také dovážejí nemálo obilí. Miliony lidí mohou být odříznuty od potravin,“ říká arabistka a íránistka Lenka Hrabalová.

Jen v Egyptě přitom žije přes 100 milionů lidí. Jak Hrabalová vysvětluje: „Blízkému východu dochází voda i půda. Hlad a žízeň plodí zoufalství. Pět let před vypuknutím arabského jara bylo také nebývale horkých a suchých. Výpadky jídla a stoupající teploty mohou vést k vypuknutí dalších konfliktů.“

Celé to koresponduje s nedávným varováním proslulého intelektuála Yuvala Noaha Harariho, jenž řekl: „Světem se začnou šířit šokové vlny.“

Holsether zase situaci popsal jako „další katastrofu čnící nad předchozími katastrofami“. Pandemie totiž nejvíce poškodila rozvíjející se ekonomiky a před všeobecným nárůstem chudoby varují organizace typu Světové banky a mnoha dalších.

„Za poslední dva roky hladoví o zhruba 100 milionů lidí více než předtím,“ upozorňuje Holsether. „Je to celé opravdu znepokojivé. I proto, že zároveň potraviny pro polovinu světové populace závisejí na hnojivech.“

Vedlejším efektem růstu cen obilí je také to, že stoupá cena krmiv, a tím pádem masa. Jak upozorňuje jiný vlivný myslitel dneška Václav Smil ve své knize Čísla nelžou, právě na krmiva v současnosti padá větší část zemědělské produkce než na potraviny následně určené k přímé konzumaci.

Aby toho nebylo málo, web agriculture.com přináší zprávy o situaci v Kansasu, jednom z klíčových amerických států pro produkci obilnin. Nejsou vůbec dobré. Farmáře trápí kombinace zvyšujících se cen hnojiv a velmi suchého počasí. Navíc předpověď na jaro není o nic lepší.

„Dodavatelské řetězce jsou válkou poškozeny, a tak si zákazníci budou muset najít jiné zdroje. Minimálně v krátkodobém horizontu,“ nechal se slyšet Justin Gilpin, CEO společnosti Kansas Wheat. „Dění na trhu je bezprecedentní. Už předtím jsme čelili nejvyšším cenám hnojiv a chemikálií, zároveň nyní přijde mnohem větší tlak na zvýšenou produkci. Nejen v USA, ale i v dalších státech světa,“ řekl.

Do řetězení negativních konotací ještě doplnil, že nejen Rusko, ale také Bělorusko jsou těžko nahraditelnými producenty potaše, tedy uhličitanu draselného, zásadní suroviny pro výrobu hnojiv – společně se starají o 42 procent globálního exportu.

Jednou z mála jistot v současném nejistém světě tak je, že ceny obilí půjdou jediným směrem: nahoru.