Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že se ruské armádě podařilo během čtyř dnů na ukrajinské frontě postoupit o dva kilometry na západ. Informovala o tom agentura Interfax. Ministerstvo však neuvedlo, ve které části několik stovek kilometrů dlouhé frontové linie se postup odehrál.
  • Nejtvrdší boje se svádí u východoukrajinského města Bachmut. Ruští vojáci pomalu obsazují okolní území. Jednotky Moskvy podle novinářů ruskojazyčného serveru BBC bez ustání ostřelují ukrajinské pozice. Ukrajinci město i přes nedostatek munice stále drží. Možné ovládnutí Bachmutu, ze kterého téměř nic nezbylo, bude mít ale pro Rusko už jen čistě symbolickou hodnotu.
  • Spojené státy doporučily svým občanům pobývajícím v Rusku, aby zemi okamžitě opustili. Důvodem je válka a možnost svévolného zatčení.
  • Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že Rusko v zemi plánuje násilný převrat a chce odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.
  • Podle premiéra Petra Fialy není nutné nyní vyhostit ruského velvyslance z České republiky. Diplomatické vztahy jsou podle něj už nyní minimální a není třeba je úplně přerušit. K vyhoštění ruského ambasadora přistoupily pobaltské státy, které zároveň vyzvaly své spojence ke stejnému postupu. Fiala také dodal, že osobně nesouhlasí s účastí ruských sportovců na olympijských hrách.
  • Na internetové stránce nejpopulárnějšího ruského deníku Komsomolskaja pravda se o víkendu na chvíli objevily příspěvky proti válce na Ukrajině. Obsahovaly například údaje o ztrátách ruské armády či o zabitých civilistech a byla mezi nimi také výzva, aby Rusko vrátilo Ukrajině anektovaný Krym. Další příspěvek obsahoval varování, že válka skončí teprve tehdy, až „diktátor Putin přijde o moc“. Po chvíli bylo všechno pryč. Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, který skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku.
  • Ruský prezident Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině pro své cesty pravidelně využívá obrněný vlak. S odvoláním na nejmenovaného Putinova známého o tom napsal ruský investigativní portál Dosje založený kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Tento způsob dopravy Putinovi do velké míry umožňuje cesty tajit.
  • Írán propašoval do Ruska nové, technologicky vyspělé ozbrojené drony dlouhého doletu s pomocí lodí a státní letecké společnosti. Tyto drony ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině.
  • Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany se domnívá, že Ukrajina nyní potřebuje i tanky nižší technologické úrovně.
  • Dánsko předalo Ukrajině všechny své samohybné houfnice Caesar. Informovalo tak ministerstvo obrany v Kyjevě. V lednu Kodaň uvedla, že je připravena Ukrajině dodat devatenáct kusů těchto dělostřeleckých systémů francouzské výroby.
  • Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Uvedl tak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice.
  • O možnostech urychlení dodávek vojenského materiálu Ukrajině a navýšení výroby a zásob munice budou v úterý jednat ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga bude řeč i o možném poskytnutí stíhacích letounů, o které Kyjev západní spojence zatím marně žádá.
  • Vývoz plynu z Ruska v loňském roce klesl o 25 procent na 184,4 miliardy krychlových metrů. Stalo se tak zejména kvůli sabotážím na plynovodech Nord Stream a odklonu evropských zákazníků od ruského plynu.