Teplárny, skleníky, obří datacentra. Tam všude mají využití malé elektrárny, které vyvinuli v brněnském Gentecu. Rodina Kleinových kolem něj vybudovala technologicko-průmyslovou skupinu, která zaměstnává 160 lidí a letos očekává tržby 1,6 miliardy korun.
Nízká šedobílá budova v průmyslovém areálu na severu Brna, ve čtvrti s poetickým názvem Královo Pole, vypadá zvenčí docela nenápadně. Kolem zrovna odkvétají pampelišky a rozhodně byste netipovali, že uvnitř vyrábějí nezávislé plynové elektrárny. Ty menší jsou velké jako dodávka, ty větší už svou velikostí kopírují rozměry běžného double-deckeru.
Gentec
„Budovu i s přilehlými pozemky jsme nedávno koupili od původních majitelů a v příštím roce plánujeme její rekonstrukci a do budoucna i stavbu nové haly,“ usmívá se Václav Klein, který firmu Gentec řídí a spoluvlastní se svým otcem Leopoldem.
„Energetika v Evropě se čím dál víc decentralizuje a zároveň s tím stoupá naplněnost distribučních soustav. Přicházejí velké příležitosti pro takové zdroje, jakými jsou kogenerační jednotky,“ vysvětluje Václav Klein. „To nejlepší období pro náš obor právě nastává a vrchol čekám kolem roku 2030,“ říká optimisticky a dodává: „Ve světě je velký hlad po decentrálních flexibilních zdrojích, které vyrábíme my.“
Tomáš Škoda
Jejich hlavní byznys, kogenerační jednotky, jsou zařízení různých velikostí a výkonů, jejichž srdcem je motor a generátor. Využívají plyn – ať už ten zemní, nebo bioplyn –, z nějž vyrábějí nejen elektrickou energii, ale zároveň také teplo, případně horkou páru, nebo naopak dokážou chladit.
Výhodou je, že jsou zcela nezávislé nejen na počasí, ale i na výpadcích v síti v podobě například blackoutu. „Rozjížděli jsme to ve čtyřech lidech, postupně mnohokrát testovali a vyrobili jsme maximálně tři za rok. Postupně jsme získávali sebevědomí a chtěli mít produkt dokonale připravený a spolehlivý,“ vzpomíná Leopold Klein.
Rodina Kleinových pochází ze severomoravského Bruntálu. Leopold Klein podniká už od začátku devadesátých let společně se svojí ženou, ostatně jejich první a stále aktivní firma se jmenuje Karla podle křestního jména paní Kleinové. V Bruntále se starají o logistické sklady a zpracování wolframu, mimochodem jako jediná firma ve střední Evropě.
„Začínali jsme od nuly, vyráběli jsme hydraulické válce a hutní materiál, a byli jsme už docela velcí, s obratem přes miliardu,“ vzpomíná Leopold Klein. Náraz přišel v roce 2009 v době velké krize v hutnictví, kdy jim tržby spadly o 60 procent a oni přemýšleli, co dál. Nakonec obchod s hutním materiálem včetně hal a strojů museli prodat.
Tomáš Škoda
„Já jsem typ člověka, který bojuje, takže jsem to nevzdal a řekl jsem si, že se musím věnovat něčemu s větší perspektivou. Pohrával jsem si s vyvíječi vodíku a to už byl krůček k rozhodnutí zkusit výrobu kogeneračních jednotek. Prostě jsem věřil, že energetika bude ten správný směr,“ vypráví Leopold Klein.
A když se jeho syn po studiích a roční pracovní stáži v Hongkongu vrátil do Brna, pustili se do byznysu spolu. „Otcem myšlenky jsem sice byl já, ale celý vývoj už je Václavovo dílo,“ nezapomíná připomenout s hrdostí v hlase.
Daří se jim. Exportují každoročně 60 až 80 procent produkce a zákazníky mají v celém světě. Od Japonska až do Velké Británie. „Šli jsme do toho hodně odvážně, vždycky jsme si v konkrétní zemi našli partnery, dbali na servisní služby a nešetřili na prezentacích na výstavách a veletrzích, a to všechno se nám vrací,“ dodává současný šéf Gentecu Václav Klein.
Gentec
Hlavním trhem je pro ně nyní Ukrajina, kam od začátku války posílají kogenerační jednotky do oblastí se zničenou energetickou infrastrukturou. Byli první českou firmou, která vyhrála mezinárodní tendry. Právě také dokončují zakázku pro energetickou firmu Centropol, nedávno dodávali jednotku pro Teplárnu v Písku. A čeká je projekt pro největší český skleník v areálu elektrárny v Tušimicích.
Poohlížejí se i po Americe, která je pro ně extrémně zajímavá. I proto chystají přidat třetí výrobní halu.
„V USA se kogenerační jednotky využívají i na napájení a chlazení obřích datacenter, o to je teď obrovský zájem. Tamní datacentra mají velký problém se připojit k síti, to ostatně zažíváme i tady v Česku a celé Evropě, tak to provozovatelé začali řešit tak, že si k nim rovnou stavějí vlastní elektrárnu,“ popisuje aktuální situaci na trhu Václav Klein a dodává, že „provozovatelé už vykoupili turbíny i motory na příštích pět let, a jsou to objednávky v gigawattech“.
Tomáš Škoda
Součástí Akurat Group je ještě firma Aggregaat, která vyvinula vlastní software i hardware pro řízení už postavených elektráren i dalších zdrojů. Gentec, tedy nejvýdělečnější firmu jejich skupiny, vlastní otec a syn rovným dílem.
Když pózují před fotografem v černých firemních mikinách s kapucí v jednom z velkých tmavých kontejnerů, smějí se na sebe, což jen dokládá slova, která zazněla pár minut předtím, totiž že nemají žádné neshody. „Nechávám Václavovi prostor a spíše pomáhám – například při jednáních s bankami nebo se teď budu věnovat budování nové haly, to mě nesmírně baví,“ říká Leopold Klein.
Tomáš Škoda
„Máme strašně rádi nové výzvy,“ doplňuje Václav s úsměvem. I proto jejich vývojový tým už nějakou dobu pracuje na kogenerační jednotce stoprocentně na vodík. „Zatím na to trh připraven není, ale až bude, tak my budeme připravení taky,“ uzavírá.
