Dvě desetiletí měl svět fotbalu dva jasné archetypy. Argentinec Lionel Messi je tichým géniem, za nějž mluví hlavně výkony na hřišti. Portugalská hvězda Cristiano Ronaldo představuje (sám sebou) posedlý stroj, jehož život se změnil v nekončící hon za dokonalostí. Norský reprezentant Erling Haaland je jiný typ hvězdy. S trochou nadsázky jej lze označit za první skutečnou globální fotbalovou superstar éry TikToku.
Na hřišti připomíná středověkého severského válečníka. Měří 194 centimetrů, dává góly s děsivou pravidelností a obránci vedle něj často vypadají jako komparz.
Mimo ně ale působí skoro jako přerostlé dítě. Přirovnává se ke Shrekovi, ignoroval zprávu od hollywoodského herce Toma Hollanda, protože netušil, kdo mu píše, a během mistrovství světa se fanouškům představil jako norský „social media guy“ (kluk ze sociálních sítí – pozn. red.).
Právě internet z něj vytvořil fenomén přesahující hranice fotbalu. Miliony lidí sdílejí videa, na kterých nakupuje kovbojské klobouky v Texasu, trollí novináře nebo zveřejňuje fotografii z infrasauny. Další objevují, že sbírá luxusní kabelky Hermès Birkin, pije syrové mléko, jí kravská srdce a údajně denně přijme kolem šesti tisíc kalorií.
Zatímco většina hvězd si z fotbalového mistrovství světa odváží dresy soupeřů, Haaland si z Ameriky přivezl vycpaného mývala držícího láhev alkoholu. Jde o dekoraci nazývanou „Whiskey Raccoon“, která stojí asi 750 dolarů (necelých šestnáct tisíc korun). Po jeho nákupu se údajně okamžitě vyprodala a internet za to Haalanda opět miloval.
Výsledkem je jedna z nejzábavnějších sportovních superstars současnosti. Muž, který na hřišti působí jako nekompromisní zabiják, ale mimo ně jako někdo, s kým byste si bez problémů zašli na kebab a pivo.
Moderní Viking, který nikdy nezapomněl na Bryne
Erling Haaland dnes patří mezi nejlépe placené sportovce planety. Podle letošního žebříčku Forbesu si během posledních dvanácti měsíců přišel přibližně na osmdesát milionů dolarů (1,7 miliardy korun). Lidé, kteří ho znají od dětství, ale tvrdí, že mnohem důležitější než globální popularita je pro něj stále něco jiného. Respekt rodného Bryne.
Malé město na jihozápadě Norska se mezitím proměnilo v poutní místo fotbalových fanoušků. Na jedné z budov vznikla obří malba Haalandovy podobizny a místní dodnes vyprávějí o klukovi, který trávil většinu volného času s míčem.
„Nezměnil se,“ opakuje se v rozhovorech s jeho bývalými trenéry a známými téměř jako mantra.
Foto Profimedia
Vztah k rodné zemi zřejmě vysvětluje i to, proč Haaland za svůj největší kariérní cíl nikdy neoznačoval triumf v Lize mistrů nebo Zlatý míč. Mnohem častěji mluvil o jedné věci – vrátit Norsko na mistrovství světa.
„Nikdy v životě jsem nezažil Norsko na mistrovství světa. Pokaždé jsem fandil jiné zemi,“ přiznal v rozhovoru pro FIFA. O to větší radost měl letos z toho, že norské děti už nic podobného zažívat nebudou.
Příběh navíc získal téměř filmový rozměr. Zatímco jeho otec Alf Inge Haaland reprezentoval Norsko na mistrovství světa v USA v roce 1994, o dvaatřicet let později přivedl jeho syn stejnou zemi zpět na světovou scénu právě ve Spojených státech.
Nebyl zázračným dítětem
Když se začal objevovat v mládežnických reprezentacích, rozhodně nepatřil mezi hráče, u nichž všichni očekávali světovou kariéru. Byl hubený, fyzicky zaostával za vrstevníky a jeden z jeho bývalých trenérů později přiznal, že si tehdy nikdo nedokázal představit, kam až to jednou dotáhne.
Právě tato nevýhoda ho však formovala. Protože nemohl spoléhat na sílu, musel se naučit číst hru, správně se pohybovat a být vždy o krok napřed. A především měl v sobě něco, co trenéři zmiňují prakticky jednomyslně – obrovskou posedlost fotbalem. Nikdy ho nikdo nemusel nutit.
Když nebyl ve škole nebo doma, hrál fotbal. Víkendy trávil celé hodiny na hřišti v Bryne. „Vždycky věděl, že se stane profesionálním fotbalistou,“ vzpomínají lidé z jeho okolí. Stejnou posedlostí se vyznačoval i během zápasů. Pokud nedostal míč nebo neskóroval, býval vzteklý. Góly pro něj postupně nebyly odměnou, ale samozřejmostí.
Nový Beckham? Spíš další originál
Norské „Ro!“ bude po vyřazení s Anglií ve zbytku turnaje chybět. Letošní mistrovství světa ukázalo, že Norsko už není jen zemí běžců na lyžích a fjordů. Má fotbalovou generaci, která může na hřišti potrápit kohokoli – plus hráče, který se stal jednou z největších sportovních osobností planety.
Fotbal podobný kulturní přesah v moderní éře zažil už v době Davida Beckhama. Také jeho znali lidé, kteří běžně nesledovali Premier League ani Ligu mistrů.
Ve videu se můžete podívat, jak Haaland dokáže rozvášnit norské fanoušky.
Haaland je však jiným typem celebrity. Nevznikl díky módním kampaním ani pečlivě budovanému mediálnímu obrazu. Zabodoval v době sociálních sítí, memů a krátkých videí, kde rozhoduje autenticita a schopnost zaujmout během několika vteřin.
Snaha srovnávat ho s jinými fotbalovými „bohy“ se zdá být úplně mimo. Haaland nevypadá, nechová se ani nekomunikuje jako jeho slavní předchůdci. Vytvořil si vlastní kategorii. Je zkrátka prvním Erlingem Haalandem.
Ronaldo a Messi jsou právem obdivováni za vše, čeho dosáhli. Erling Haaland je najednou milován i lidmi, kteří ještě donedávna netušili, že fotbalový zápas má dva poločasy. A to je možná zatím jeho největší vítězství.
