Diváci v sále plakali, někteří tleskali vstoje. A to i přesto, že snímek trval nepředstavitelných skoro tři a půl hodiny. Film Znenadání japonského režiséra Rjúsukeho Hamagučiho vás vrací k tomu nejpodstatnějšímu v životě: k jeho přirozeném koloběhu, k péči, přátelství, smrtelnosti a nevyhnutelné zranitelnosti stáří.
V Cannes, kde byl uveden jen o pár týdnů před KVIFF, se mu tleskalo dlouhých sedm minut. Kromě vzlykajících diváků se tam dojetí neubránily ani obě hlavní herečky a plakal i sám režisér.
Japonsko-francouzské drama o nečekaném setkání japonské divadelní režisérky, která čelí smrtelné diagnóze, a ředitelky pařížského pečovatelského domu, co se chce o své klienty starat co možná nejdůstojněji, v programu nezní jako banger. Ale Znenadání musíte vidět, pokud vás otázky o smyslu života, jeho cykličnosti, alespoň někdy napadají.
Ostatně, režisér Rjúsuke Hamaguči patří ke špičkám světové kinematografie. Jeho předchozí film Drive My Car na motivy povídky Harukiho Murakamiho mu vynesl Oscara za nejlepší mezinárodní snímek i nominace na nejlepší film, režii a scénář, což se předtím žádnému japonskému dílu nepodařilo.
Znenadání je Hamagučiho první snímek natočený převážně mimo Japonsko a ve francouzštině. Sází v něm na svůj osvědčený recept dlouhých dialogů, pečlivě vystavěných postav a i pomalého plynutí času.
Za scénářem stojí skutečný příběh, Hamaguči volně vycházel z knihy korespondence mezi na rakovinu umírající filozofkou Makiko Mijano a lékařskou antropoložkou Maho Isono. Hamaguči se k dopisům dostal už při práci na svém předchozím filmu Kolo štěstěny a fantazie, kdy četl hutný filozofický text o náhodě od Šúzóa Kukiho a zjistil, že přesně o tomtéž textu píše ve svých dopisech i Mijano.
V rozhovoru pro americký magazín Variety popsal, že když její slova četl, doslova se mu roztřáslo tělo, a že pokud dokáže ten pocit předat divákům, věnuje jim něco zásadního.
Scénář ale není přesný přepis dopisů, protože původní materiál byl velmi abstraktní. Rjúsuke Hamaguči se nejdřív sešel jak s antropoložkou Isono, tak s rodinou a přáteli zesnulé filozofky Mijano, aby nakonec pochopil, že nechce přetvářet soukromí skutečných lidí. Rozhodl se pro čistou fikci, a když o dva roky později dostal nabídku od francouzské produkční společnosti Cinefrance natáčet ve Francii, kývl na to, že námět tomu přizpůsobí.
Skvělé jsou výkony obou hereček, kdy Virginie Efiry si režisér všiml díky jejímu filmu Benedetta, Tao Okamoto si zase zapamatoval z třináct let starého Wolverina, kde si zahrála svou první roli.
Během dvouměsíčního natáčení mezi herečkami vzniklo přátelství, které do jisté míry připomínalo vztah jejich postav. V rozhovoru pro Hollywood Reporter Tao Okamoto popsala jeden z prvních natáčecích dnů, kdy jí navenek sebejistá Virginie Efira přiznala, že jí buší srdce nervozitou, a že i mimo svou roli ředitelky byla na place k ostatním velmi pečující.
Ta k tomu dodala, že nejlepší léto svého života nečekaně prožila v domově pro seniory a tak intenzivní pocit sounáležitosti na natáčení nikdy předtím neměla. Tao Okamoto byla zase nucena čelit svému dětskému strachu ze smrti. Obě pak dostaly v Cannes cenu za Nejlepší ženský herecký výkon a Tao Okamoto byla první Japonkou, které se to povedlo.
Motiv stárnutí a smrti se týká každého. Zatímco ve filmu chce ředitelka Marie-Lou s klienty v Paříži pracovat nákladnou metodou Humanitude, která vyžaduje čas, trpělivost a personál, který ji přesně dodržuje, na českou realitu se mnohdy myslet příliš nechce. Stačí si vzpomenout na všechny ty novinové články o týrání v domovech seniorů a kauzy, které nejsou bohužel ojedinělým případem.
Nejen smrt, ale i stárnutí odsouváme pořád na okraj svých zájmů a debat. Přes veškeré diskuse o longevity věříme, že nás se to týkat nebude. Znenadání proto není pohodlný film. Ale i tak vám přinese do života intenzivní okamžik krásy i naděje.
Kde a kdy film vidět
Znenadání je součástí Šary Vary oficiálních ozvěn 60. mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, které probíhají od 13. do 19. července 2026 v pražských kinech Aero, Světozor a Přítomnost a v brněnském Scalním letňáku Janáček.
Do širší kinodistribuce pod hlavičkou společnosti Aerofilms by měl film podle dostupných informací dorazit až ke konci roku 2026; přesné datum zatím nebylo oficiálně oznámeno.
Stopáž: 196 minut. Režie: Rjúsuke Hamaguči.
V hlavních rolích: Virginie Efira, Tao Okamoto.
