Funny Money je nový sloupek shrnující to nejzajímavější, respektive nejbizarnější, co se děje ve světě velkých investičních peněz. Tedy nikoli v pražském burzovním paláci, ale na Wall Street. Nebo minimálně v londýnském City. S přimhouřeným okem i v Hongkongu a s oběma v Singapuru.
Pokud byste brali 2,5 milionu korun měsíčně, kradli byste jídlo z firemní kantýny? Neukvapujte se a odpověď v sobě ještě chvilku podržte.
Paras Shah byl ve světě financí velkou rybou. Sedm let pracoval pro banku HSBC a v roce 2017 se přidal k americké Citigroup. V jejím evropském sídle, přímo v londýnském Canary Wharf, působil jako šéf divize obchodující s rizikovými dluhopisy. Podle všeho velmi oblíbený a nepochybně velmi úspěšný chlapík, který si měsíčně přišel v přepočtu na minimálně 2,5 milionu korun.
Každý ale máme své neduhy, které nesmaže ani Ivy League vzdělání, ani prestižní zaměstnavatel. Shahovou temnou stránkou bylo, že měl rád sendviče z firemní kantýny. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby u toho nezapomněl na památná slova Miltona Friedmana, který často opakoval, že oběd zdarma je mýtus.
Žel bohu pro Shaha – před pár týdny ho to stálo jeho pěkné místo. Zpráva obletěla finanční weby a lidé v komentářích se celé kauze často divili.
„Já brát tolik peněz, určitě nekradu sendvič za stovku!“ zní možná nyní i ve vašich hlavách. „Třeba má v životě tolik jistoty, že potřebuje alespoň nějaký adrenalin, jezdit načerno v městské dopravě nebo krást sendviče,“ může být další nabízející se vysvětlení.
Zkusil jsem na to jít ovšem z druhé strany. Co když ty ušetřené náklady na obědy skutečně byly znát? Vždyť si vezměte, co takový vedoucí trader, zavřený ve zlaté kleci, všechno platí.
Musí bydlet v Kensingtonu, což je sice dál do práce, ale status velí jasně. Musí nosit bespoke obleky a pravidelně je obměňovat. Boty minimálně Loake, ale spíš mířit výš. Musí mít hodinky Patek Philippe Nautilus, Rolex Submariner, když se jde dívat na fotbal, a nějaké pěkné tudorky, když si ho jde s chlapci v neděli zahrát.
I přes velkou kuchyň, kterou byt se třemi ložnicemi na prestižní adrese nabízí, nebude vařit a zároveň se nespokojí s Pret a Manger, není přece stážista. Určitě bude holdovat dobrému vínu, vždyť Spojené království je největším evropským spotřebitelem špičkových vín a lidé z finančního sektoru bývají často „label hunters“. A ano, když už večírek, tak ozdobený okázalými ročníkovými šampaňskými.
Není pochyb o tom, že bude mít Porsche 911, dost možná i nějaký Aston Martin nebo Bentley. A veterána. Dvakrát do roka se urve na dovolenou a bude to jih Francie, Karibik, případně Hamptons spojené s návštěvou bývalého spolužáka, který uspěl v tomtéž oboru, ale na Wall Street. Ubíjející stereotyp občas proloží víkendovou návštěvou Bordeaux, případně si pořídí něco ze Saatchi Gallery.
https://www.instagram.com/p/B9ZBfyip8a-/
Členství v pár exkluzivních (fitness i volnočasových) klubech a případné fyzické aktivity a koníčky vyjdou též na pár tisícovek. No a pokud by Paras Shah měl mít ženu, nedejbože dítě na boarding school, tak to máme určitě 40 tisíc liber ročně navíc k už tak obřím nákladům.
Tak si to shrňme. Z těch plus minus 85 tisíc liber je po zdanění nějakých 57 tisíc. Jako správný finančník z toho Shah třeba třetinu spořil, respektive ji posílal na kapitálové trhy, k nimž má blízko a jako člověk pracující s čísly rozumí kouzlu složeného úročení. Najednou je to 40 tisíc.
Hrubou kalkulací, tedy postupným odečítáním výše zmíněného, jsem dospěl k tomu, že Parasu Shahovi zbude na konci měsíce zhruba tisícovka. No a to už je těch pět ušetřených liber na oblíbeném sendviči denně (25 týdně a 100 měsíčně!) panečku znát.
Tak co, platili byste ve firemní kantýně?
Disclaimer: Na výše zmíněné řádky nemá být nahlíženo jako na investiční ani životní doporučení.
