Viktor Fischer je investiční partner ve skupině Rockaway Capital, ve které vede Rockaway Blockchain Fund s cílovou velikostí 100 milionů dolarů, zaměřený na investice blockchainových startupů. V komentáři pro Forbes popisuje alternativy, do kterých v roce 2020 investovat, a proč momentálně není výhodné držet velké množství hotovosti.

Přiznávám, že motivací k napsání tohoto komentáře pro mě byla zářijová obálka Forbesu s odvážným prohlášením „Cash je King“. To mě překvapilo, a tak jsem se rozhodl podívat, jestli to tak je opravdu a co na to říkají tvrdá data. Pamatuji si totiž, co nás ve škole učili – hodnota peněz s přibývajícím časem klesá.  

Vydání Forbesu Cash je king

Z dlouhodobého hlediska se za posledních 90 let držet cash nevyplatilo. Reálnou hodnotu peněz trochu zvýšily 20leté státní dluhopisy a zlato, krátkodobě ji udržely 30denní státní dluhopisy a nejvyšší hodnotu nabyly díky akciím, ale celkově jejich hodnota mezi lety 1925 a 2015 oproti jiným aktivům výrazně klesla.

Pojďme si to převést do praxe. V roce 2019 byla inflace 2,8 procenta, na letošek počítá Česká národní banka s 3,4 procenta. To znamená, že když jste si v lednu našetřili na účtu 100 tisíc korun, na konci roku budou mít hodnotu 96 712 korun. 

ČNB se dlouhodobě snaží držet inflaci na úrovni dvou procent, aktuální prognózy ale počítají spíše s 2,4 procenta na příští rok a o dvě desetiny méně na rok 2022. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že váš zmíněný balík peněz bude i nadále ztrácet na hodnotě a za tři roky přijdete o víc než 7,5 tisíce korun. 

Ani srovnání koruny s ostatními měnami nevyznívá pro českou měnu moc příznivě. Od začátku roku klesla česká koruna vůči euru o 6,73 procenta a vůči americkému dolaru o 1,67 procenta. Držet naši tuzemskou měnu během krize se proto moc nevyplatí – ztrácí zkrátka hodnotu. Slabá koruna znamená i dražší zahraniční zboží, což opět vyústí ve vyšší inflaci.

Viktor Fischer je investiční partner ve skupině Rockaway Capital. | Foto Rockaway

Takže do které měny investovat? Už dlouho vládne předpoklad, že americký dolar bude dále oslabovat, a to hlavně kvůli obrovské míře zadlužení a deficitu obchodní bilance. Ani situace s eurem v období nízkých úrokových sazeb a dalších monetárních stimulů (pandemický záchranný balíček ECB ve výši 1,35 bilionu dolarů) není zcela čitelná.

Jenže historicky období ekonomických krizí a související zvýšené tržní volatility vždy způsobuje oslabení a výrazně zvýšenou volatilitu měn rozvíjejících se ekonomik – a v dobách krizí tam měny střední a východní Evropy stále ještě patří. Na posílení české koruny si musíme určitě ještě počkat. Co tedy s korunou? 

Když dluhopisy, tak korporátní

Češi milují cash. Z celkových úspor domácností v hodnotě zhruba čtyř bilionů korun je 55 procent držených na netermínovaných a termínovaných vkladech. Neboli 200 tisíc korun na obyvatele. Problém je, že termínované a spořicí účty v současné době nabízejí zúročení ve výši asi 0,3 procenta. Z úroků se platí 15procentní daň. Takže ani ty s přiměřenou úrokovou sazbou 0,3 procenta nám inflaci nepokryjí. 

Některé země nabízejí negativní úrok na své státní dluhopisy. Třeba Německo -0,7 procenta, Švýcarsko -0,5 procenta. Tamní investoři tedy musí platit státům za to, že jim půjčují své peníze. Americké desetileté „US treasury bills“ mají aktuální yield asi 0,7 procenta ročně (inflace v USA má prognózu na 1,5 procenta). 

Specifickou kategorií jsou státní protiinflační dluhopisy – například americký TIPS. V Česku mají protiinflační dluhopisy variabilní výnosy ve vysoké inflaci +0,5 procenta. Doba splatnosti je šest let a maximální výška investice pět milionů korun. Kromě protiinflačních dluhopisů ČR vydává i reinvestiční dluhopis, který začíná na 0,5 procenta a každým rokem stoupá o čtvrt procenta.

Tyhle státní dluhopisy bohužel zatím moc trendy nejsou: aktuálně je má jen asi 20 tisíc držitelů a jejich hodnota se pohybuje okolo 22,8 miliardy korun. Což je něco málo přes jedno procento z peněz, které mají české domácnosti na svých bankovních účtech. 

Přímé investování do korporátních dluhopisů by nemělo reprezentovat víc než tři až čtyři procenta portfolia.

Jaké dluhopisy mají čeští investoři radši než ty státní? Korporátní. Podle asociace AKAT spravují dluhopisové fondy objem v hodnotě 153 miliard korun. Historicky je jejich výnos dvě až pět procent a často jsou zpoplatněné vstupním poplatkem ve výši jednoho až čtyř procent. Znamená to, že dluhopisové fondy jsou rizikovější než státní dluhopisy, ale když si spočítáte poplatky, zjistíte, že vykazují jen mírně vyšší výnos. 

Přes dluhopisy se dá investovat i přímo do firem. Ty slibují pět až deset procent ročně, jenže jejich rizikovost je většinou v českých podmínkách vysoká – a to neúměrně výnosu. Vzpomeňme si, jak dopadly dluhopisy firem jako Zoot nebo EMTC. Hodně firem používá tuhle formu privátně emitovaných dluhopisů tehdy, nejsou-li schopny získat bankovní financování nebo by správně měly poptávat financování equitní. 

Přímé investování do dluhopisů firem je relativně komplexní a doporučuje se jen zkušeným investorům. Přímé investování do korporátních dluhopisů by nemělo reprezentovat víc než tři až čtyři procenta portfolia.

Jaká jsou moje osobní kritéria investice do firmy přes dluhopisy? Zaprvé profitabilita, zadruhé růst tržeb a marže, pak ručení za půjčku, šikovný management tým, který znám, a konečně jasné využití investice. 

Nemovitosti táhnou nahoru hypotéky

Faktem je, že ceny nemovitostí rostou. Až ve třetím čtvrtletí letošního roku se nárůst cen v Praze stabilizoval, ale stále se drží zhruba na 101 procentech ceny z loňského října. Byty se prostě pořád prodávají v předkrizových částkách. Růst cen je ovlivněn několika elementy: dostupností levného financování, stavem ekonomiky a poptávkou investorů po relativně konzervativních aktivech s potenciálem dlouhodobého uchování hodnoty.

Hypotéky rostou, a my tak máme našlápnuto k rekordnímu roku. Jen během letošního srpna bylo žadatelům připsáno 20 miliard korun, což je o 30 procent víc než loni ten samý měsíc. 

Rekordmanem byl doposud rok 2016, kdy bylo „přiklepnuto“ v hypotékách 225 miliard korun, nicméně letošek ho zřejmě překoná. Je dost pravděpodobné, že hypotéky budou ještě zlevňovat, protože repo sazba ČNB je na 0,25 procenta a SWAP na půl procentu. Větší počet bank poskytuje hypoteční úvěry pod dvě procenta a hypoteční sazby snižuje v říjnu ČSOB, Hypoteční banka i Raiffeisenbank. 

Ekonomika a vývoj nezaměstnanosti a HDP nejsou zase taková bída jako v jiných zemích. Česká nezaměstnanost stoupla z 2,4 na 3,4 procenta, což je stále o hodně nižší než téměř osmiprocentní v USA nebo 6,4 procenta v Německu. Obava privátních investorů z dlouhodobé inflace a relativní přebytek peněz v české ekonomice pak stimulují poptávku především po investičních bytech ve větších městech. 

Zatím se tedy zdá, že ceny nemovitostí jsou udržované rekordním počtem hypoték, které budou i nadále zlevňovat. A to právě díky nízkým úrokovým sazbám centrální banky a přetrvávající silné poptávce.

Akcie v mlze

Akcie v Česku nepatří k populárním tématům číslo jedna. Češi drží v akciových fondech asi 124 miliard korun a na smíšených 220 miliard. Dává smysl do akcií investovat? 

Americky index S&P 500 je na hodnotě 3400, což je asi 10 procent nad hodnotou na začátku roku. Jako kdyby se žádná recese nestala. I když je nárůst S&P 500 poháněný díky Facebooku, Applu, Amazonu, Googlu a Microsoftu, které narostly o 60 procent od začátku roku. Zbytek indexu agregovaně narostl pouze o jedno procento a například akcie finančních institucí a energetických společností jsou dole. Faktem zůstává, ze akcie mají vysoké valuace – P/E ratio je na 25 a per-share earnings klesají.

info Foto Forbes US

Goldman Sachs předpokládá, že dlouhodobě budou akciové trhy nadále růst – v průměru o šest procent ročně během dalších 10 let s možným minimem dvě procenta a maximem 11 procent. V dlouhodobém hledisku by tak akcie měly pokrýt inflaci. Ale je třeba mít pevné nervy. Volatilita je a bude dle všech předpokladů vysoká. 

A akcie? Ty rostou závratnou rychlostí. Protože se ale VIX drží vysoko, je to, jako bychom jeli v autě dvousetkilometrovou rychlostí v mlze a viděli jen na tři metry před sebe. 

Alternativa? Blockchain

Zajímavou alternativou je blockchain. Technologie, která umožňuje finanční služby bez přítomnosti banky. A místo tisíců „drahých“ zaměstnanců bank řídí vše počítače a softwarový kód. Objem finančních služeb a produktů na blockchainu je už relativně velký, generuje asi 15 miliard dolarů tržeb ročně, má celkovou kapitalizaci kolem 350 miliard dolarů a vzrostl o 70 procent od začátku roku.

Oproti tomu například akcie pouze o pět procent a dluhopisy o pouhé procento. Je ale stále podstatně menší než celkový bankovní trh. A také podstatně menší než trhová kapitalizace finančních produktů: zlata (sedm bilionů dolarů), akcií (89 bilionů dolarů), dluhopisů (250 bilionů dolarů) nebo derivátů (500 bilionů dolarů). 

Vydání Forbesu American Dream!

Asi teď čekáte, že všem okamžitě a bez váhání doporučím investovat do blockchainových služeb a produktů. V podstatě ano. Ale ruku v ruce s velkou opatrností. Jde o vysoce technickou záležitost, které se dedikované fondy věnují každý den. Due diligence před investováním obsahuje ověření týmu, produktu a softwarového kódu, teorii her a ekonomiku projektů z pohledů mikro- a makroekonomie. 

Finanční svět se letos úplně změnil a nastala nová éra, která je reprezentovaná devalvací měn, vysokou inflací aktiv, nízkým úrokem na dluhopisech a vysokou nejistotou, která vyústila ve vysokou volatilitu. I v této éře data ukazují, že držet cash je cesta, jak přijít o majetek.

Běžný racionální investor by měl investovat minimálně do protiinflačních dluhopisů ČR. A ten sofistikovaný se zase musí připravit na nižší výnosy a vyšší riziko investic. Jediné řešení, které vidím, je signifikantně diverzifikovat – včetně investic do alternativních aktiv.