Milion. Číslo, které nikdo nechtěl. Milion Čechů nakažených koronavirem. Celá desetina obyvatel Česka má ve své anamnéze onemocnění covid-19, ať už ho prodělali bez příznaků, jako lehké nachlazení anebo skončili v nemocnici či dokonce zemřeli.
Trvalo to přesně rok. V únoru 2020 se začalo o hrozbě, která už naplno sužovala Čínu a v Evropě Itálii, mluvit vážně i u nás. První březnový den byly potvrzeny první tři případy. Svět se změnil a Česko s ním.
Mrňavý střapatý virus zpřeházel návyky, donutil přenastavit myšlení, improvizovat, zvykat si na izolaci. Zavřel restaurace, kavárny, divadla, kina, muzea, obchody. Vylidnil ulice. Zamknul v jedné domácnosti lidi zvyklé být spolu jen zlomek dne. Některým firmám sebral zisky nebo je nechal zcela padnout, jiným naopak pomohl vyrůst.
Neřídí se zákonitostmi ekonomiky, ale těmi svými – a člověku je povýšeně předhodil. Jsem tu, zkus s tím něco dělat… Kdyby virus uměl mluvit a vystupoval v médiích jako zmatení členové vlády, nejspíš by tuhle větu pronesl hodně ironickým tónem.
Rok a milion, tedy zmiňovaná desetina spoluobčanů, vybízí k bilancování. Nabízí se to chmurné, ale pojďme ho nejdřív postavit na hlavu a zamyslet se, co nám zkušenost s covidem přinesla pozitivního.
10 věcí, které covid dal
Zisky firmám, které rychle zareagovaly a uměly se přizpůsobit.
Ze zdravotnického materiálu a vybavení se stalo nedostatkové zboží. Roušky, respirátory, ochranné rukavice, nemocniční postele… Kdo je vyráběl nebo s výrobou rychle začal, připsal si raketový nárůst obratu. Mezi koronavirové vítěze patří mimo jiné Linet, Respilon nebo Zásilkovna.
Podobně dobře si vedly e-shopy v čele s prodejem potravin. Ještě před zavedením nouzového stavu společnost Rohlík.cz nestačila doplňovat sklady poté, co premiér Babiš doporučil koncem února nakoupit trvanlivé potraviny. Mezi vítěze se dají počítat i firmy, které dokázaly vymyslet a zavést systém chránící jejich pracovníky. Příkladná byla v tomto ohledu společnost Prusa Research.
Ukázal, kolik šikovných lidí tu žije a umí improvizovat. Jaro patřilo těm, kteří šili roušky. Když se ukázalo, že ty, které měly přiletět, nepřiletěly, začaly se podomácku vyrábět svépomocí. Míchala se dezinfekce, i když ta už ne v domácnostech, ale pod dohledem odborníků v laboratořích, které ochotně půjčovaly třeba vysoké školy. Anebo u Žufánka, dokud mu to nezatrhl stát.
Probuzená sounáležitost. Roušky i dezinfekci rozváželi dobrovolníci do nemocnic nebo k seniorům. Zavřené restaurace, které mohly mít otevřená jen výdejní okénka, zásobovaly zdravotníky podobně jako například platforma Energii lékařům, na kterou se skládali lidé z celé země. Organizovala se sousedská pomoc, pořádaly dobročinné sbírky.
Home office jako plnohodnotný způsob práce. Mnohé z firem se doslova přes noc přizpůsobily práci z domova a stále počítají, že i po pandemii budou kombinovat home office s klasickou docházkou do zaměstnání.
Webové platformy dostaly nový úkol chránit lidi a umožnit jim pohodlně komunikovat alespoň virtuálně. Vznikly projekty Chytrá karanténa nebo eRouška, víc se začaly používat komunikační kanály typu Skype, Facetime, Zoom nebo Webex. Objevily se i nové aplikace typu Clubhouse a svou pozici posílily společnosti, které po síti nabízejí zábavu: HBO, Netflix a další. Do on-line naplno vtrhly také lékařské služby.
Zpomalil život a umožnil být víc s rodinou. Najednou byl čas číst knížky, dívat se na filmy a seriály, věnovat se opravám nebo rekonstrukcím.
Objevování nových aktivit. Na jaře bylo populární péct chleba, na který zadělávali i ti, co do kuchyně do té doby zavítali spíš omylem. Svérázný boom zažívají různé sporty – oficiální sportoviště zůstala zavřená, takže zbyla jen příroda a improvizace. Na podzim se rozjel trend otužování.
Impulz k vývoji nových technologií. Všechno, co pomůže v nelehké době, se počítá, ať už je to vakcína, nebo aplikace, která zkrátí dlouhou chvíli v karanténě. Věda vyhlásila koronaviru válku a opřela se do výzkumu s nebývalou vervou.
Objevování krás rodné země. Zavřené hranice se postaraly o naplnění českých hotelů, penzionů, chat i kempů. Jejich majitelům přinesly v létě zisk a lidem poznání, že nejen Chorvatsko, Egypt nebo třeba Thajsko přináší pamětihodné zážitky.
Posílení lokálních značek. Nejen zavřené hranice, ale i pocit, že v tom jedeme všichni, probudil větší zájem o kvalitní české výrobky. Zvýšenou poptávku po svých produktech zažila mimo jiné firma Vasky, výrobce nábytku Wuders, Ovečkárna nebo potravinářské Probio.
10 věcí, které covid vzal
Zemřelo o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019. Nízké dohadování, jestli s covidem, nebo na něj, je naprosto vedle. Tahle nemoc bere lidské životy. Tečka.
Zaniklo nejvíce firem, přes 16 tisíc. A přibylo jen něco kolem 11 tisíc, nejméně od roku 2003. Nespočet dalších visí před krachem.
Je konec bezstarostnému cestování. Hranice zůstaly na jaře zavřené a na podzim a v zimě některé země zavedly taková opatření, že vycestovat do nich je velmi komplikované. Ztěžuje to život nejen turistům, ale hlavně firmám závislým na vývozu a dovozu.
Společnost se rozdělila. Odpůrci roušek a jejich zastánci jdou proti sobě stejně jako ti, kteří se chtějí nechat očkovat, proti odmítačům vakcín. Válka, často za použití velmi ostrých výrazů, se rozpoutala hlavně na sociálních sítích. Za nejnenávistnější platformu označili lidé v rámci výzkumu v několika zemích Facebook, jehož algoritmy jsou na vzbuzování ostrých reakcí zacíleny.
Školy zůstávají zavřené. Děti i učitelé se doma mučí distanční výukou. Ukazuje to sice do budoucna nové možnosti vzdělávání, ale tahle covidová improvizace se na rozdíl od jiných úplně nepovedla. Unavení jsou už všichni, včetně rodičů.
Vzrůstá počet psychiatrických diagnóz. Psychiatři a psychologové hovoří o tom, že mají až o 30 procent víc klientů než v uplynulých letech. Množí se úzkosti a deprese.
Senioři jsou izolovaní a osamělí. Riziko, že je rodina nakazí, je vystavuje větší míře samoty.
Lékaři varují, že se zvýší počet nemocných, kteří dnes zanedbávají prevenci nebo příznaky nemocí, protože se bojí jít na vyšetření. Zároveň některým lidem, kteří covid prodělali, zůstávají dlouhodobé potíže.
Systém kompenzací pro podnikatele funguje špatně. Ne všichni, kdo je potřebují, na ně dosáhnou. Přihlašování o žádosti hapruje a peníze nestačí firmám pokrýt ani základní provozní náklady. Pokud vinou toho, jak je státní pomoc nízká nebo nedostupná, zkrachují, budou to jen další peníze vyhozené oknem.
Ukázalo se, že máme vládu, která při pokusu pandemii zvládnout nasekala mnoho hrubých chyb a špatných rozhodnutí. Babišův kabinet činí chaotická rozhodnutí a ta správná nedokáže komunikovat. Lidé vládě nevěří.
10 osobností, o které nás covid obral
Michal Mejstřík (68)
Profesor ekonomie odchoval celou generaci českých byznysmenů. Spoluzakládal Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově, kde řadu let i působil.
Petr Kužel (58)
Bývalý prezident hospodářské komory vedl tuto organizaci mezi lety 2008 až 2014. Byl zastupitelem Prahy 13 a hlavního města Prahy.
Jan Vrba (83)
Ekonom, podnikatel a také někdejší politik. Po sametové revoluci působil jako ministr průmyslu a stál například za privatizací Škodovky německému Volkswagenu.
Ladislav Štaidl (75)
Hudební skladatel, který od 60. let 20. století spolupracoval s Karlem Gottem a skládal písničky i filmovou hudbu. Po listopadu 1989 se z hudební scény stáhl a začal podnikat
Jiří Menzel (82)
Režisér, herec, spisovatel a držitel Oscara za film Ostře sledované vlaky. Na stejnou cenu byl nominován i jeho snímek Vesničko má středisková. Trezorový film Skřivánci na niti získal na filmovém festivalu v Berlíně hlavní cenu Zlatý medvěd. Nezapomenutelné jsou i jeho herecké role.
Jaroslava Janderová (70)
Pražská zastupitelka a právnička byla předsedkyní magistrátního kontrolního výboru. Působila v občanském sdružení Publicum commodum a pořádala akce připomínající zločiny komunismu.
David Stypka (41)
Hudebník a textař vystupoval v kapele David Stypka a Bandjeez. Získal několik ocenění Anděl, umístil se v anketě Žebřík. Působil i jako novinář.
Ladislav Mrkvička (81)
Herec a držitel Českého lva byl od počátku devadesátých let členem souboru pražského Národního divadla. Hrál v mnoha filmech, televizních seriálech a inscenacích, věnoval se také dabingu.
Jan Křen (89)
Historik, vysokoškolský pedagog a signatář Charty 77 se specializoval na česko-německé vztahy a dějiny 20. století. Na toto téma napsal několik knih.
blízcí, o které jsme přišli
Jejich jména nemusela být veřejně známá, ale jejich osobnosti v našich životech nezářily o nic méně.
