Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země. A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové, ti, kteří stojí v čele těchto firem? Na to bude hledat odpovědi nejnovější série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.
Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.
Věříme, že to chcete vědět také. Proto na tomto místě najdete každý den rozhovor, článek, podcast či video, jehož hlavní postavou bude CEO důležité a zajímavé firmy. Ženy a muži, kteří řídí podniky, ženy a muži, kteří řídí Česko. Mimořádně důležité a podstatné postavy, které formují i naši prosperitu, naši budoucnost, náš osud.
V době, kdy většina firem redukuje kancelářské prostory, se české zastoupení skandinávského IT giganta TietoEVRY rozhodlo ke kroku opačným směrem. S developerem Contera společnost podepsala smlouvu na nové sídlo, které stavaři vybudují vedle průmyslového objektu Trojhalí na ostravské Karolině. Vznikne tak další ostravská dominanta.
„I přes funkční přechod na práci z domova věřím, že pro funkční spolupráci je stále potřeba se potkávat. Do budoucna tak počítáme s tím, že budeme pracovat v hybridním módu. Čas v kancelářích bude však více zaměřený na kolaboraci a kreativitu,“ říká Petr Lukasík, generální ředitel českého zastoupení společnosti, které zaměstnává zhruba 2600 lidí a je tak druhým největším zaměstnavatelem v IT v Česku.
Společnost poskytuje kompletní IT servis pro firmy, ale i vlády a samosprávy především ve skandinávských zemích.
Nová budova na Karolině | vizualizace ConteraNové sídlo se začne stavět ještě letos a budova by měla být dokončena ke konci roku 2022. TietoEVRY pak obsadí zhruba dvě třetiny objektu, který oproti vedlejšímu nákupnímu centru Forum Nová Karolina vynikne svými oblými tvary.
„Využili jsme toho, že nám v tu dobu končí nájem v současném sídle. Zvažovali jsme tedy, kam se v rámci Ostravy přesunout, a záměr Contery nám byl sympatický. Spolu jsme se pak podíleli i na finální podobě objektu, který bude nižší, než se původně zamýšlelo, a bude mít organičtější tvar. I proto projekt nese název Organica,“ dodává Lukasík, který mimo své pozice ve firmě zastává také post honorárního konzula Finské republiky.
Jak jste se kromě toho, že jste šéf významné finské společnosti, stal také honorárním konzulem v Česku?
Dřívější velvyslankyně Finska přišla s myšlenkou, že by chtěla mít určité zastoupení v krajích, a oslovila nás. Nakonec jsme se společně dohodli, že jako zástupce největší finské společnosti v regionu budu tuto pozici zastávat přímo já.
Co to pro vás znamená?
Když mají Finové v České republice nějaký lokální problém, třeba ztratí pas, tak se obrátí na nás. Momentálně, v covidové době, je to taky hodně o cestování. Tedy o tom, jak můžeme pomoci finským občanům dostat se do Česka nebo opačně. Pod moji agendu pak spadá především severní pohraničí republiky.
Jak jste jako šéf velké IT firmy vnímal potřebu přechodu na práci z domova?
Už dříve jsme byli vyznavači flexibility. Pro naše zaměstnance jsme neměli žádná omezení, co se týče využívání práce z domova. Řekl bych, že tak 25 až 30 procent času trávili doma, teď je to ale 90 procent a více.
V momentě, kdy se pandemie začala rozjíždět, jsme udělali zkoušku, co se stane, když pošleme polovinu firmy domů. Zkoumali jsme například, jestli mají všichni dostatečné vybavení, nebo jestli to servery ustojí. Na základě toho jsme během jednoho až dvou týdnů přešli na plný home office a v určitém módu se na něm držíme dosud.
Jak to v praxi vypadá?
Dnes nám do kanceláře dochází asi dvě stě lidí denně. V předcovidové době to bylo něco kolem patnácti set.
Máte pro letošek v plánu nějaké zásadnější změny?
Pandemie zatím samozřejmě pokračuje, nicméně vnímáme, že se trh pohybuje. Daří se nám růst v některých oblastech a mohlo by to tak pokračovat i po zbytek roku. Loňský rok jsme uzavřeli se stejným počtem zaměstnanců jako rok předchozí, ale ke konci roku očekávám, že bychom se mohli vrátit spíše k nárůstu.
Loni mimochodem došlo k většímu propouštění ze strany dalšího významného hráče na místním IT trhu, kterým byla společnost OKIN. Jaký to mělo dopad na místní trh práce?
Samozřejmě to byla taková jedna vlna, která způsobila dočasné navýšení počtu lidí na lokálním trhu práce. Firmu restrukturalizovali, část zaměstnanců odešla, ale co já vím, tak tady stále mají několik set lidí. Nemyslím si, že to mělo nějaký zásadní dopad na lokální trh práce.
Co se týče místní nabídky na pracovním trhu, je pro vás dostatečná?
Je to těžší a těžší. My se už delší dobu nesoustředíme pouze na lokální trh práce, ale vyhledáváme lidi v širším okolí. Zatím se nám to však daří a každý měsíc nabíráme něco mezi třiceti a čtyřiceti zaměstnanci.
Přitom jste říkal, že jste rok uzavřeli se stejným počtem zaměstnanců. Máte tedy vysokou fluktuaci personálu?
My to číslo neuvádíme, ale je nižší, než je průměr v IT v České republice. V tuto chvíli už navíc máme další nově otevřené pozice. Objevily se nám nové projekty v oblasti veřejných cloudů a datových analytik. Právě v těchto oblastech v tuto chvíli rosteme a rozšiřujeme týmy.
Přečtěte si další CEO talky
Pomáhá vám i to, že jste nedalo polské hranice?
Lokace Ostravy je jednoznačně výhodná, a to je také důvod, proč jsme si ji zvolili jako místo naší působnosti. Není to ale čistě jenom o Ostravě, nýbrž o pomyslné kružnici kolem ní – plus minus sedmdesát kilometrů. Ta vám zasáhne do Polska, na Slovensko a dále v rámci České republiky, kde se nachází několik milionů obyvatel.
Je to pro nás také určitá mentální hranice, kdy jsou lidé ochotní relativně často dojíždět do kanceláře. Odtud také pochází drtivá většina našich zaměstnanců. Zahraniční pracovníci u nás představují zhruba dvacet procent, přičemž převažují samozřejmě právě Poláci a Slováci.
Jak se na fungování celé společnosti podepsala nedávná fúze s Evry?
Evry byla relativně velká, samostatná firma z Norska, která působila také na švédském a finském trhu. V České republice ale neměla žádné zastoupení, takže nás se to v praxi nijak přímo nedotklo. Co se týče dlouhodobého horizontu, tak fúze pro české zastoupení TietoEVRY přináší nové příležitosti převážně v Norsku.
V poslední době se i na politické úrovni často řeší, že po útlumu těžby a těžkého průmyslu si Ostrava musí najít nový směr. Myslíte si, že jím je a do budoucna bude IT?
Já osobně vnímám budoucnost pro tento kraj v propojení informačních technologií, umělé inteligence a datové analytiky s průmyslem. Je to způsob, jak prolnout historii průmyslové Ostravy s moderními technologiemi, a věřím, že budoucnost města tkví v úzkém spojení těchto dvou směrů.
Není to tedy o tom, že by tady mělo vzniknout dalších padesát velkých čistě IT firem. Lepší by bylo, kdyby se místní průmyslové firmy více zaměřily na digitalizaci a průmysl 4.0 a v rámci nich implementovaly nové koncepty a vymýšlely nová řešení. V tom, jak věřím, by mohla být budoucnost tohoto kraje.
Vy sami máte ambici se na tom podílet?
My na českém trhu zatím nepůsobíme. Naši zákazníci jsou převážně v severní Evropě, tedy ve Finsku, Švédsku, Norsku.
Máte poměrně rozsáhlý kvalifikační program. Jak se vám osvědčil?
Pro nás jsou technické kompetence absolutně klíčové. IT je extrémně rychlý svět, kde je potřeba neustále se vzdělávat. Proto investujeme více než sto milionů korun do rozvoje kompetencí, ať už našich stávajících zaměstnanců, tak i potenciálních. Pořádáme také různá školení. IT komunita se neustále posouvá a my nikdy nevíme, kdo jednou bude našim zaměstnancem.
A co vaše rekvalifikační programy?
Na těchto programech spolupracujeme především s univerzitami a jejich absolventy pak mnohdy nabíráme. Není to ale tak, že po rekvalifikačním programu může člověk začít vyrábět systémy. Je to dlouhodobá investice a rekvalifikační kurz jim dá pouze základy, na kterých je potřeba v dalších letech stavět.
Jak se tyto snahy odráží na místním trhu práce?
V roce 2004, kdy jsme začali budovat naše místní centrum, bylo na místním trhu v IT opravdu málo lidí. Dneska je situace ale diametrálně odlišná. Jsou to tisíce lidí, kteří tady působí na místním trhu práce.
Je to tak právě díky tomu, že nejen my, ale i mnoho dalších firem v regionu investuje do kvalifikace lidí v oblasti IT. Jak uvnitř firem, tak i mimo ně. Ten posun je viditelný a Ostrava se jednoznačně, po Praze a Brně, stává dalším IT centrem.
Zítra se v seriálu Šéfové Česka objeví Gorjan Lazarov, který v roce 2016 přebral vedení největšího tuzemského hotelového řetězce OREA HOTELS. Z tehdejší sítě dvanácti obřích postsocialistických hotelů měl s pomocí miliardové investice setřít patinu, do pěti let portfolio pod správou OREA rozšířit na víc než dvojnásobek a dosáhnout na 2,5 miliardy obratu.
Pandemie však s plány skupiny pořádně zamávala. Jak plánuje Lazarov restartovat byznys? Jaké změny podle něj postihnout hospitality sektor po covidu a kde vidí jeho budoucí směřování? Jak vrátit důvěru investorů? A jak vlastník Orea, skupina Cimex Group, nyní přehodnocuje své strategické investice do hotelů? To vše zítra v seriálu Šéfové Česka.
