Covid-19 ukázal, v jaké kondici je české zdravotnictví. Zatímco lékaři a nemocnice si zaslouží jedničku, systém zdravotního pojištění přinejlepším trojku, a to ještě s přivřenýma očima.
Napřed dobré zprávy. Kdo před pandemií žehral, že je v Česku zbytečně mnoho nemocničních lůžek v porovnání s jinými zeměmi, měl by teď klopit oči. Pravda je, že se Česko řadí velikostí tohoto ukazatele na sedmé místo mezi zeměmi OECD. S počtem 6,6 nemocničních postelí na tisíc obyvatel je jen o čtyři místa za Německem, které jich má osm.
Kdyby jich však nebylo tolik, takřka jistě by narostl už tak vysoký počet životů, které si zatím pandemie v Česku vyžádala. Díky dostatečné kapacitě zdravotního systému, a zejména díky vysokému nasazení zdravotníků, se péče dostala drtivé většině těch, kdo ji potřebovali.
Zároveň se ale na druhé straně ukázalo, jak moc v Česku chybí možnost připlatit si za nadstandardní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění. Třeba za to, že se k lékaři objednáte na přesný čas a nemusíte dlouho čekat.
Lidé se například ve dnech, kdy nákaza vrcholila, báli vysedávat v čekárnách, a to je jeden z důvodů, proč dnes lékaři varují, že v Česku nyní pravděpodobně stoupne počet zanedbaných onemocnění a těch, která nebyla odhalena včas. To znamená v řeči čísel další peníze na péči navíc. Začarovaný kruh.
V Česku je sice naprostá většina zdravotních služeb hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ale do zdravotnictví jde jen sedm až osm procent HDP, což je výrazně méně než v západní Evropě, kde se toto číslo v průměru šplhá nad deset procent.
Zatímco tak Česko podle údajů z roku 2017 vynaložilo ročně na zdravotní péči jednoho obyvatele 2096 eur, v zemích Evropské unie to bylo v průměru o 788 eur víc.
„Výsledkem je, že stačíme ufinancovat provoz, ale chybí prostředky na investice a rozvoj, a to kumuluje velký vnitřní dluh,“ podotýká generální ředitel zdravotnické skupiny EUC Václav Vachta.
Pokud by však bylo možné připlatit si v rámci veřejného pojištění za nadstandard, dostalo by se do systému peněz víc, což by bylo v konečném důsledku výhodné nejen pro ty, kdo si připlácejí, ale i pro pacienty se základním pojištěním. Zkvalitnily by se služby nebo například zkrátily čekací doby na některé operace.
Jenže říct naplno, za víc peněz dostanete lepší zdravotní péči, zatím nikdo z politiků nechce. Na první pohled nepopulární opatření volby nevyhrává. Podle CEO Penta Hospitals Barbory Vaculíkové je to proto v současné době otázka spíš filozofická. Druhým dechem však dodává, že v blízké budoucnosti se jí už nicméně jen tak nevyhneme.
„Celá péče byla teď při covidu nesmírně nákladná – provoz nemocnic, vakciance, testování, to vše je placené ze systému veřejného pojištění a z veřejných rozpočtů. Jednoho dne si budeme muset říct, kde peníze na kvalitní zdravotnictví vezmeme,“ míní.
Věří, že bude definovaný standard, na který budou mít nárok všichni, a k němu nastandard. Ten bude možný hradit formou připojištění nebo, jak je to možné už dnes, přímo z peněženky či kombinací obojího. „Odhaduji, že kolem roku 2023 se otevře diskuse, kterou cestou se vydat dál,“ říká Vaculíková.
Zájem o tyto služby navíc podle ní v Česku sílí. Nemocnice a zařízení, které Vaculíková řídí, podle ní evidují zvýšený zájem o balíčky nadstandardní péče nebo možnost komfortního objednávání. V současné době Penta Hospitals proto připravuje novou nabídku prémiové péče.
Že se po placených zdravotních službách zvýšila poptávka, ostatně dokazují čísla i z dalších klinik prémiové péče. Ty dnes suplují komfort, který není možný získat z veřejného zdravotního pojištění.
Nabízejí například nejen lékaře na objednání, ale třeba také to, že budou k dispozici čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu a budou o pacientovi vědět vše. Jejich pacienti mají zároveň neustále k dispozici své zdravotní záznamy a na dosah další služby, které zajistí dobrou prevenci i akutní řešení zdravotních problémů.
Za takové služby těmto klinikám pacienti platí ročním paušálem, který se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun. Klinika má stále smlouvy se zdravotními pojišťovnami, ale za peníze, které dostává od klienta, vytváří pohodlí. A kdo se nechce zavazovat paušálem, může si vybrat takové zařízení, které umožňuje platit za jednotlivá ošetření.
Provozovatelé prémiových klinik se nicméně shodují, že v současnosti ubyla nebo stagnuje firemní klientela, společně s tím, jak firmy v souvislosti s covidovou krizí osekávají zbytné náklady. Současně ale stoupá poptávka jednotlivců. Lidé víc přemýšlejí o svém zdraví a mění nákupní priority. Místo drahé dovolené, na kterou loni ani nemohli vyjet, si koupili kvalitnější zdravotní služby.
Jan Hlaváč z Unicare poznamenává, že trend zájmu o prémiovou péči začal nabírat na dynamice už zhruba před dvěma až třemi lety a covid-19 ho pouze urychlil. „Objednání na čas v otevírací době od rána do večera či spojení na dálku se svým doktorem jsou standardem, za který si lidé, často i celé rodiny, zvykli platit,“ říká.
Stejně to vidí i Lukáš Janout, provozní ředitel GHC Klinika Praha. „Zvýšený zájem o preventivní a diagnostická vyšetření je enormní. Konkrétně o komplexní screeningové vyšetření, kdy pacient za jeden den projde více než dvaceti specializovanými ambulancemi,“ říká. Stejně tak podle něj pacienti stojí o infuzní terapie, které dodávají přímo do krevního oběhu vitaminy a minerály, zlepšují funkci imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému a celkově člověka revitalizují.
Zvýšený zájem, zejména v posledních několika měsících, pozorují také v Canadian Medical. Podle zdejšího obchodního ředitele Vítězslava Havliše klienti poptávají nejen preventivní vyšetření, ale i různé doplňky posilující imunitu.
A kliniky samozřejmě reagují též na nový segment, který na trhu vytvořila pandemie. „Zavedli jsme také péči o pacienty s postcovidovými problémy organizovanou primárně praktickým lékařem ve spolupráci se specialisty z ORL a plicního oddělení,“ dodává Havliš.
