Andrej Babiš vydělává letos překvapivě víc peněz, než když seděl v Agrofertu jako „šéf“ na plný úvazek.
Celý koncern Agrofert měl za první tři čtvrtletí hrubý zisk 7,7 miliardy korun. To je o 25 procent víc než za stejné období loni. Tržby stouply o tři procenta na 180 miliard korun.
Jde o čerstvá čísla, která jsme si nechali vytáhnout od předsedy představenstva Agrofertu Zbyňka Průši – dlouholetého Babišova druhého pilota a od letošního roku, po odchodu Babiše do politiky, i ředitele celého Babišova byznysu a předsedy představenstva Agrofertu.
Pokud by nynější trend vydržel, mohl by letošní rok být pro Babiše jedním z nejlepších v historii.
„Největší nárůst vykázaly chemičky, hlavně výroba hnojiv. Stoupá poptávka a my prodáváme s vyšší marží,“ říká k výsledkům Průša. Lepší marže jsou podle něho výsledkem toho, že ceny surovin, které Babišovy chemičky nakupují (například plyn), se vyvíjejí lépe než ceny toho, co Agrofert vyrábí (hnojiva nebo chemikálie pro stavebnictví a autoprůmysl, což jsou podle Průši obory, kde je proti loňsku vidět i oživení ekonomiky).
Loni se ceny vstupů a výstupů pro Agrofert vyvíjely přesně naopak, proto byla čísla za rok 2013 slabší a meziroční nárůst je nyní tak výrazný. Jinými slovy, podle Průši nejde ani tak o to, že letošní výsledek by byl extrémně dobrý, ale spíš o to, že loňský rok byl v chemii – nejvýdělečnějším segmentu celého Agrofertu – neobvykle slabý.
Co teď Babiš coby jediný vlastník Agrofertu a druhý nejbohatší Čech s výdělkem podnikne? Sedm miliard se podle Průši už letos utratilo na investice uvnitř firmy. Ve třech chemičkách (Lovochemie, Synthesia a Deza) momentálně běží tři velké projekty do modernizaci energetických zdrojů, za které se utratí dohromady kolem tří miliard korun.
Řádově větší peníze – zhruba 300 milionů eur – chce Babiš investovat na Slovensku v chemičce Duslo do výstavby nové výrobny čpavku. Má jít o vůbec největší investiční akci, jaká kdy v Agrofertu proběhla. Pokud by k ní došlo, Babiš by mohl dál posílit ve výrobě hnojiv, což je už dnes nejvýdělečnější segment celého jeho byznysu. O investici se má rozhodnout do konce roku podle toho, jak se k ní postaví Slovensku a Evropská komise, která musí odsouhlasit investiční pobídky.
Kuriózní je, že Babiš coby ministr financí, už v Česku na podobnou (byť menší) akci pobídky dostal. Jde o modernizaci dvou linek v Lovochemii dohromady za 1,8 miliardy korun, kde díky pobídkám může ušetřit stovky milionů. Částku nelze úplně přesně spočítat, protože pobídka funguje jako daňové prázdniny, bude tedy záviset na budoucím hospodaření firmy.
Kromě investic zpátky do chemie chce Babiš z výdělků Agrofertu ještě vytáhnout 200 milionů eur bokem do svého investičního fondu Hartenberg, přes který nakupuje nejrůznější zdravotnická zařízení v Česku a na Slovensku.
Pokud jde o výsledky Agrofertu, otázkou je, jestli nynější trend do budoucna vydrží. V Agrofertu nyní vznikají plány na příští rok, a i když bývá zvykem překonat v plánu předchozí rok, podle Průši bude potřeba tentokrát postupovat spíš opatrně.
Jedním z důvodů jsou nejasnosti ohledně dodávek a ceny plynu, což je pro výrobu hnojiv zásadní surovina. (Mimochodem, zajímavá souvislost je, že na Slovensku je pohyb plynu hodně pod kontrolou skupiny EPH. Pokud by tedy její majitel Daniel Křetínský hledal s Babišem vhodné konverzační téma, tak plyn se přímo nabízí).
Do potíží se může dostat také nejvýdělečnější česká Babišova firma Deza ve Valašském Meziříčí, kterou řídí právě Průša. Jednak proto, že spolu s cenou ropy klesají ceny některých produktů, které Deza vyrábí. A jednak proto, že kvůli krizi na Ukrajině není odkud dovážet suroviny. „S Ukrajinou máme skutečně problém. Vozili jsme odtud zhruba čtvrtinu surovin a ty teď nejsou. A pokud nebudou, pak je otázka, co se bude v příštím roce dít,” říká Průša.
Výsledky Agrofertu
(konsolidovaný hrubý zisk)
2004 2,4 mld. Kč
2005 3,6
2006 3,8
2007 3,7
2008 4,4
2009 3,7
2010 6,0
2011 8,7
2012 6,0
2013 5,6
2014 7,7* (nekonsolidovaný výsledek za první tři čtvrtletí)
Zdroj: Agrofert
