Ačkoli na provokace Elona Muska si už veřejnost zvykla, jeho zatím poslední kontroverzní vystoupení vyvolalo o něco větší rozruch. V pořadu The Late Show with Stephen Colbert odvysílaném minulý týden se zakladatel Tesly a SpaceX nechal slyšet, že řešením rébusu, jak oteplit Mars – a potažmo učinit rudou planetu obyvatelnou -, je nukleární bomba. Od moderátora sice dostal přezdívku zlosyn, faktem ale je, že tahle strategie má poměrně racionální základ.
Ostatně NASA, se kterou Muskova společnost Space X spolupracuje na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), už k téhle problematice dokonce promyslela postup. Nazývá ho teraformace a jeho cílem je změnit planetární klima Marsu tak, aby v něm dokázal přežít i člověk. S ohledem na tendence lidstva k sebezničení zní tahle mise logicky, zatím však není jasné, jak to udělat.
Možnosti jsou různé a žádná z nich dokonalá. V zásadě je nutné splnit pět podmínek, které pro National Geographic popsal astrofyzik Martin Fogg: musí stoupnout teplota a atmosferický tlak, musí se změnit chemické složení atmosféry, povrch planety musí být mokrý a zároveň je nutné snížit UV záření, které na povrch Marsu dopadá.
S touhle logikou počítá i Musk, který jako rychlé řešení navrhl zmíněnou atomovku. Ta by totiž pomohla rozpustit ledové čepičky na planetárních pólech a tím by se uvolnil zamrzlý oxid uhličitý, jenž by následně zahustil atmosféru a umožnil, aby voda existovala na povrchu i v tekuté formě. Teoreticky by tahle operace mohla spustit na Marsu také skleníkový efekt neboli koloběh dalšího zahřívání, tání a zahušťování atmosféry. Pomalé řešení pak spočívá podle miliardáře v zaplavení planety skleníkovými plyny, jako už to známe z planety Země.
Oba návrhy však mají svá proti. Přinejmenším to, že nadměrná přítomnost oxidu uhličitého se, stejně jako radiace uvolněná po svržení nukleární bomby se životaschopností člověka příliš neslučuje. Nemluvě o hypotetické možnosti, že nějaký život existuje na Marsu už teď a ten by při aplikaci Muskova rychlého řešení spolehlivě zaniknul.
„Nejlepší důvod, proč to nedělat, je fakt, že NASA a ESA utrácejí desítky milionů dolarů, aby vesmírné lodě letící na Mars byly extrémně čisté, a zabránily tak jeho kontaminaci. I kdyby na Marsu žily jen jednobuněčné bakterie, měl by takový objev nesmírný význam. Pokud se nám totiž podaří nalézt život na jiných planetách v naší sluneční soustavě, bude to znamení, že je ve vesmíru běžný,“ řekl pro IBTimes UK astronom Matthew Genge z britské Imperial College.
Mimochodem, svá slova zpětně mírnil i Elon Musk, který pár dní po odvysílání pořadu uvedl na Twitteru: „Neříkám, že bychom ‚měli‘ svrhnout na Mars atomovku. Jen předkládám pár možností…“
Čtěte také: Elon Musk si jako dítě zamiloval sci-fi. Teď chce letět na Mars
Přes momentální hysterii má nicméně miliardář zastánce, kteří v jeho slovech vidí záblesk budoucnosti. Podle Malcoma Macdonalda, ředitele institutu Scottish Centre of Excellence in Satellite Applications při Strathclydské univerzitě, mluví za vše už Muskova schopnost vidět dopředu.
„Což je v mnoha ohledech vysvětlení, jak vydělal peníze se SpaceX a Teslou. Pustil se do věcí, které jsou teoreticky možné, ale nikdo před ním je v byznysu nevyzkoušel. Konvenční hráči v branži nevěřili, že by to fungovalo, a proto jeho kroky zpochybňovali. Nakonec se ale ukázalo, že Musk je schopen věci měnit tak, aby pro něj pracovaly,“ řekl Macdonald.
Že Muska neodradí neúspěch, dokládá ostatně i jemu vlastní suverenita, s níž přes nepovedené přistání rakety Falcon 9 letos v lednu a neúspěšný start v červnu divákům pořadu sdělil, že jeho stroje určené pro cenový dostupný vesmírný turismus budou převážet lidské pasažéry už za dva až tři roky.
Čtěte také: Rok práce pro Elona Muska. Jaké to je ve SpaceX
