Lidé si ještě stále pamatují její chuť i lahve, ve kterých se prodávala. A to i přesto, že na trhu se už přes sedmnáct let neobjevuje. Vratislavická kyselka, minerální voda ukrytá v podzemí mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, má naději, že ji lidé zase začnou pít. Dva vrty chce znovu obnovit společnost Kitl, která v areálu stáčí stejnojmenné sirupy.
První z kroků, aby mohla firma minerálku znovu stáčet do lahví, bylo dokončení privatizace. Ta sice v roce 1991 proběhla, jenže vrty už se prodat nestihly. „Pozemky jsou naše, ale to, co bylo pod zemí, stále patřilo státu. Teď už nám patří i vrty,“ vysvětluje Jan Vokurka, jednatel firmy Kitl.
Vratislavická kyselka se přestala vyrábět v roce 2004. Od té doby byly vrty zakonzervované. Jaká kvalita vody je, to má zjistit několikaměsíční čerpací zkouška, kterou firma Kitl v areálu provádí.
„Dlouhodobě čerpáme z obou vrtů a průběžně měříme nejrůznější parametry minerálky, jako je teplota, pH, proplyněnost. Pak teprve budeme po nejrůznějších analýzách vědět, v jaké kvalitě vodu máme a můžeme určit, jakou technologii bychom si na její stáčení měli pořídit,“ přibližuje jednatel.
Voda může být stará až osm tisíc let
Starší z vrtů pochází z roku 1964 a je hluboký 202 metrů, vodu z toho mladšího, z roku 1983, čerpají z hloubky 220 metrů. „Tím vrtem se musíte strefit přesně do místa takzvaného vratislavického zlomu, což je poměrně úzké místo, kde se dá voda těžit. Z nitra země tam jde kysličník uhličitý, který se v několikasetmetrové hloubce smíchá s vodou a vzniká kyselina uhličitá. Ta naleptává horninu, a tím se voda mineralizuje. A protože tady není samovolný přeliv, musíme ji čerpat,“ popisuje Jan Vokurka.
Zkouška probíhá pod dohledem hydrogeologa a podle Vokurky lze předpokládat, že je voda stará osm tisíc let. Zatím je ale surová a stáčet do lahví se nedá, protože obsahuje některé nadlimitní látky, například železo. Je proto potřeba ji speciální technologií upravit. Investice vyjde na několik desítek milionů korun.
„Zatím je předčasné říkat, podle jaké receptury budeme kyselku vyrábět, každá minerálka je unikátní a my musíme recept ušít přímo na míru. Je pravděpodobné, že bude čistá i s příchutěmi, logicky se nabízí i kombinace s našimi sirupy,“ dodává.
A právě to může být při výrobě Vratislavické kyselky, jejíž název chce firma zachovat, výhoda. Na jejím znovuuvedení na trh ztroskotalo od roku 1991, kdy se podnik zprivatizoval, několik podnikatelů. Kitl ale přišel do prázdného areálu, kde mohl začít od začátku, a navíc už měl za sebou rozjetou výrobu sirupů, kterou sem pouze přestěhoval. Ta ho také živí, jen na Kyselce tak nebude firma závislá.
Kitl roste, dařilo se mu i v pandemii
„Věřím tomu, že tentokrát se to povede. Měl jsem možnost ochutnat tu surovou vodu, kterou teď zkušebně v Kitlu čerpají a musím říci, že chutná skoro stejně jako kdysi. Vzkříšení minerálky pomůže nejen Vratislavicím, ale hlavně se na to všichni místní těší,“ říká starosta Vratislavic Lukáš Pohanka.
Firmě Kitl se v posledních letech daří. Zatímco v roce 2019 byly tržby 69 milionů korun, loni už vyskočily na 83 milionů a letos je plán nastavený na 95 milionů. „Měli jsme štěstí, že jsme v době pandemie koronaviru stále rostli, o jednadvacet procent. Celosvětový trh s nealko nápoji měl sice klesající trend, ale jediný segment, který rostl, byly sirupy,“ upozorňuje Vokurka.
Kitl zaměstnává pětatřicet lidí plus brigádníky. Kapacita stáčecí linky na sirupy je dva tisíce lahví za hodinu, ročně jich firma vyprodukuje milion. Oba vrty, ze kterých chce Kitl čerpat minerálku, dostanou i nová jména, zatím nesou jen technické názvy – TV4 a HJ8. Jejich křest proběhne v pondělí.
Historie Vratislavické kyselky se začala psát roku 1862 a provází ji známý příběh Karla Skollaudeho, který si v domku u břehu řeky Nisy vydělával bělením prádla. Protože k tomu potřeboval dostatek vody, rozhodl se, že si ve Vratislavicích vykope studnu. Voda z ní ale měla divnou chuť, nejdřív si Skollaude myslel, že je to kvůli střelnému prachu, pak že jsou rezavé trubky. Nakonec ho matka donutila odnést vodu do jablonecké lékárny, kde se dozvěděli, že jsou š´tastní lidé, protože narazili na minerálku.