Válka na Ukrajině, rekordní inflace, energetická krize nebo extrémní sucha. Signálů, že se Evropa řítí plnou parou do recese, neustále přibývá a asset manažeři mají plné ruce práce, aby dostali své peníze do bezpečí. Jen v prvním zářijovém týdnu vytáhli z evropských akciových fondů téměř tři a půl miliardy dolarů. Za poslední půlrok už takto odteklo 83 miliard dolarů (přes dva biliony korun).
K těmto částkám se díky datům od výzkumné platformy EPFR dopracovala německá Deutsche Bank. Mezi prchajícími investory je například americký BlackRock, největší světový správce aktiv, nebo jeho francouzský protějšek Amundi, který je největším asset manažerem v Evropě.
‚‚Vzhledem k energetické krizi jsme v Evropě očekávali recesi už měsíce. Do konce roku ji navíc v eurozóně prohloubí zvyšování úrokových sazeb,“ říká šéf investičního institutu BlackRocku Jean Boivin. Tyto vyhlídky se však podle něj zatím nepropsaly do cen akcií, takže Blackrock neuplatňuje strategii ‚‚buy the dip“ (nákup aktiva při poklesu jeho ceny).
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvedla svou základní úrokovou sazbu o bezprecedentního 0,75 procentního bodu. Kvůli vysoké inflaci v eurozóně ECB signalizuje do konce roku další zvyšování. ‚‚Z ECB, stejně jako z amerického Fedu je cítit odhodlání bojovat s inflací zvyšováním sazeb,“ uvádí Boivin.
BlackRock zároveň spočítal, že v srpnu odtekl z evropských ETF fondů kapitál v hodnotě 7,7 miliardy dolarů. Objem peněz v těchto fondech setrvale klesá už šest měsíců, přičemž srpnové tempo bylo nejrychlejší od července 2016. Tehdy investory vyděsil výsledek referenda o brexitu a vybrali z evropských ETF fondů během jednoho měsíce téměř devět miliard dolarů.
Kam tyto ‚‚evropské“ peníze nyní míří? Například do Spojených států, tak jako během prvních týdnů války na Ukrajině. Z dat platformy Refinitiv Lipper vyplývá, že během čtyř ze šesti týdnů od konce července do začátku září ve fondech zaměřených na americké akcie přibylo peněz. Z mezinárodně zaměřených fondů mezitím peníze odtékají už dvacet týdnů v řadě.
Zbavování se evropských cenných papírů a naopak nakupování amerických dává v současné situaci smysl, jelikož Spojené státy na rozdíl od Evropy energetické krizi nečelí. A zatímco v USA hrají na akciových trzích důležitou roli technologické a farmaceutické firmy, v Evropě je to spíš průmysl zasažený zdražováním.
Ve prospěch Spojených států hraje i silný dolar, díky němuž jsou atraktivnější i výnosy z amerických akcií. Nejen vůči euru je americká měna v současnosti nejsilnější za poslední dvě dekády. Kurz dolaru žene nahoru politika Fedu, který začal utahovat šrouby agresivním zvyšováním úrokových sazeb dřív než ECB. A pokud recese skutečně udeří na Evropu tvrději než na Spojené státy, bude moct Fed držet sazby nahoře déle než ECB, což opět prospěje americkému dolaru.
Americká data z posledních měsíců naznačují, že tamní ekonomice žádná zásadní krize nehrozí. Inflace přestala růst, spotřebitelé utrácejí čím dál víc (byť jen mírně) a příznivá situace přetrvává i na trhu práce. V srpnu vzniklo ve Státech 315 tisíc pracovních míst a míra nezaměstnanosti mírně stoupla na 3,7 procenta.
Kromě Evropy není současná situace příznivá pro investory ani v Číně, která se stále nevzdala takzvané politiky nulového covidu a zavádí přísné plošné lockdowny pokaždé, když se virus objeví. Kromě toho se v zemi hroutí realitní trh, zpřísňuje dohled nad technologickými firmami a projevují důsledky klimatické změny. To všechno poškozuje jak čínskou výrobu, tak tamní akcie. ‚‚Bezpečným“ přístavem pro investory tak nejspíš v dohledné době zůstanou Spojené státy.
