Výrazný postup ukrajinské armády jihem země a osvobozování okupovaného území vlévá lidem do žil novou naději. Naději, že ruskému agresorovi ubývají po zhruba dvou stech dnech bojů síly a bránící se Ukrajinci mají navrch. Naději, že přichází zlom a válka brzy skončí.

„Ukrajina je velká země a navzdory velikosti osvobozené oblasti jde jen o deset procent okupovaného území. Přesto jsou události posledních dní významnou vzpruhou pro ukrajinskou morálku a výraznou ránou pro Rusko,“ říká Vojtěch Bahenský, politolog a bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ukrajinská armáda postupuje na jihu Chersonskou oblastí a ruští vojáci se stáhli z Kyselivky, která je pro ně významným logistickým bodem. Zároveň pokračuje ofenziva na severu u Charkova. Co přesně se ukrajinským vojákům podařilo?

Podařilo se jim prorazit frontovou linii, narušit zásobování ruských sil a donutit protivníka ke stažení se z poměrně rozsáhlého území. Rusko má příliš málo sil na příliš dlouhou frontu. V momentě, kdy se hovořilo o ofenzivě v Chersonské oblasti, tak se ruské vedení zřejmě rozhodlo, že tam přijde hlavní ukrajinský útok, a je tedy priorita přesunout tam velkou část sil.

Jenže protože jich nemá dostatek a nemá ani skryté zálohy, které by povolalo na frontu, tak ty síly muselo vzít odjinud. Tím oslabili oblast u Charkova, čehož ukrajinská armáda využila a velmi rychle donutila své ruské protivníky k ústupu. Pro Rusy je obtížné takový průlom zastavit, protože nemají připravenou obrannou linii osazenou vojáky.

A nemůže to být jen ruská strategie? Předstírat, že jim docházejí síly?

To si nemyslím. Ruské vedení se evidentně brání tomu, aby mobilizovalo obyvatelstvo do války. Bylo by to pravděpodobně velmi nepopulární a ohrozilo by to režim. Ukrajina ten krok udělala a početně nemá problém. Vojáci potřebují nějaký čas být na frontě a nějaký čas být z ní staženi, aby si odpočinuli a mohli se na ni zase vrátit. Pokud Ukrajina má dost sil, aby tohle dělala, tak její síly jsou v mnohem lepší kondici, než v Rusku, kde je řada vojáků na frontě několik měsíců a už jsou vyčerpaní.

Navíc mají Rusové daleko horší morálku, zaznamenali řadu neúspěchů, což se velmi těžko napravuje. A nezapomínejme, že ukrajinské síly jsou velmi dobře motivované, protože bojují za svou zemi. Hlavní síla Ruska byla v těžkých systémech – obrněná vozidla pěchoty, dělostřelectvo, tanky. A Ukrajincům se podařilo do značné míry tyhle systémy neutralizovat tím, že komplikují Rusům zásobování.

Dělostřelectvo a tanky jsou velmi náročné na náhradní díly, munice, palivo. V momentě, kdy jim to zásobování vázne, tak nejsou schopni tyhle systémy plně využívat. Ukrajinci měli evidentně dostatek převahy na to, aby se jim podařily průlomové okamžiky a začaly přicházet první úspěchy.

To skoro vypadá, že Rusko je na nejlepší cestě válku prohrát.

To neříkám, ani to neznamená, že bychom měli Rusko odepsat. Jen se evidentně brání, aby udělalo nějaký radikální řez, ve kterém by muselo přiznat, že je to válka a zavést válečná opatření. Ale pokud to neudělá, válka se pro něj bude vyvíjet čím dál tím hůř, protože zdroje vojáků se vyčerpají.

Zatímco Ukrajina jich má dostatek na to, aby poslala nějaké na výcvik na Západ a nechyběli jí na frontě, tak Rusko každého muže, kterého nabere, víceméně okamžitě posílá do bojů. Mobilizace je navíc složitý proces, zvláště pokud na to nejsou armády stavěné. Pro mobilizovanou jednotku potřebujete důstojníky a kvalifikovaný personál, který nevycvičíte za měsíc.

Budou chybět důstojníci, kteří by veleli.

Máme šest, sedm měsíců od začátku války, a teprve teď se začaly projevovat ukrajinské jednotky, které měly čas získat výcvik i vybavení. I pokud by se Putin dnes rozhodl, že vyhlásí mobilizaci, tak není jisté, kdy se to na bojišti reálně projeví. To může trvat tři, čtyři měsíce, jenže Rusku budou chybět vojáci, kteří by cvičili brance – všichni jsou na Ukrajině. Budou chybět důstojníci, kteří by veleli.

Když nás teď úspěch ukrajinské armády povzbudil, můžeme doufat, že válka směřuje ke konci?

Otázka je, kdy nastane. Jak samotní Ukrajinci, tak i Západ stále mluví o tom, jaké jsou perspektivy pro boje v roce 2023. Pokud nezkolabují ruské síly nebo nedojde k zásadní politické změně v Kremlu, nevidím v tuto chvíli příliš šancí, že by Ukrajina do konce roku zvítězila. Ale každý její úspěch jí zlepšuje pozici pro zimu a na jaro.

Jakou roli hraje ve válce Západ?

Ukrajina by dnes v té válce úspěšná nebyla, nebýt západní podpory. Jde nejen o dodávky zbraní, ale i o munici a ekonomickou podporu. Ukrajinská ekonomika je na tom teď velmi špatně. Ta role Západu je zcela klíčová.

A Rusko má peněz dost?

Nejsem expert na Rusko, ale byť samotné sankce zemi poškozují výrazně, tak ten pokles HDP zdaleka nebude takový jako na Ukrajině – už jen proto, že se nebojuje v Rusku. To mělo navíc lepší zásoby techniky a munice, které získávalo i z běloruských a severokorejských skladů. A po finanční stránce zase získalo prostředky tím, že výrazně vzrostly ceny z exportu energií.

Troufnete si odhadnout, jaký bude další cíl ukrajinské armády? Co třeba Krym?

Pokud by nedošlo k podobnému, nebo ještě většímu průlomu na jihu, ve směru od Záporoží někam k Melitopolu, tak nevidím v tuto chvíli perspektivu, aby postupovali pozemními silami na Krym. Priority mají podle mě dvě. Pokud budou Rusové nuceni přesunout síly z jiné části ukrajinské fronty na severovýchod, aby zastavili postup u Charkova, tak tím vytvoří slabinu někde jinde, kterou budou chtít Ukrajinci využít.

Zároveň budou ukrajinské síly dál postupovat k Chersonu a konsolidovat zisky u Charkova. To je primární výhled na následující dny. Nevíme, jak velké ztráty u Charkova byly, i když asi malé, protože Ukrajinci měli velkou převahu. U Chersonu mohly být vyšší.

Jakou roli podle vás hrálo a stále ještě hraje to, že prezident Zelenskyj zůstal na Ukrajině a neodjel do bezpečí?

Řada lidí se s válkou vyrovnává podle toho, co očekává, že bude následovat. A pokud věříte, že Ukrajina uspěje, pak má smysl do toho osobně investovat a nasazovat svůj život. To je velmi podobné tomu, o co se Ukrajina snaží vůči Chersonu a dalším územím. Říkat tamním lidem: My vás osvobodíme, nekolaborujte s Ruskem, neberte ruský pas.

Rusko má rétoriku zcela obrácenou. Říká: Jsme tady na věky, kolaborujte s námi rovnou, protože vás nikdo nezachrání. To, že Kyjev nepadl a Zelenskyj v něm zůstal, mělo velký význam pro morálku. Jasně dal najevo, že je připraven a bude bojovat, což byl jeden ze zásadních momentů.

Kdy a jak může válka skončit?

Buď v nějaké chvíli Rusko hodí ručník do ringu a stáhne se úplně, nebo dojde k vyjednávání, která budou ve prospěch Ukrajiny. A v takovém případě velmi těžko říci, kolik toho území musí být osvobozeno, než tohle Rusko učiní. A pokud očekáváme, že Ukrajina opravdu osvobodí celé území, tak ta cesta je velmi dlouhá.

Ukrajinci věří ve vítězství.

Cherkovská ofenziva sice ukazuje, že pokud ruské síly zkolabují, postup pak může být velmi rychlý, nicméně ta linie je poměrně dlouhá a především osvobozování Krymu může být výzva.

A je Ukrajina připravená i na to, že by o nějaké území přišla v rámci nastolení míru?

Pokud jde o populaci, tak tam taková ochota není. Musíte si uvědomit, že ti lidé obětovali strašně moc, velká spousta Ukrajinců přišla o příbuzné, přátele a ochota ke kompromisu bude velmi malá. Z nějakých průzkumů, i když se realizují v průběhu války velmi obtížně, vyplývá, že Ukrajinci věří ve vítězství.

Kromě toho panuje velká nedůvěra v to, že by jakoukoli dohodu a kompromis Rusko dodrželo. Pokud se situace dramaticky pro Ukrajinu nezhorší, buď kvůli nějakým velkým problémům přes zimu, nebo bojově efektivnějšímu Rusku, či podlomené západní podpoře, pak se Ukrajina ničeho nevzdá. Ani Krymu.