Existuje multivesmír? Je náš vesmír jedním z mnoha dalších? Multiverzum neboli multivesmír je ústředním tématem filmového hitu Všechno, všude, najednou, který na letošních Oscarech triumfoval v sedmi kategoriích. Čínská imigrantka v něm cestuje paralelními vesmíry, v nichž vede zcela odlišné životy. Má ale její putování skutečný vědecký základ?

Ve filmu se Evelyn Wang ztvárněná herečkou Michelle Yeoh potkává s verzemi sebe sama v paralelních vesmírech, aby zabránila zničení multivesmíru. Je to přitažené za vlasy? Samozřejmě!

Kosmologie se nicméně snaží krom jiného zjistit, zda existuje skupina více vesmírů, fungujících paralelně vedle sebe – a zda by mohly být obyvatelné.

Co je to multivesmír?

Kosmologická myšlenka, že náš vesmír nemusí být jediný a může sdílet vyšší strukturu s několika dalšími vesmíry. „Některé teorie naznačují, že rozpínání v raných fázích našeho vesmíru by mohlo být věčné, přičemž by z něj mohly vznikat další jednotlivé vesmíry, každý se svými jedinečnými přírodními zákony,“ konstatuje Geraint Lewis, profesor astrofyziky na univerzitě v australském Sydney.

Časté mýty o multivesmíru

Důkazy o existenci jiných vesmírů zatím nemáme. Největším mýtem o multivesmíru je tedy, že byl prokázán. „Nebyl. Ve skutečnosti nemá matematický základ, je to pouze soubor myšlenek,“ vysvětluje Lewis. „V koloběhu vědy zůstává ve stadiu hypotézy a musí se nejdříve stát bytelnou teorií,“ připomíná.

Jedna z posledních teorií legendárního teoretického fyzika Stephena Hawkinga předpovídá, že vesmír je konečný a mnohem jednodušší, než tvrdí mnohé současné teorie o velkém třesku. „Nejsme zpátky u jediného, jedinečného vesmíru, ale naše zjištění znamenají výrazné zmenšení multivesmíru na daleko menší rozsah možných vesmírů,“ konstatoval Hawking před svou smrtí v roce 2018.

Ovládni AI!
Vydání Forbesu Ovládni AI!

Nositel Nobelovy ceny Sir Roger Penrose dva roky nato prohlásil, že před velkým třeskem existoval dřívější vesmír, který lze dodnes pozorovat jako jizvu na kosmickém mikrovlnném pozadí (cosmic microwave background, zkráceně CMB). Jedná se o slabé záření o velmi dlouhé vlnové délce, vyplňující náš vesmír jako dlouze dohasínající uhlíky po „ohni“ velkého třesku.

Podobnou hypotézu jako Penrose předložila v loňském roce kosmoložka Laura Mersini-Houghtonová. Obě teorie jsou zajímavé, ale ani jedna není podložená dalším výzkumem.

Lze dokázat existenci multivesmíru?

Podle dosavadního chápání ne, a proto se někteří vědci diskusi o multivesmíru vysmívají. To však neznamená, že z něj jednou nemůže být legitimní teorie. „Netušíme, zda je experimentálně ověřitelný, nebo ne,“ říká Lewis.

„Jakmile budeme mít v ruce teoretické výpočty, budeme mít šanci zjistit, zda můžeme přítomnost jiných vesmírů odhalit. V současné době nemáme tušení, na které cestě se nacházíme,“ upozorňuje. Věda tedy potřebuje matematickou teorii, kterou by mohla ověřovat. Zatím žádnou nemá.

Šlo by mezi paralelními vesmíry cestovat?

„Zajímalo by mě, jestli potenciálně složitá geometrie všech vesmírů znamená, že by mohly být nějak propojeny – prostřednictvím červích děr a podobně,“ uvažuje Lewis.

Nicméně myšlenky o přeskakování mezi paralelními vesmíry, natož o tom, že bychom v nich viděli nebo potkávali jiné verze sebe sama, jsou vyloženě hollywoodské. Co když ve skutečnosti existuje nekonečné množství paralelních vesmírů a žádný neobsahuje život?

Je multivesmír pohostinný k životu?

Hollywood se obvykle spokojí s otázkou, jak by v paralelních vesmírech odlišná životní rozhodnutí vedla i k odlišným životům. Kosmologie se však zajímá o možné další podoby přírodních zákonů v dalších vesmírech. A ty by samozřejmě určovaly, jestli může daný vesmír hostit život.

„Existuje hypotéza vzácné Země – že i když je náš vesmír zjevně obyvatelný, správné podmínky pro život jsou v něm vzácné,“ konstatuje Lewis. Dosavadní poznání například naznačuje, že obzvláště důležitý se zdá být poměr uhlíku a kyslíku.

„Ze studia obyvatelnosti galaxií vyplývá, že život na jejich vnějších okrajích je pravděpodobně velmi vzácný, protože se tam pro něj jednoduše nevytvořilo dost chemických prvků,“ vypráví Lewis. Pokud jsou tedy části našeho vesmíru neobyvatelné, budou neobyvatelné možná i celé další vesmíry.

Má teorie multivesmíru budoucnost?

Použití multivesmíru ve filmu Všechno, všude, najednou mělo obrovský úspěch, ale samotný koncept má k vědecké teorii ještě hodně daleko. „Každá dobrá věda začíná někdy bláznivým nápadem,“ připomíná ale Lewis závěrem.