Už teď je to společnost s obratem jeden a půl miliardy korun. Český Trask ovšem plánuje další razantní růst: ve Spojených státech a v Kanadě.
Pronajali si kancelář přímo na Manhattanu, sehnali lidi s impozantním životopisem. Misi povede Američan John Weisel, světoběžník a byznysový matador. „Začínáme v malém,“ pronese muž, který bude mít na starosti expanzi české firmy do srdce západního byznysu.
U jednoho stolu sedí John Weisel a CEO Trasku Pavel Riegger (na hlavním snímku), který se v tu chvíli jen pousměje. „Tohle jsou Johnova slova. Investice je to pro nás zásadní, je to velký krok. Jak si asi umíte představit, nájmy na 6th Avenue jsou o něco jiné než v Praze,“ říká s nadsázkou.
Slova jeho nového amerického zaměstnance zároveň ukazují, jak moc tuhle misi v Trasku myslí vážně – a koho postavili do jejího čela. Weisel pracuje desítky let v byznysu, v němž se točí miliardy dolarů: patnáct let byl managing partnerem v EY a ještě o rok déle v Accenture.
Stále není standardem, aby české firmy najímaly manažery podobného formátu. „Nevím, jestli myslíte, že jsem překvalifikovaný, nebo naopak,“ směje se Weisel. „Měl jsem k tomu řadu důvodů. Jsem si jistý, že Trask může být už za pár let násobně větší,“ dodává už vážně.
Firma založená čtyřmi Čechy se definuje jako technologicko-konzultantská. Na základě moderních trendů – big data, AI, cloudy, automatizace a podobně – pomáhá zlepšovat byznys téměř dvěma stovkám klientů. V oblasti financí posouvali vpřed ČSOB, Českou spořitelnu, UniCredit Bank nebo skupinu Erste jako takovou.
Fiskální rok uzavře Trask ke 30. červnu, už teď ale CEO prozrazuje další růst. Obrat vyskočil z 1,2 na 1,5 miliardy korun a ke konci června 2024 cílí na 1,8 miliardy. A počet zaměstnanců stoupl o tři stovky na zhruba 1400.
Evropa zkrátka Trasku začala být malá. Proto se pouští za Atlantik, proto najal experta kalibru Weisela. Riegger ostatně už loni ve velkém profilovém rozhovoru pro Forbes tvrdil, že jím vedená firma je schopna přilákat lidi světové úrovně.
Pavel Riegger a John Weisel, nový šéf pro expanzi Trasku v Severní Americe | Foto Trask
„Weisel je příklad,“ souhlasí. „Dále je tu David Loffredo, náš globální capital market leader pro investiční bankovnictví, jeho CV je stejně působivé. A John přivedl dalšího Johna – Armstronga, nového lídra pro Kanadu. Expanzi řídí zpočátku tito tři,“ vyjmenovává Riegger.
„Přes čtyřicet let jsem pracoval s globálními organizacemi a nějaký čas strávil tím, že jsem jim pomohl stát se globálními,“ bilancuje John Weisel.
„Polovinu profesního života jsem strávil v zahraničí, pracoval téměř ve všech regionech světa, žil v Londýně, v Tokiu… A zjistil jsem něco fascinujícího: bez ohledu na to, jak rozdílné vám věci mohou připadat, když dojde na byznys, jsou daleko globalizovanější, než si lidé uvědomují.“
Jak uspět s Traskem? Ten je třeba oproti zmíněnému Accenture stále firmou na vzestupu, avšak Weisel to vidí jako výhodu.
„Většina podobných firem v případě expanze jako první řekne: Koho bychom mohli koupit? Já jsem v této oblasti dělal opravdu hodně akvizic, ale ta otázka je špatně položená, správně zní: Co chcete dělat, čím chcete být známí, čeho chcete dosáhnout?“ ptá se.
„Pokud chcete vystavět schopný byznys, já to umím udělat lépe, rychleji a s lepším týmem organicky,“ říká přesvědčeně.
Weisel se mimochodem dle svých slov zhruba jednou měsíčně na Mahnattanu zdraví se svým starým známým Stevem Forbesem. A právě od Weiselovy sítě kontaktů se má rozjet zámořská cesta Trasku.
„Za poslední dva měsíce jsem absolvoval asi tři stovky individuálních rozhovorů o Trasku. Naše šance uspět podporujeme také intenzivní marketingovou komunikací úzce cílenou na možné klienty. Prvním cílem je vybudovat povědomí, že Trask je v Americe,“ souhlasí Weisel.
„Takto bychom se měli dostat do dvou let osobně až ke dvaceti tisícům lidí,“ odhaduje. A na jeho odhodlanost ukazuje i osobní cíl, že se do konce července naučí padesát českých výrazů.
V nové manhattanské kanceláři působil Weisel už v roce 1991 za Accenture a ve stejné budově pracoval při svých počátcích na Wall Streetu rovněž Riegger.
„Kruh se hezky uzavírá,“ souhlasí šéf Trasku. „Zásadní je pro nás dělat totéž, co tehdy: ukázat, co umíme, co se skrývá v našich lidech, v inženýrech, ve vývojářích a všech dalších,“ nastiňuje.
„Soustředíme se na pět průmyslových vertikál a já bych v Americe nejdřív rád uspěl v bankovnictví, pojišťovnictví a finančních službách. To je první cíl.“
Trask platí za příklad, že Česko nemusí být montovna, nýbrž mozkovna. Weisel s tím jen souhlasí.
„Možná si to ani lidi tady sami o sobě nemyslí, ale jako člověk zvenčí vidím, že jejich znalosti jsou mimořádně. Potřebuju ty správné, se správnými zkušenostmi a talentem, což je součástí české byznysové kultury. S lidmi se tu dobře pracuje, jsou velmi transparentní, otevření a hodně napřed, v pozitivní slova smyslu,“ oceňuje Američan.
Vyzvat na byznysový souboj hráče typu Accenture samozřejmě stále působí troufale. Ale jak Weisel zdůrazňuje, drajv a flexibilita firmy s tisícovkami zaměstnanců jsou úplně jiné než u kolosů, v nichž globálně pracují statisíce lidí.
„Další výhoda a velký rozdíl: máme soukromé vlastníky, nezodpovídáme se akcionářům ani investičním fondům, jsou tu jen majitelé, exekutiva a zaměstnanci. Proto jsem Pavlovi řekl, že Trask může být výhledově klidně pětkrát větší. Opravdu tomu věřím,“ zdůrazňuje.
Zároveň ze svých zkušenosti upozorňuje na rizika překotného růstu. Za rozumnou hranu vidí třicet procent ročně. „Protože jinak nedokážete souběžně stíhat s lidskými kapacitami. Když přijdete do práce a čtyřicet procent lidí tam bude nových, jak by to fungovalo?“ připomíná.
Což nijak neznamená, že by se držel při zdi, naopak. Prahu označuje za nejkosmopolitnější z regionu střední a východní Evropy a Česko za jeho základní stavební kámen. Především ale vyzývá k tomu, aby si oblast zvládla udělat lepší reklamu.
„Nepromujete se dostatečně. Částečně nejspíš z kulturních důvodů, přitom není důvod se kvůli tomu cítit trapně. Schopnosti na to tady očividně jsou,“ uzavírá optimisticky.
