Jeden z klíčových hráčů na poli přepravních služeb v Česku, společnost PPL, letos míří na metu šedesáti milionů doručených balíků. Zda se cíl podaří naplnit, ukáže hlavně tradiční slevová mánie Black Friday a pak samozřejmě Vánoce. Loňský rok PPL zakončilo s 55 miliony přepravených zásilek.
„Prvních osm měsíců roku ukazuje oproti loňsku dvouciferné nárůsty blízké dvaceti procentům. Nechci říkat, že cíl rozhodně splníme, ale máme dobře nabito,“ říká v rozhovoru pro Forbes šéf PPL Petr Horák.
Doručovací služba letos významně rozšířila své kapacity – jednak otevřela velkokapacitní překladiště v Hradci Králové a zároveň navázala spolupráci s AlzaBoxy.
Jak na vás dopadlo ochlazení e-commerce trhu po pandemii, během které naopak zažíval zlaté časy?
E-commerce oproti koronavirové době poklesl. My to ale moc nevnímáme. Když vezmu hlavní produkty PPL – doručování mezi firmami, z e-shopů a zahraniční doručování, tak jsou to právě e-shopy a také zahraniční doručování, co roste dvouciferně.
Spotřebitelé tedy cestu k e-commerce neztratili. Dochází navíc k přelivu mezi e-commerce a kamenným obchodem. Ten, kdo měl v minulosti jen kamenný obchod, dnes poskytuje i e-commerce.
Doručování mezi firmami bylo dřív pro váš byznysový model stěžejní?
PPL vzniklo v roce 1995 a zhruba do roku 2005 hrálo prim doručování mezi firmami. Zlom nastal až s rozmachem e-commerce. Od té doby začal podíl zásilek a celý byznys v rámci e-commerce růst, PPL nevyjímaje.
Konkrétní produkt pro e-shopy jsme spustili v roce 2008. Aktuálně se na našich celkových tržbách podílí asi šedesáti procenty a do budoucna předvídáme ještě další růst.
Kolik jste za den schopni doručit zásilek?
Záleží na období. Kapacitu jsme navyšovali v době covidu, do té doby jsme měli limit zhruba 250 tisíc zásilek v jednom pracovním dni. S novým překladištěm v Hradci Králové a novými depy, výdejními místy a boxy se kapacita rovná půl milionu zásilkám denně.
Aktuálně jsme tak na šedesáti procentech této kapacity, protože hlavní sezona kolem Black Friday a Vánoc teprve přijde. V těchto obdobích očekáváme ještě dvacetiprocentní nárůst nad půl milionu zásilek denně.
Jak se na takový nápor připravujete?
Každoročně nabíráme brigádníky, řidiče, posilujeme technické základny PPL a navyšujeme i počet výdejních míst. S každou další sezonou chystáme i různé zlepšováky pro naše zaměstnance v rámci pracovního prostředí i pro zákazníky a spotřebitele. Rozhodně se nechystáme zastavovat kapacity, budeme přijímat všechny zásilky, které do naší sítě přijdou.
Kolik má aktuálně PPL výdejních a podacích míst?
Rok 2022 jsme končili se zhruba čtyřmi tisíci výdejními místy, aktuálně jich provozujeme pět a půl tisíce. Podacích boxů je asi 650 a k poslednímu kvartálu jich ještě nějaká stovka přibude. Letos míříme k cíli až sedmi tisíc výdejních míst celkem. Vedle toho jsme ještě v létě navázali spolupráci s třetí stranou – AlzaBoxy.
Stalo se tak proto, že síť PPL Parcelshopů a PPL Parcelboxů zatím není dostatečná?
Přesně tak. Je to relativně jednoduchá a rychlá cesta, jak se dostat k dalším výdejním místům, zejména před Vánocemi. Zákazníci po boomu e-commerce v covidu vyžadují co největší pokrytí výdejních a podacích míst. Nechtějí jezdit zbytečně daleko, ideálně ať je výdejní místo do pěti minut od jejich bydliště.
Hlavním trendem v oblasti kurýrních služeb je tedy aktuálně co nejrychlejší doručování co nejblíže domovu. Vidíte do budoucna nějaké jiné trendy?
Já budoucnost vidím trochu jinde, nejen v zaplavení trhu výdejními místy, v ulicích, nákupních centrech. To je podle mě krátkodobá cesta.
Vezměte si, jaké mají dneska využití poštovní schránky. Říkám si, proč už dávno nefungují jako balíkové schránky. Zásilky by tak bylo možné doručovat lidem prakticky až domů.
Jak moc vzdálená budoucnost to je?
Tak středně vzdálená. Myšlenka ještě nepronikla do stavby nových developerských obydlí. Stále se staví standardní schránky, s developery jsme ale v kontaktu a řešíme to s nimi.
Jde o občanskou obslužnost. Než pořád s konkurencí bojovat o zákazníky počty výdejních míst, vidíme cestu v hledání způsobu, jak instalovat schránky přímo k daným vchodům.
Roste poptávka po výdejních místech i na menších městech a venkově?
Do konce roku chceme pokrýt města nad deset tisíc obyvatel a pak hned jdeme dále, na vesnice. Chování spotřebitele ve městě, středních městech a na vesnici se liší, ale poptávka po doručování zboží už roste i na venkově.
V červnu jste také otevřeli překladiště v Hradci Králové, hlavně s cílem navýšit kapacity…
Ano, hub ale zároveň funguje i jako tranzitní místo pro balíky mířící ze západní do východní Evropy. Reagujeme tak na trend doručování zásilek ze zahraničí a rozvoj online tržišť jako třeba Allegra. Je to díky tomu, že jsme součástí divize DHL eCommerce.
Máte, díky tomu, že spadáte pod DHL, tedy možnost sledovat zblízka i zahraniční trendy?
Ano, máme možnost sledovat trhy v různých evropských zemích. Musím ale říct, že trend výdejních míst překvapil i západní Evropu. V tomto směru jsme my – Česko, Polsko, Slovensko – opravdu pionýři.
Bavili jsme se o ochlazení e-commerce trhu. Jak se PPL dotkla ekonomická krize? Předpokládám, že vás zasáhlo hlavně zdražování paliv…
Byly to pohonné hmoty a obecně energie, které v loňském roce způsobily tlak na inflaci napříč trhem. PPL upravuje ceny každoročně, základní ceníky dle vývoje inflace a vstupů. Zatím se nestalo, že bychom nějaký rok ceny nezvyšovali, možná s výjimkou pár produktů – třeba na doručování do zahraničí nemá inflace v Česku takový vliv.
Pohonné hmoty ale samozřejmě ovlivňují chod celé organizace. V PPL pracujeme s takzvaným palivovým příplatkem. Tato přirážka k přepravnému se aplikuje na každou obchodní smlouvu a může se potažmo promítnout i do zákaznických cen, pokud cena pohonných hmot překročí určitou hranici.
Říkáte, že každý rok zvyšujete ceny. O kolik to bylo letos?
Nezvyšujeme, upravujeme. Ale, pravda, zatím jsem nezažil, že bychom je nějaký rok snižovali. Letos jsme základní ceníky zvedli v průměru o devět procent. Ale jak jsem říkal, nemusí se to vždy týkat všech produktů, jako například doručení do výdejních míst.
Museli jste kvůli krizi pozastavit nějaké investice?
Spíš se, ještě kvůli pandemii, změnilo zaměření investic. Když přišel covid, byly najednou tématem číslo jedna kapacity.
Současně byla poptávka po levnějších službách, protože spoustu lidí situace kolem covidu finančně vyčerpala. I pro nás ale samozřejmě musí být řešení pořád finančně zajímavé. V té době jsme tedy shledali jako nejlepší cestu rozvoj výdejních míst, i po vzoru konkurence.
Lidé zároveň začali být náročnější na celý proces doručení, tedy komunikaci s PPL. Pokud třeba zásilku potřebovali přesměrovat na jiné místo, tak už kvůli tomu nechtěli volat na zákaznický servis, ale všechno řešit pohodlně přes aplikaci, případně přes nového chatbota.
V lednu tohoto roku jsme uvedli mobilní aplikaci mojePPL, díky které mají zákazníci veškeré informace o svých zásilkách na dosah. Komunikace se zákazníkem se díky covidu posunula opravdu mílovými kroky vpřed.
V čem dalším vidíte budoucnost doručování?
Moje vize je zelená logistika, která tu má historický dluh. PPL funguje od 90. let na stále stejném byznys modelu, tedy zejména v tom smyslu, že rozvážíme dieselovými vozidly. DHL Group nám otevírá oči v tom, kam je možné se ještě v tomto směru posouvat, abychom byli uhlíkově neutrální nebo dokonce uhlíkově pozitivní.
Dlouhodobě na tom pracujeme. Největší výzvou je pro nás přechod na nízkoemisní flotilu. V současné době máme kolem devadesáti vozidel na alternativní pohon, většinu na elektřinu. Naše provozy vybavujeme nabíjecí infrastrukturou. Do konce roku bychom měli mít instalovaných sto nabíječek. Náš plán je mít do roku 2030 šedesát procent flotily nízkoemisní.
