Jeden se jmenuje Egor, další Yegor. Oba pocházejí z Ukrajiny. Ten první se narodil v Chersonu, druhý v Oděse.
Poznali se ale až v Čechách, kam oba odešli na studia a kde je dohromady spojily krabičky. Přesněji – jídlo v krabičce.
Společně založili před šesti lety firmu Fitkitchen, která se specializuje na krabičkovou dietu. Dnes mají tým o více než padesáti lidech, jejich služby využilo už přes patnáct tisíc zákazníků a denně připraví až čtyři tisíce jídel. Každý rok rostou. Firma, která začínala na nule, má dnes takřka stomilionový obrat a kromě Prahy už nově zaváží do Brna.
Ale pěkně od začátku. U zrodu nápadu stál Yegor Lorenc. Už od mládí byl nadšencem do sportu a první zkušenost z gastronomie získal díky své babičce, která vařila ve vojenské menze.
Armádní jídelny měly na východě vždy vysoké nároky na nutriční hodnotu jídel, a tak měl Yegor už od dětství přístup k informacím z oblasti zdravé výživy. „Spojení jídla a sportu mě hodně zajímalo, a když jsem se pak při studiu střední hotelové školy dostal v průběhu praxí i do kuchyně, chytlo mě to ještě víc,“ vzpomíná.
V oblibě měl v té době i kulturistiku a ovlivnil ho především Arnold Schwarzenegger, který celosvětově zpopularizoval pojem bodybuilding. „Chtěl jsem, aby to moje posilování mělo také viditelný efekt, a věděl jsem, že vyvážený jídelníček s tím jde ruku v ruce. A protože jsem nikde na trhu neobjevil nic, co by mi vyhovovalo, začal jsem si sám vymýšlet recepty a připravovat pro sebe nutričně hodnotná jídla,“ doplňuje.
Z Ukrajiny se mezitím přemístil do Čech, kde začal studovat logistiku na ČVUT. Zároveň absolvoval i několik barmanských kurzů a do toho stále cvičil. „Na vaření jsem měl tedy čím dál méně času, a tak jsem přemýšlel, jak to vyřešit. Měl jsem chuť podnikat a pustit se do něčeho nového a přišel nápad na krabičkovou stravu,“ přibližuje.
Od kamaráda si pronajal bistro a na zkoušku si nechal uvařit pár jídel, které se snažil zatavit do krabičky. „To bylo dost punkové, zpočátku jsem to zkoušel zatavit pomocí žehličky, což není úplně dobrý nápad. Takže jsem si pořídil ruční zatavovací stroj a pak jídla rozvážel svým kamarádům,“ přibližuje.
A to byl okamžik, kdy se potkal s Egorem Remizovem. Kvůli nestabilní politické situaci v zemi se přestěhoval zhruba před deseti lety do Čech i Egor, který v Kyjevě studoval na univerzitě management cestovního ruchu a v Praze pak pokračoval na Vysoké škole hotelové. Nápad Yegora ho zaujal a do podnikání se pustil s ním.
V říjnu roku 2017 založili firmu Fitkitchen a mezi zákazníky začali rozvážet první krabičky. „Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak první dva roky jsme byli takový ukrajinský gastrogang v bílé oktávce. Tu jsme pořídili v Mariánských Lázních za sto dvacet tisíc korun a stále ji máme. S ní jsme jezdili po Praze, Yegor řídil, já byl navigátor,“ říká Egor.
I když výroba vznikala téměř na koleni, firmě se dařilo a začínala se dostávat stále víc a víc do povědomí zákazníků. V roce 2018 si zařídili první větší výrobnu v Mirošovicích u Prahy, kde získali do pronájmu prostor po bývalé vietnamské restauraci v prvním patře čerpací stanice.
Egor dostal od rodičů zhruba dvě stě padesát tisíc korun, aby měl něco do začátku. Za to si svou provozovnu vybavili. „Po tomhle druhu služby byla na trhu poptávka, navíc před lety ještě nebyla ani taková konkurence, takže jsme rostli poměrně rychle. A pak přišel na začátku roku 2020 covid a zájem se automaticky ještě zvýšil,“ podotýká Yegor Lorenc.
Zatímco v roce 2020 dosáhli obratu kolem čtyřiadvaceti milionů korun, o rok později už byl o bezmála sto čtyřicet procent vyšší. Loni se vyšplhal na více než sedmdesát osm milionů a v letošním roce očekávají obrat přes devadesát čtyři milionů korun.
Ruční zatavovací stroj už je dávno minulostí, dnes mají ve firmě plně automatizovaný, který jim dodavatel musel sestavit na míru a jehož součástí jsou i laserové gravírovače. Zákazník si tak může z obalu za pomoci QR kódu načíst přesné informace o svém pokrmu.
Už v roce 2019 totiž oba podnikatelé pochopili, že aby obstáli do budoucna mezi konkurencí a jednou se stali jedničkou na trhu, musejí se zaměřit hlavně na technologickou část svého nápadu.
Vytvořili vlastní IT úsek, který vymýšlí, jak co nejvíce zautomatizovat výrobní postupy. Podle poptávky například spočítá, jaké množství surovin je třeba mít na skladě, aby byli schopni vyrobit konkrétní počet jídel.
Ke každému pokrmu také sestaví technologickou kartu, která přesně analyzuje jeho jednotlivé složky a sestaví je tak, aby měl výsledek přesnou hodnotu makroživin a byl nutričně vyvážený. „Takže víme přesně, kolik krevet nebo jiné suroviny může v pokrmu být. A to dá dohromady finální hodnotu kalorického příjmu, který potřebujete,“ popisuje Yegor.
V samotné přípravě jídel pak využívají šokové zchlazovače a potravinářské plyny pro vytvoření ochranné atmosféry. Díky tomu se prodlouží doba trvanlivosti a jídlo se zachová maximálně čerstvé.
Z nabídky firmy si mohou zákazníci vybírat z pěti tarifů, které jsou odstupňované podle kalorického příjmu a klientových cílů. Zda chce přibrat na váze, nebo naopak zhubnout, nabrat svalovou hmotu, nebo si váhu udržet. Podnikatelé zdůrazňují, že byznys model je postavený na tom, jak dlouho si dokáží zákazníka formou předplatného udržet.
„Dá se říci, že první týden jsme ve ztrátě. Máme ale štěstí, že většina s námi zůstává dlouhodobě. Koupí si předplatné třeba na měsíc a většinou už po těch třech týdnech si vytvoří návyk a pak s námi zůstanou i nadále. Vyhovuje jim, že nemusí vymýšlet, jaké jídlo si uvaří. Díky tomu, že jde o menší, ale nutričně vyvážené porce, mají i víc energie, nejsou tolik unavení,“ vyjmenovává výhody krabičkové diety Egor.
Filosofií Fitkitchen je starat se o celoživotní zdravé stravování. Proto jsou porce menší, aby se člověk nepřejídal a naopak jedl ve správný čas a zároveň dostal do těla všechny potřebné živiny.
V nabídce jsou jak vegetariánská, tak i masová jídla a podle preferencí se dají vyřadit některé alergeny. Do budoucna ale chystají podnikatelé aplikaci, kde si bude moci zákazník sám nastavit individuální jídelníček a ona automaticky spočítá nutriční hodnotu, a také cenu.
Dnes mají ve Fitkitchen v nabídce přes sto dvacet jídel a deset z nich vždy obměňují každé tři měsíce, v rámci sezonnosti. Menu je pestré, zákazník si může vybrat z asijské kuchyně, české, italské, řecké, ale třeba i ukrajinské.
Rozvážka jídla je každý druhý den vždy na dva dny dopředu, většinou ve večerních hodinách. Vyzvednout si lze ale krabičky i osobně nebo se dohodnout na ranním závozu. Toho využívají především zaměstnanci v kancelářích. Objednaný tarif většinou zahrnuje snídani, oběd, večeři, lze z něj ale nějaký pokrm vynechat.
„Snažíme se ale prodat celodenní stravování, protože pak můžeme vypočítat správný příjem živin. To je princip krabičkové diety,“ vysvětluje Egor. A to potvrzují i čísla, osmdesát procent objednávek jsou klasické tarify, u zbytku jde o nějaké preference a výjimky.
Do budoucna by oba kamarádi chtěli českou veřejnost více vzdělávat v oblasti zdravého stravování. Zdá se jim totiž, že řada lidí podléhá klamavým dietám a falešnému marketingu. Vyvracet chtějí i nejrůznější mýty, třeba o škodlivosti tuků, soli nebo sacharidů.
„Strava má být vyvážená a pestrá. A říkat třeba, že tuk je špatný, je nesmysl. Je nositelem chuti a bez něj vám to jídlo prostě nebude chutnat. Anebo lepek, je obrovská chyba ho ze stravy vynechávat, a jen jedno procento populace ho opravdu nesmí,“ podotýká Yegor.
„Připravujeme jídla z pěti set různých ingrediencí. Využíváme k tomu na pětadvacet různých dodavatelů. Velké řetězce nám jsou zase schopné dodat třeba lokální a sezónní výrobky v požadované kvalitě.“
Jediné, co jim zpočátku zákazníci vyčítali, byly plastové obaly, v nichž jídlo nabízejí. Těm se vyhnout zcela nedá, aby ale vyšli klientům vstříc, mohou si za příplatek objednat jídlo v ekokrabičce, která je stoprocentně kompostovatelná a i kurýr je rozváží v tašce vyrobené z kukuřičného škrobu.
„Pracujeme na tom, aby byli kurýři do budoucna schopni klasické plastové krabičky od lidí vybrat a následně zrecyklovat. Ale to je krok, který ten zákazník může udělat i sám, pokud bude chtít,“ zdůrazňuje Yegor.
Nedávno expandovala firma do Brna, které se tak stalo druhým místem, kde mohou zákazníci jejich jídlo v krabičce ochutnat.
Podle Egora bylo město dalším logickým krokem rozvoje, už jen proto, že je druhé největší v zemi a byl by hřích nevyužít stávající výrobní kapacitu. „Už máme za sebou druhý týden úspěšných rozvozů, když asi šest procent po dvou zkušebních dnech z programu odešlo, ale ostatní pokračují,“ prozrazuje Egor.
V Brně tak zřídili odběrové místo, kam do chladícího boxu třikrát do týdne jídlo přivezou a večer už si je místní kurýři rozvezou po městě. A v plánu jsou i další města. Nejdříve ta v České republice, pak se chce Fitkitchen vydat i za hranice. Podle výzkumu zjistili, že nejatraktivnější pro expanzi bude Polsko, Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko.
Nejdříve je ale potřeba sehnat kapitál, a to vlastní. Oba kamarádi totiž nechtějí jít formou cizích investic, aby neztratili svobodu řídit svou firmu. A pak je taky důležité sehnat ty správné lidi, kteří jejich produkt chápou a budou ho umět v cizí zemi prodat.
„Náš sen je jednou proniknout i na Ukrajinu, až se tam situace uklidní. Poptávka tam určitě je a i když už v Čechách žijeme dlouho, své kořeny tam stále máme a vážíme si toho, odkud pocházíme,“ uzavírají oba shodně.
