Tento rok byl pro umělou inteligenci zásadní. Firmy po celém světě viděly, co dokáže, a začaly se hrnout do její implementace. A čeští šéfové si pokrok nenechali utéct. AI u nás využívá více firem, než je celosvětový průměr.
Umělá inteligence se každým měsícem posouvá o kus dál. A s každým pokrokem se firmám nabízejí nové příležitosti, jak tyto pomocníky využít ke zvýšení efektivity práce i automatizaci rutinních úkonů.
Umělou inteligenci už tak u nás podle průzkumu společnosti Randstad začalo využívat devětatřicet procent společností. Celosvětový průměr přitom podle poslední studie IBM stojí na 35 procentech. Zda je ale pro firmy nejvýznamnější investicí dneška, se čeští CEOs neshodují.
Jednatelky společnosti dm drogerie a držitelky ocenění Forbes TOP CEO Martina Horká a Markéta Kajabová ji považují za vhodnou doplňkovou investici. „Ale vložit do ní většinu peněz pro nás není tématem,“ uvádí Kajabová.
I přesto se na její využití ve společnosti připravují — třeba v oblasti integrace do interních systémů. „Vidíme v tom velkou příležitost a implementujeme její využití do našich systémů, ovšem velmi obezřetně, aby byla dobrým sluhou a ne špatným pánem,“ říká Horká.
Nově tak spustili dmGPT, který je obdobou ChatGPT. Na rozdíl od běžně dostupného chatbota je ale uzavřeným systémem běžícím výhradně na infrastruktuře společnosti. Zaměstnanci do něj proto mohou nahrávat i citlivé firemní údaje.
Dle generálního ředitele hutního velkoobchodu skupiny Ferona Jana Moravce je důležité nejprve standardizovat a digitalizovat téměř všechny firemní procesy a následně zajistit vhodné počítačové systémy. Teprve poté může dojít k zavedení umělé inteligence a průmyslu 4.0.
„Evropské firmy se zatím nacházejí spíše v této startovací pozici — nekupují ještě konkrétní řešení, ale spíše připravují počítačovou infrastrukturu a platformy podniků tak, aby se umělá inteligence dala následně využít,“ říká Moravec.
Do toho podle něj společnost již investuje. Rozhodli se k tomu poté, co vyhodnotili, že mají mnoho procesů především v oblasti logistiky, kde by se umělá inteligence dala využít. Stávající IT infrastruktura na to ovšem nebyla připravena.
A tak Ferona hodlá příští rok spustit systém Microsoft Dynamics 365 Finance and Operations, na který se připravuje již několik let. Jedná se o systém plánování podnikových zdrojů, který pomáhá společnostem automatizovat a řídit základní obchodní procesy. „Je to zcela zásadní technologická inovace a příprava přechodu na platformu Industry 4.0,“ vysvětluje.
Velmi důležitá je umělá inteligence i pro společnost Witte Automotive. „Je jedním z hlavních témat, která dnes ve firmě rezonují,“ říká Michal Hornák, generální ředitel výrobce zamykacích systémů a držitel ocenění Forbes TOP CEO.
Sám si nemůže generativní umělou inteligenci dostatečně vynachválit. Pro pracovní účely využívá ChatGPT, který mu pomáhá s tvorbou prezentací i v přípravě na meetingy a workshopy.
I díky němu dnes častěji a efektivněji mluví se svými lidmi. „Například ve formě one-on-one talk se více bavíme o rozvoji lidí a mizí nám z nich trackování tasků a cílů,“ vysvětluje a dodává, že ChatGPT zapojuje i do diskusí o tom, jak zlepšovat pracovní procesy.
Pomocí chatbota a dodané lidské kreativity si tak ve firmě během tří hodin nadefinovali třeba nové principy a zásady pro lidské zdroje, což je další odvětví ovlivněné rozvojem umělé inteligence.
„Dnes se snažíme definovat roli HR v budoucnu – v novém světě měnícím se s příchodem umělé inteligence a automatizace,“ dodává Hornák.
Ani poradenská společnost Deloitte se novým technologiím nevyhýbá. Aktuálně testuje zabezpečenou interní síť na zpracování datových analýz nebo pomoc při plánování. „Investujeme však globálně, a proto to máme jednodušší než lokální podniky,“ říká country leader společnosti Miroslav Svoboda.
Rozvoj umělé inteligence zajímá rovněž největšího výrobce osobních počítačů Lenovo.
„Trend umělé inteligence máme do naší firemní strategie zavedený. A to od cloud řešení, kdy dodáváme infrastrukturu serverů, po pocket řešení, což jsou počítače či mobilní zařízení,“ říká Petr Kheil, generální ředitel společnosti pro Česko a Slovensko.
„Integrujeme ji do zařízení tak, aby byla ještě chytřejší, intuitivnější a prediktivnější,“ vysvětluje Kheil. Klíčové je podle něj to, jak může pomáhat lidem zvládat problémy a předvídat určité situace.
Umělou inteligenci podle něj společnost již využívá v oblastech vývoje, při komunikaci se zákazníky a na pomoc v dodavatelském řetězci.
Její uplatnění však může být ještě širší. „Do budoucna to bude třeba součást komunikačních kanálů a call center i interaktivních chatbotů, kteří budou radit lidem,“ říká Kheil.
I když čeští zaměstnavatelé často vnímají umělou inteligenci jako pracovní nástroj budoucnosti, ne všichni s ní učí své zaměstnance pracovat. Podle studie Randstad dosud nabídlo školení jen 21 procent oslovených společností, zatímco 38 procent to zvažovalo.
Jiná je však situace ve Feroně. Ze zhruba tisícovky lidí, kteří pro distributora oceli pracují, vybrali asi padesátku zaměstnanců, kteří se na vývoji a implementaci umělé inteligence intenzivně podílejí.
„Ti jsou v rámci zavádění nového ERP systému součástí týmů, které v současné době ladí a testují nové funkce,“ říká Moravec.
A školení podporují i ve Witte Automotive, kde budou na práci s umělou inteligencí během roku 2024 učit střední a vyšší management. Rozvoj lidí v této oblasti je podle Hornáka extrémně důležitý.
„Pomocí tohoto školení chceme dosáhnout toho, že se nám zaměstnanci promění. Nejenom jako lidé, abychom byli lepší společenství a vznikla soudržnost, ale zároveň i odborně,“ vysvětluje generální ředitel.
S umělou inteligencí však může přicházet pro pracovníky nepříjemná, avšak častá součást technologického pokroku — mizení pracovních míst.
„U operátorů se zabýváme školením a pomáháme jim růst, protože automatizace jim bude brát místa. Potřebujeme, aby prošli odbornými a profesními školeními a stali se z nich technici nebo údržbáři, které potřebujeme pro preventivní procesy,“ říká Hornák.
Podle Moravce z Ferony se mnoho lidí obává, že umělá inteligence ohrozí řadové profese. Ovšem vyvinout roboty, kteří budou schopni vyrábět a zároveň manipulovat s různými typy materiálů, podle něj není tak jednoduché.
Větší riziko vidí u administrativních pozic, kde by se měli mít na pozoru účetní nebo pracovníci call center. Jejich pozice lze už dnes algoritmizovat, což dává prostor právě umělé inteligenci. Obávat se podle něj naopak nemusejí dělnické profese, řemeslníci a špičkoví odborníci.
Riziko pro administrativní zaměstnance vidí i Hornák. „Tyhle pozice už delší dobu nazývám operátory v administrativě. V naší firmě trvalo asi tři roky, než jsme si na tento termín zvykli a smířili se s tím, že je nebudeme tolik platit a budeme je v rozvoji směrovat jinam, protože tato práce bude zastaralá,“ říká generální ředitel Witte Automotive.
I tak podle něj ani Kheila není důvod se obávat, že umělá inteligence v blízké budoucnosti nahradí větší množství lidí. „Je to logické doplnění trhu s prací, a firmy tak budou v některých směrech efektivnější,“ myslí si o umělé inteligenci šéf českého Lenova.
Podle něj je spíše nedostatek lidí, kteří se navíc v některých oblastech ani nahradit nedají. „V kreativních věcech má člověk prostě jiný názor než stroj. Ten jen opakuje to, co už bylo jednou řečeno,“ říká Kheil.
A podle Svobody se již nyní bojuje o lidi, kteří rozumějí technice a příbuzným oborům. Navíc ne každá společnost najde pro umělou inteligenci stejnou míru využití. „Záleží na tom, co daná firma dělá,“ dodává Kajabová.
