Kovy, které mají co do činění s elektromobilitou, zažívají na světových trzích pád. A nevyhýbá se ani lithiu, o jehož těžbě v Česku se právě rozhoduje.
Od konce předloňského roku se cena kovů používaných v lithium-iontových bateriích propadla o desítky procent. U kobaltu a niklu konkrétně čtyřicet, u lithia dokonce o více než osmdesát procent. Česko se má přitom letos rozhodnout, jestli začne lithium v Krušných horách těžit.
Důvodem vývoje z posledního roku je zpomalení v automotive segmentu, které se nevyhnulo ani prodejům elektromobilů. „Vyšší úrokové sazby sektor zatěžují, protože náklady na pořízení automobilu výrazně vzrostly a ani elektromobily nejsou imunní,“ uvedl pro server MarketWatch Steve Schoffstall z firmy Sprott Asset Management, specializující se na investice do kovů.
Vyšší životní náklady a ekonomická nejistota ohledně dalšího vývoje nutí zákazníky odkládat nákupy vozů – čekají na ekonomicky přívětivější dobu včetně nižších úroků.
Podle agentury Fitch Rating se růst prodejů elektrovozů v Číně, největším světovém elektromobilním trhu, zpomalil z loňských sto osmi procent na současných dvacet osm. Na trzích tak panují obavy, že světové kapacity lithia daleko překonají poptávku.
Vývoj ceny tohoto měkkého kovu proto v posledních třech letech připomíná pořádně zalomenou horskou dráhu. Cena hlavní suroviny, uhličitanu lithného, se před dvěma lety pohybovala na osmdesáti tisících čínských juanů. O rok později byla sedminásobná, ale od té doby padá zpět pod sto tisíc.
Vývoj ceny uhličitanu lithného v posledních pěti letech | Zdroj Trading Economics
Prognózy pro příští dva roky přitom hovoří o dalším poklesu. „Neočekává se, že by se ceny před rokem 2025 vrátily na předchozí vysoké úrovně, a to kvůli předpokládanému přebytku nabídky,“ uvedlo v úvodu roku australské ministerstvo průmyslu ve své čtvrtletní zprávě.
Austrálie se přitom na globální těžbě lithia podílí z poloviny. Růst poptávky i cen by pak měl znovu přijít v pětiletém horizontu.
Na současný vývoj na trzích už nicméně reagují největší světoví těžaři. Například americká společnost Albemarle, zajišťující až pětinu světové produkce uhličitanu lithného, v minulém týdnu oznámila propouštění a další úsporná opatření, která vedla k poklesu cen jejích akcií – za poslední rok se pak propadly o dvě třetiny.
Akciový pokles se nevyhýbá ani v Austrálii sídlící European Metals Holdings (EMH). Její akcie v posledním roce ztratily přes polovinu své hodnoty. EMH má českou stopu: vlastní čtyřicet devět procent akcií firmy Geomet, držící licence k případné těžbě lithia v okolí Cínovce u Teplic. Zbylých jedenapadesát vlastní energetická skupina ČEZ.
Roční vývoj cen akcií European Metals Holdings | Zdroj Google Finance
Těžba lithia v Česku je dnes spíše politickým tématem, rozhodovat ale samozřejmě budou i ekonomické parametry. ČEZ nyní čeká na finální studii proveditelnosti, která rozhodne, zdali se těžba vůbec vyplatí.
Nejde totiž jen o samotné dobývání – pro získání lithia z horniny bude potřeba vystavit nový zpracovatelský a chemický závod. Investice by se počítala na miliardy korun.
„První verzi studie proveditelnosti jsme již obdrželi, teď probíhá její upřesňování a teprve poté mohou následovat další kroky. Paralelně pracujeme na nutných povoleních,“ uvedl pro Forbes mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Studie má tisíce stran textu, které nyní experti a expertky procházejí.
Na rozhodnutí ČEZ pak čeká i firma Cínovecká deponie, patřící do investiční skupiny RSJ. Na severu Čech chce získávat lithium proséváním již vytěžené horniny.
Vizualizace těžebního prostoru lithia u Cínovce | Zdroj prezentace Geomet prosinec 2023
Dle loňských informací z Operačního programu spravedlivá transformace by mělo rozjetí těžby lithia na Teplicku vyjít na 11 miliard korun. ČEZ v této souvislosti už loni požádal o dotaci přesahující miliardu korun a společně s EMH zároveň loni investoval skrze firmu Geomet miliardu korun do nákupu pozemků v Újezdečku u Teplic, kde se má lithium těžit.
Pokud Česko o těžbě lithia rozhodne pozitivně, podle harmonogramu, se kterým nyní Geomet objíždí plánovanou těžbou dotčené obce, by mělo letos dojít k vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Finální rozhodnutí o výstavbě závodu pak má padnout do poloviny příštího roku a zahájení těžby do roku 2027.
Plánovaný harmonogram spjatý s těžbou lithia u Cínovce | Zdroj Geomet
Pravidelné veřejné diskuse s obyvateli obcí bývají napjaté. Z jejich popudu vznikají i petice, které jsou proti těžbě lithia. Obyvatelé se nejvíce obávají zvýšené nákladní dopravy, hluku, ale také vlivu těžby na spodní vody a tím i na jejich studny – hornina se má dobývat z bezmála půlkilometrové hloubky.
Dotčené obce nejsou spokojeny ani s návrhem transportu vytěžené horniny do zpracovatelského závodu, který by měl probíhat přes nákladní lanovku. To vše je dnes předmětem diskusí mezi Geometem a obyvateli Teplicka.
