Farmaceutická firma Heaton Group, vlastněná rodinou Fričových, má pro letošek ambiciózní plán. Rozjíždí ve velkém biotechnologický projekt, na jehož konci má být lék na sarkopenii – nemoc provázenou úbytkem svalů.
I když už před časem předali řízení firmy svým dětem, letos ve velkém rozjedou rodiče z rodiny Fričových projekt spolu se svými dětmi. A nejde o nic menšího než vývoj nové léčivé látky.
„Hlavní zodpovědnost je na mém otci Jaromírovi. Má největší zkušenosti, je to jeho nápad a také jeho hobby. My se sestrou uděláme všechno pro to, aby uspěl,“ říká v rozhovoru pro Forbes Jaromír Frič junior, který je šéfem celé skupiny. Jeho sestra Natálie Kazíková je výkonnou ředitelkou.
Do výzkumu plánuje firma s obratem okolo 360 milionů korun, která se umístila také v našem žebříčku rodinných firem, vložit zatím desítky milionů. „Dosavadní preklinické výsledky jsou velice povzbudivé,“ věří v úspěch Jaromír Frič junior.
Pro Heaton Group, který se pohybuje především v oblasti léčiv pro gynekologii, urologii nebo onkologii, jde o krok do nového segmentu.
Proč se do něj pouštíte právě teď?
Vždycky jsme k věcem přistupovali s tím, že co vyděláme, chceme znovu investovat. A to, do čeho jako farmaceutická společnost můžeme investovat, je vývoj. Vlastní vývoj nové biotechnologické entity. Tím, že přineseme něco nového, něco zajímavého, se dokážeme odlišit od konkurence.
Co je sarkopenie?
Nemoc způsobující úbytek svalstva. Dochází k němu například při dlouhém pobytu na lůžku, na jednotkách intenzivní péče a podobně. Jde o vážný zdravotní problém a v současnosti na ni neexistuje lék. Přemýšlíme o něm už delší dobu, ale teď přišla chvíle, kdy se do toho pouštíme naplno. Máme výsledky preklinické fáze a jsou velice povzbudivé.
Vývoj léků trvá roky. Plán je, že celý výzkum povedete sami?
Určitě bychom chtěli vyvinout účinnou látku, která bude připravená pro použití k výrobě ve farmaceutickém průmyslu. Do téhle fáze bychom se rádi dostali sami. A pak uvidíme.
Kolik to bude stát?
Pro nás je důležité, že si nechceme půjčovat, tedy použijeme to, co jsme vydělali. Desítky milionů korun to budou určitě.
Má vývoj nového léku nějaká rizika?
Vývoj ve farmacii má vždycky obrovská rizika. Celý projekt může skončit ze dne na den, s tím počítáme. Ale sarkopenie je oblast, která není vůbec pokrytá. Léčba neexistuje. To je pro nás obrovská motivace – vidíme svou šanci přispět k zlepšení zdravotní péče.
Cíl vypadá jak? Jako pilulka?
Spíše infuze, která by zabránila tomu, aby pacientovi ležícímu na jednotce intenzivní péče ubývala svalová hmota.
Máte vysvětlení, proč se do toho ještě nikdo nepustil?
To je otázka, kterou si pokládáme stále dokola. Buď se tomu tématu odborně nikdo významně nevěnuje, nebo je velmi těžké takový lék vymyslet a dotáhnout.
Říkal jste, že si na tyhle investice půjčovat nechcete. Jak se Heatonu vloni dařilo?
Slušně. Dvouciferný růst je dobrý výsledek, se kterým jsme spokojení, i když plány jsme měli ambicióznější. Obratově jsme zhruba na 360 milionech korun, to je deset procent oproti minulému roku, co se týče ziskovosti, jsme předběžně okolo šestnácti, sedmnácti procent.
Které jsou vaše největší trhy?
Jednoznačně Česko, Slovensko a pak Rumunsko. Jak v Rumunsku, tak na Slovensku jsme vloni vyrostli o více než dvacet procent. Celkově působíme ve víc než třiceti zemích – vloni se nám dařilo například ve Skandinávii či na Maltě, letos vstupujeme na trh ve Vietnamu nebo Turecku.
A vyrábíte stále výhradně v Evropě?
Ano. Všechny naše produkty jsou vyrobeny v Evropské unii, zejména v Německu, ve Španělsku nebo v Itálii. Mohli bychom přesunout výrobu do Asie, ale nechceme.
Ukázalo se to jako výhoda v době pandemických výpadků dodávek?
Jednoznačně. Pro nás je ale důležitá i naše skladová strategie, díky níž dokážeme výpadkům léčiv předcházet. Zásadně jsme investovali do našich skladů: hlavní máme v Česku a pak další na Slovensku, v Rumunsku nebo v Německu.
Jak v téhle souvislosti hodnotíte nedostatek léčiv na českém trhu. Kde je problém?
V Česku je obrovský tlak na regulovanou maximální cenu a teď si vezměte, že jsme tu měli sedmnáctiprocentní inflaci, ale s povolenou maximální cenou se nehýbá. Samozřejmě že to začne být pro výrobce nevýhodné, a jakmile se tohle stane, produkt z trhu mizí.
A pokud tu zůstane jen jeden dodavatel, který je sice nejlevnější, ale potká ho výpadek výroby z jakéhokoli důvodu, lék přestává být dostupný. Tlak na cenu není podle mě všespásný.