Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43 341 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3024 korun více, tedy o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.
„Meziroční nominální indexy měly v jednotlivých čtvrtletích 2023 tendenci se snižovat. Od 8,8 procenta v prvním čtvrtletí přes osm procent ve druhém, 7,1 procenta ve třetím až k 6,3 procenta ve čtvrtém, jde tak o postupné ochabování mzdového růstu. Na druhé straně platí, že základna předchozího roku se rychleji zvyšovala,“ uvedli statistici v analýze.
Podotkli zároveň, že obdobně se vyvíjel růst cen, kdy meziroční míra inflace klesala v roce 2023 z 16,4 procenta v prvním čtvrtletí přes 11,1 procenta ve druhém, osm procent ve třetím až k 7,6 procenta ve čtvrtém. „Tam též platí, že meziroční index spotřebitelských cen je výrazně ovlivňován základnou, která v roce 2022 výrazně stoupala, zatímco v roce 2023 již ceny stoupaly umírněně,“ dodali.
Pokles reálných mezd od začátku roku zmírňoval, v prvním čtvrtletí klesly o 6,5 procenta, ve druhém o 2,8 procenta a ve třetím o 0,8 procenta, ve čtvrtém pak ale tempo poklesu opět mírně zrychlilo.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o šest procent na 39 685 korun, u mužů dosáhl 42 340 korun, u žen byl 36 842 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 073 a 74 654 korunami.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 79 200 korun, s odstupem pak následuje peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 70 300 korun a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se zhruba 69 300 korun.
Tato trojice vede dlouhodobě, tradiční bylo podle statistiků pořadí i z opačné strany. Nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 700 korun, v administrativních a podpůrných činnostech dosáhla na 30 700 korun.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla 55 039 korun, následoval Středočeský kraj s 46 535 korun a Jihomoravský s 45 569 korun. Hranici 44 tisíc korun překonal ještě Plzeňský kraj. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 40 559 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.
