Předpoklad, že se děti digitálního věku otočí zády k hračkářské legendě a zanevřou na barevné kostičky, se zatím nenaplnil – a to i navzdory chatrnému roku, který firma Lego prožila před dvěma lety.
Lego zažilo v roce 2017 zlom: poprvé za 13 let se mu propadly tržby i zisk. „Neexistuje rychlé řešení,“ konstatoval tehdy nově nastupující CEO Niels Christiansen, který začal osekávat náklady, zjednodušil strukturu a stál u zrodu nových produktů.
Po Mattelu druhý největší výrobce hraček na světě, ovládaný miliardářskou rodinou Kristiansenových, tak v září letošního roku pyšně ohlásil částečnou otočku. Celkové tržby za dané období meziročně rostly čtyřprocentním tempem a přesáhly 2,2 miliardy dolarů. Dvanáctiprocentní pokles čistého zisku firma vykládá jako důsledek velkých investic do budoucnosti, díky kterým má Lego zůstat relevantní pro další generace dětí.
U příležitosti návštěvy české centrály Lega v rámci Forbest NEXT Company jsme si na vlastní ruce a oči vyzkoušeli, kam část těchto investic plyne. A pokud jste, podobně jako autor tohoto článku, na legu vyrostli, ale poslední dekády viděli kostičky jen na pultech obchodů, posun by vás překvapil.
Programování
Vezměme si pro názornost třeba robota Vernieho z edice Boost. Postavička, připomínající robota Johnnyho z filmu Číslo 5 žije, kombinuje klasické kostičky s elektronikou. Pomocí aplikace pro tablet lze robota naprogramovat tak, aby plnil jednoduché, zejména pohybové úkoly: představení sebe sama nebo třeba zavtipkování. Vernie je řízen vytvořenými posloupnostmi a pravidly, čímž se dětem pod kůži dostávají základy programování.
Ještě o úroveň výš se nachází edice Mindstorms, doporučená od 10 let věku, zatímco Boost je od sedmi. Starším dětem nabízí sofistikovanější elektroniku i programovací jazyk.
Rozšířená realita
Po aplikaci Ikea Place, díky které uvidíte, jak bude daný kus nábytku vypadat u vás doma, je Lego další firmou, jejíž počin na poli rozšířené reality dává smysl. Její mobilní aplikace Hidden Side využívá v kombinaci s kostičkami ze stejnojmenné kolekce potenciál rozšířené reality naplno. Děti si mohou z příslušných setů postavit části fiktivního městečka Newbury, v němž pomocí chytrého telefonu chytají duchy a plní další úkoly.
Herní zážitek je to fenomenální a hra je dostatečně přístupná a chytlavá. Sice trochu postrádá nějaký originální prvek, ale v rámci celého portfolia jde nepochybně o krok správným směrem.
Filmy
První lego snímek vyšel v roce 2014 a okamžitě pomohl dánské firmě navýšit zisk o více než 10 procent. Z produkčního rozpočtu 60 milionů dolarů vytěžil téměř osminásobek. Produkční zelenou proto dostal spin-off Lego Batman, který vyšel o tři roky později a také zaznamenal velký komerční úspěch. Letos se diváci dočkali regulérní Lego Movie 2, a i když se z finančního pohledu jednalo o skromnější pecku (film stál necelých 100 milionů dolarů a vydělal 190), nepřestává jít o skvělý brandingový nástroj. Lego skrze kina zasáhne stamiliony dětí po celém světě a vzbudí v nich touhu vlastnit filmové postavičky v reálu.
Miliardovému hračkáři náramně fungují i strategická partnertství s jinými filmovými superhrdiny. Marvelovské lego postavičky, jako například Captain America nebo Iron Man, patřily v první polovině letošního roku k nejprodávanějším položkám vůbec.
A pak je tu Čína…
Zatímco v Evropě a na dalších etablovaných trzích Lego v první polovině roku rostlo v řádech jednotek procent, v Číně se firma těší dvoucifernému tempu. K současným zhruba stům retailovým obchodům by mělo do konce roku přibýt dalších čtyřicet, a to v pětatřiceti čínských městech. Loni na podzim také Lego ve spojení s internetovým gigantem Tencent vydalo vlastní mobilní hru pro čínský trh a v roce 2022 v zemi otevře první Legoland.
