Zbrojařský gigant CSG miliardáře Michala Strnada ohlásil minulý týden výsledky za první pololetí. Opět je charakterizuje růst – především ziskovosti. Po dlouhé době ale reagovala výrazněji i cena akcií, která se – jak se zdá – odrazila ode dna.

Když Michal Strnad zvonil v lednu na gong v Beurs van Berlage, budově amsterodamské burzy, vypadalo to na historický triumf. Upisovací cenu 25 eur za jednu akcii CSG vyhnali tradeři během prvních pár dní až nad hranici 33 eur. Od března už ale přišel pád ceny, notně podpořený reportem z pera shortsellerů z Hunterbrook Capital, jejichž byznys model jsme obšírně popisovali dříve.

Spekulanti z Hunterbrook se ve svém obsáhlém reportu snažili nastínit celou paletu problémů, které má dle jejich mínění CSG mít. Od pozastavení španělské dceřiné firmy CSG agenturou NATO pro pořizování až po minoritního akcionáře, který měl tři dny před IPO požádat o odkup svého podílu za 1,4 miliardy eur.

Skutečně citlivá ale byla část analýzy, kterou Hunterbrook svůj report otevírá: útok na výrobní kapacity velkorážové munice, srdce ziskovosti celé skupiny. Investigativci se snažili dokázat, že CSG ve skutečnosti vydává za čísla své vlastní produkce munici, která pochází z nákupu, repasu, či zkrátka prodává starší munici. Tedy výrazně méně atraktivním byznys modelu.

Sázka se shortařům tehdy vyplatila, akcie CSG spadly až na historické minimum 12,35 eura na konci června. Od té doby se však zdá, že to nejhorší má možná titul obchodovaný souběžně v Amsterodamu i Praze za sebou.

„V prvním pololetí roku 2026 jsme dosáhli dalšího období silné výkonnosti, když tržby meziročně vzrostly o více než sedmnáct procent. Poptávka po našich produktech zůstává robustní a podnikli jsme další strategické kroky k uvedení nových produktů a systémů na trh, prohloubení vertikální integrace a rozšíření naší přítomnosti na klíčových mezinárodních trzích,“ uvedl Strnad začátkem srpna, když skupina oznamovala výsledky za první pololetí.

A na rozdíl od konce června už mohla poukázat na to, že na její růstovou trajektorii reagoval i trh. V době psaní tohoto textu se akcie CSG obchodovaly za cca osmnáct eur, v pátek 7. srpna po oznámení výsledků se dokonce krátce přehouply i přes hodnotu dvaceti eur. Rétorika ze strany zbrojařské skupiny je přesto stále stejná: cenu našich akcií neřešíme.

„My se na cenu akcie opravdu nedíváme ze dne na den. Neřešíme, jak performuje. Pro nás je hlavním cílem doručit trhu to, co jsme slíbili,“ řekl na callu po oznámení výsledků Zdeněk Jurák, finanční ředitel CSG. „Jsme zalistovaní na burze první rok, takže je pro nás důležité budovat track record a vztahy s investory. Díváme se na horizont pěti, deseti i dvaceti let. Vzhledem k věku většinového akcionáře CSG je tento horizont skutečně dlouhý.“

Na cenu akcie se opravdu nedíváme ze dne na den.

Zdeněk Jurák, finanční ředitel CSG

V dubnu a květnu zpochybňovali analytici Hunterbrook schopnost CSG vyrobit ročně 550 tisíc kusů velkorážové munice ráže 155 mm, po které je od začátku války na Ukrajině extrémní poptávka. Strnadova skupina si nicméně přisadila: do konce roku prý směřuje ke kapacitě 850 tisíc kusů. Kromě toho by navrch měla za letošek přidat 400 tisíc kusů repasované munice. Do konce následujícího roku by její výrobní kapacity měly dosáhnout 1,1 milionu kusů velkorážové munice.

V roce 2029 má být navíc zahájen provoz v americké Iowě. Továrna na velkorážovou munici, kterou CSG buduje přímo pro americké ministerstvo války, má zásobovat armádu USA.

Dlouhodobě Strnadova skupina schytávala kritiku také za přílišnou závislost své ziskovosti právě na ráži 155 mm, pro kterou vybudovala CSG skrze několik závodů napříč evropskými státy kompletní výrobní vertikálu. Skeptici pracují se základní tezí, že jakmile válečná vřava na Ukrajině utichne, výrazně se utlumí také poptávka po tomto druhu munice.

Dá se říct, že i na tom CSG pracuje. Podle Zdeňka Juráka je současný backlog skupiny, tedy celkový objem dosud nerealizovaných i právě vyjednávaných zakázek, kolem 46 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun. Co je ale klíčové: zhruba polovinu z něj tvoří divize land systems, tedy těžké vojenské techniky.

„Samozřejmě do tohoto mixu přibude ještě divize Advanced Systems, takže se celý backlog rozprostře ještě víc. Splňuje to ale naše očekávání. Nejsme jen výrobci dělostřeleckých nábojů. Děláme také pozemní techniku, protivzdušnou obranu a další technologické aplikace, kterými pronikáme na nové trhy,“ dodal Jurák.

Otočili investoři?

Zda investory k návratu opatrného optimismu kolem akcií přesvědčila segmentace backlogu, či více než osmdesátiprocentní meziroční nárůst čistého zisku, to se zřejmě nedozvíme. Mnoho analytiků ale poukazovalo na to, že pokud by akcie CSG měly nadále padat, vyplatí se je kupovat už pro očekávanou dividendu.

Když CSG vstupovala v lednu na burzu, hovořil Michal Strnad o tom, že firma by akcionářům ráda vyplácela dividendy ve výši 30 až 40 procent čistého zisku. Co to znamená při současném tempu růstu skupiny?

Pokud CSG zduplikuje své výsledky za první pololetí i v tom druhém, dostane se na čistý zisk ve výši zhruba 1,14 miliardy eur. Vezmeme-li v úvahu signály od většinového majitele, znamenalo by to, že si držitelé jedné miliardy vydaných akcií rozdělí v lepším případě 547 milionů eur, v horším 343 milionů eur.

Za akcii to tak znamená dividendu mezi 8,6 a 11,4 koruny.

Pokud byste například nakoupili ve správný čas v červnovém minimu 12,35 eura tisíc kusů akcií, mohli byste zainvestovaných 300 tisíc korun dnes prodejem stejného balíku akcií otočit na 425 tisíc korun. Nebo byste si mohli akcie ponechat, v takovém případě by vám při vyplácení náležela dividenda kolem jedenácti tisíc korun.

Za povšimnutí také stojí objem, ve kterém se akcie CSG v Amsterodamu obchodovaly. Jeden z vrcholů posledních měsíců byl 28. květen, kdy změnily majitele necelé čtyři miliony kusů akcií ze zhruba 140 milionů volně obchodovaných. Od toho dne následoval poměrně strmý měsíční pád jejich ceny až na zmiňované červnové minimum. Ve stejném objemu se obchodovaly i šestého srpna, den před tím, než uzavřely na několikaměsíčním maximu 19,26 eura za akcii.

Cena akcií CSG nicméně zůstává tak trochu tržním gordickým uzlem: na jedné straně stojí vysoká očekávání analytiků, zatímco na druhé prozatímní skepse investorů. Experti těch největších investičních bank jako J.P. Morgan, Deutsche Bank, Morgan Stanley či Jefferies běžně předpokládají cílovou cenu akcie CSG kolem třiceti eur, původně dokonce deklarovali hladinu ještě o pět eur vyšší.

Oproti tomu pak stojí samotný trading, který poslal cenu akcie CSG přes 30 eur naposledy desátého března. Mezi očekáváním analytiků a reálnou cenou tak stále zeje obří díra.