Trh Start pražské burzy vznikl s ambicí usnadnit vstup na burzu malým a středním českým firmám. Drtivá většina z nich však zájem o IPO nemá a po osmi letech fungování trhu zůstává tamní aktivita na bodu mrazu. Jako inkubátor pro nováčky mezi veřejně obchodovanými firmami se však Start osvědčil.
Firmám se na burzu nechce, protože se tam stejně nic moc neděje. Aktivita vázne proto, že se tam zajímavým firmám nechce. Tento bludný kruh nízké likvidity, v němž se potácí celá pražská burza, je na jejím trhu Start ještě patrnější. Zde se na některých titulech někdy neděje vůbec nic celé měsíce.
Stávalo se to hlavně v minulosti, kdy se aukce akcií na Startu nejdřív dělaly jen jednou za kvartál, pak jednou za měsíc a pak jednou za den. Extrémními příklady jsou výrobce designových klik M&T 1997, jehož akcie se v roce 2023 nepohnuly déle než čtyři měsíce, a výrobce pracovních bot Prabos, jehož akcie vydržely před pěti lety v cenovém kómatu téměř sedm měsíců v kuse.
Děje se to ovšem i po zavedení kontinuálního obchodování v září 2023. Výrobce náplní pro 3D tiskárny Fillamentum se loni na podzim „zasekl“ na dva měsíce na ceně devadesát korun za akcii. Což nutně neznamená, že by se v tomto období nezobchodovaly vůbec žádné akcie.
Pár transakcí proběhlo, ale v naprosto zanedbatelném objemu. A v drtivé většině obchodních dnů se pak nedělo vůbec nic.
Mizivá likvidita může způsobit, že i obchod s několika akciemi výrazně zahýbe s cenou. Jako u zmíněného Fillamenta, kde se 1. prosince 2025 zobchodovalo deset akcií a cena klesla z devadesáti korun za kus na 27.
Při komplexnějším pohledu na trh Start však výsledný obrázek tak tragický není.
V roce 2025 se na něm zobchodovaly akcie za 850 milionů korun. Oproti objemu obchodů na hlavním trhu – 164,3 miliardy korun – jsou to sice stále drobné, ale jde o nejlepší výsledek od vzniku trhu v roce 2018.
Start má navíc za sebou už tři úspěšné delistingy firem, jež se posunuly na hlavní regulovaný trh: slovenskou metalurgickou společnost Gevorkyan, výrobce dronů Primoco a nejnověji kožedělnou skupinu Karo Leather.
Oproti tomu je zde dvojice společností, kterou burza ze Startu vyřadit musela, jelikož si neplnily povinnosti. Loni takto zmizela gastro skupina Coloseum Holding, známá hlavně svými pražskými restauracemi Pizza Coloseum. Burza ji vyřadila poté, co ani po opakovaných urgencích nedodala finanční výkazy za rok 2024.
K tomuto reputačnímu šrámu se nedávno přidalo další nucené vyřazení firmy – AtomTrace.
Brněnský výrobce laserových přístrojů, který byl na Startu téměř od samého začátku, měl už od dubna obchodování s akciemi pozastavené. Burza jako důvod uvedla, že firma nedostatečně informuje o svém insolvenčním řízení, do kterého ji poslali vlastní zaměstnanci, kteří nedostali zaplaceno. Před dvěma týdny burza vyřadila akcie AtomTrace úplně.
Hodí se dodat, že jak nízká likvidita, tak určitá míra „úmrtnosti“ titulů jsou na srovnatelných trzích napříč Evropou standardním jevem.
Strukturálně nejblíž má Startu polský trh NewConnect, který je však řádově větší. Letos v květnu NewConnect postavil mimo hru dvacítku firem – přes pět procent všech společností na trhu – kvůli nezveřejňování výročních zpráv.
Na londýnském trhu AIM, nejstarším evropském trhu stejného typu, se také vyřazuje ve velkém. Tahle studie spočítala, že do pěti let od úpisu akcií je nuceně nebo dobrovolně vyřazeno v průměru 41 procent firem.
Rozsáhlá analýza Světové federace burz z roku 2024 pak konstatuje, že trhy pro malé a střední firmy obecně vykazují nižší likviditu než hlavní trhy.
Nemožnost zobchodovat větší objem akcií je klíčovou překážkou v rozvoji pražského Startu. Pro institucionální investory je prakticky nedostupný – jejich minimální objemy investic jsou v drtivé většině případů výrazně vyšší, než je trh vůbec schopen absorbovat.
„Na základě našich investičních zkušeností a skupinových zásad řízení rizik je minimální tržní kapitalizací pro akciovou emisi částka kolem 200 milionů eur (asi 4,8 miliardy korun), ale likviditu titulu pak samozřejmě hodně ovlivňuje i procento takzvaného free floatu,“ popisuje šéf české pobočky Erste Asset Managementu Martin Řezáč.
Tržní hodnota v přepočtu necelých pěti miliard korun je mnohonásobně vyšší než cokoli, co se aktuálně na Startu obchoduje. I procento free floatu – jak velký podíl akcií firma poskytne k volnému obchodování – je u tamních titulů velice nízké, což pro institucionální investory umocňuje „kapacitní“ problém.
Omezená likvidita a malá velikost emisí mohou snižovat také dostupnost akcií pro drobné investory. Tituly ze Startu se například nenacházejí v běžné veřejné nabídce některých populárních zahraničních brokerů, jako jsou XTB a etoro. Přístup k nim naopak poskytují čeští brokeři, například Fio banka a Patria Finance.
Nicméně po přesunu trojice premiantů zmíněných v úvodu (Gevorkyan, Primoco, Karo Leather) na hlavní trh zbyly na Startu pouze tituly, na nichž investoři v posledních letech prodělávají.
Co s tím? V rámci vylepšování infrastruktury trhu už burza udělala kus práce přechodem na kontinuální obchodování a zrušením povinnosti kupovat akcie v balících (lotech).
Ve veřejné debatě se často skloňují soukromé penzijní fondy, které by mohly peníze víc směrovat na pražskou burzu, ovšem na trhu Start by nejspíš narazily na stejné kapacitní omezení jako výše popsaní institucionální investoři.
Atraktivitu titulů na Startu by však mohlo zvýšit, kdyby je pokrývalo víc analytiků. „V programu burzy na podporu analýz je momentálně aktivně zařazeno sedm společností, kde burza platí šest tisíc eur (zhruba 145 tisíc korun) za firmu a rok,“ říká ředitel komunikace burzy Jiří Kovařík.
Podle něj by burza potřebovala víc firem, jako je Starteepo finančníka Františka Bostla, která pomáhá jiným společnostem se vstupem na Start. A u toho si v nich pořizuje minoritní podíly. „Chybí nám tento mezičlánek, žádná velká banka na Start nikdy nic nepřivedla,“ dodává Kovařík.
K další potenciální vzpruze pro Start by bylo potřeba upravit zákony. „Pražské burze a rozvoji českého kapitálového trhu by také mohly pomoci daňové úlevy. Jak pro burzovně obchodované společnosti, tak u danění dividend, jako například v Singapuru. Snížení daňového testu například na jeden rok by bylo také určitou podporou,“ myslí si Martin Pavlík, portfolio manažer ze společnosti Conseq.
Klíčový problém ale tkví v tom, že firmám v Česku se na burzu nechce. Historicky zde dominovalo bankovní financování a v posledních letech řada firem zjistila, že si pro peníze od investorů může dojít i mnohem jednodušeji než vstupem na burzu – vydáváním firemních dluhopisů nebo založením „investičního“ fondu.
