skip to main content
Byznys

Baťův svět se vybarvil. Podívejte se na 100 let staré kolorované snímky z nejslavnější zlínské továrny

Spousta věcí se začala odvíjet od nápadů v jeho hlavě a tyto nápady bývaly pestré. Proto je svým způsobem škoda, že jejich realizace byla zachycena na nikoli pestrých, nýbrž černobílých fotografiích. 

Tedy až doposud. Fascinující svět Tomáše Bati se vybarvil. A to díky v současnosti online zpřístupněné výstavě „Nejde – neexistuje“, jejíž název vychází z kréda apoštola nejen českých podnikatelů.

Původně černobílé snímky dostaly barvu zásluhou pracné techniky kolorování, jemuž předcházely podrobné studie barev, které byly k vidění v dobovém Zlíně, z něhož Baťa učinil hlavní město svého impéria. Při kolorování osob a jejich oblečení vstoupila do hry i fantazie autorů výstavy.

Reklama

Jeden z nich, Vladimír Parízek, vysvětluje: „Kolorováni spočívá ve vytvoření nových vrstev fotografie, kdy jsou jednotlivé části ručně překresleny a nahrazeny barvou, která se prolne do stupňů šedi. K dosažení reálného výsledku se nanáší další vrstvy, aby se zvýraznily hrany záhybů oblečení, vrásky, části objektů a podobně. Další vrstvy obsahují například nečistoty a rez. Zkombinováním průhledností vrstev, dosycením a úpravou světelnosti vzniká finální obraz.“

Černobílé fotografie mají samozřejmě nepopiratelný půvab. Snímkům ilustrujícím Baťovy záměry ale barvy prospěly. Speciálně pak některým. 

Zakladatel obuvnické říše zastával kupříkladu názor, že základem úspěšné práce je nejen účelné, ale i příjemné prostředí, vytvořil proto jakousi továrnu v zahradách. Důkazem, že se mu to podařilo, je fotka z roku 1939 a zahrada ve fabrice na ní pochopitelně po kolorování výrazně „rozkvete“.

Jinou dimenzi získá i další a vskutku impozantní fotografie ze stejného období, na níž dělník instaluje kolejnici kolem Baťova mrakodrapu, nejvyšší budovy v tehdejším Československu a druhé nejvyšší v Evropě. Po této kolejnici se pohyboval závěsný koš s umývačem, neboť jinak než zvenčí okna umýt nešla; fotka z mrakodrapu získá impresí barev na akčnosti.

Reklama

Návštěvníci online výstavy mohou rozdíly posoudit sami. Není sice pozitivní, že přísný PES nepustí nikoho přímo do sálu ke dvaceti vystaveným snímkům a expozice se musela přesunout do virtuálního prostoru, několik málo výhod to ale má. 

Třeba to, že na webu výstavy nejdeneexistuje.cz lze za pomoci pro tento účel vytvořené funkce, v podstatě přetažením kurzoru přes fotografii, kolorovat snímky dle vlastní libosti. Ze syrových fotek tedy udělat jedním tahem barevné, případně nechat jednu část černobílou a druhou pestrou, aby vynikl kontrast.

Fotografie mapují běžný život v baťovském Zlíně v době jeho největšího rozmachu, a to v letech 1920-1945. A každou z nich doprovází popisek zasazující svět slavného obuvníka do kontextu. „Výstava pomáhá člověku vnímat Baťovo město v tehdejší skutečnosti,“ míní Pavel Velev, ředitel pořádající Nadace Tomáše Bati.

Velev netají lítost, že loni na podzim otevřenou výstavu stačilo na vlastní oči zhlédnout jen velmi málo lidí. „Ale věřím, že i tento způsob prezentace dokáže potěšit,“ říká.

Z obýváku si tak lze mimo jiné otestovat slova projektové manažerky nadace Gabriely Končitíkové, jimiž líčí prvotní popud k uspořádání výstavy: „Byl jím náš osobní zážitek, který jsme v nadaci shodně měli při pohledu na první kolorovanou fotografii Tomáše Bati, kterou nám Vladimír Parízek ukázal. Skrze barevný snímek nám byl Tomáš Baťa zvláštním způsobem bližší.“

Reklama
Reklama